Vranovice

Omice25,05 km

Obec leží západně od Brna na svazích údolí řeky Bobravy. První písemná zpráva o Omicích (Vomicích) je z roku 1104. Nejvýznamnější stavební památkou obce je filiální kostel sv. Jakuba Většího.

Neslovice25,11 km

Čejkovice25,20 km

Hostěradice25,39 km

Blažovice25,70 km

Vážany nad Litavou25,70 km

Čejkovice25,82 km

Nová Ves26,24 km

Vémyslice26,24 km

Podolí26,31 km

Čejč26,43 km

Násedlovice26,44 km

Uhřice26,52 km

Ladná 26,61 km

Oslavany26,75 km

Nížkovice26,77 km

Tetčice26,84 km

Tetčice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se v Boskovické brázdě, na okraji přírodního parku Bobrava.

Kratochvilka26,89 km

Dobřínsko26,99 km

Karlín27,24 km

Oleksovice27,31 km

Městys Oleksovice je položen v dolině, 2 kilometry od státní silnice mezi Brnem a Znojmem vzdáleným od městyse 15 kilometrů. Je obklopen 160 ha lesů a 30 ha vinic. Městysem protéká potok Skalička vlévající se na sousedním katastru do řeky Jevišovky.

Valtice27,47 km

Velatice27,53 km

Žarošice27,60 km

Božice27,68 km

Tvarožná27,73 km

Skalice27,76 km

Zbýšov27,95 km

Muzeum průmyslových železnic Zbýšov se nachází v areálu bývalého dolu Jindřich II ve čtvrti Sička. MPZ provozují dopravu na úzkorozchodné trati od dolu Jindřich do Babic. Plánováno je prodloužení trati do železniční stanice Zastávka u Brna.

Biskoupky27,97 km

Holubice27,98 km

Heršpice28,10 km

Moravský Žižkov28,14 km

Jamolice28,20 km

Hovorany28,32 km

Hovorany - obec v okrese Hodonín, v jihovýchodní části Jihomoravského kraje. Dříve bývala hornickou, vinařskou a zemědělskou obcí. Nyní její historii připomíná místní muzeum, kde najdete historické artefakty.

Nový Poddvorov28,44 km

Vinařská obec Nový Poddvorov leží asi 12 km západně od Hodonína. Městečko mělo tvar podkovy, jako všechna stará slovanská sídliště. Důkazem toho jsou ještě dnes znatelná terénní opevnění - valy a zbytky staviva, popelnic a kostí z dávného pohřebiště.

Velký Karlov28,49 km

Rosice28,58 km

Slavkov u Brna28,65 km

Morašice29,08 km

Hevlín29,13 km

Nejstarší písemná zpráva, v níž je Hevlín jmenován, pochází z roku 1282. Tohoto roku se soudil farář hevlínského kostela (ve zprávě Houelin) jménem Jakob, s Friedrichem Mawerem, jenž byl údajně občanem rakouského města Lávy.