Heršpice

Obec Heršpice

Obec Heršpice je samostatnou obcí okresu Vyškov. Leží v dolíku kopcovitého terénu 6 km jihovýchodně od regionálního centra Slavkova u Brna. Leží mezi obcemi Hodějice, Křižanovice, Nížkovice. Půdorys obce je nepravidelná náves, kterou protéká nedaleko pramenící potok, který se u Hodějic vlévá do řeky Litavy. Heršpice mají 206 domů a 644 obyvatel. Obec Heršpice se rozprostírá na úpatí přírodního parku Ždánický les v nadmořské výšce 281 m nad mořem. Katastr Heršpic má rozlohu 1802 ha. Obec má dobré klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu.

Název obce pravděpodobně vznikl od vlastního jména Hereš. Dochované písemné záznamy vztahující se k obci Heršpice jsou již ze 13 století. Obec patřívala ke slavkovskému panství, které čeští vladaři darovali řádu Německých rytířů. V roce 1411 přešly Heršpice do majetku krále Václava IV. V roce 1422 získal slavkovské panství císař Zikmund. V roce 1507 získali panství Kounicové a vlastnili je do roku 1919. Významnými osobnostmi rodu Kouniců byl kancléř Václav Antonín Kounic (1746 - 1794) v roce 1753 byl jmenován císařovnou Marii Terezií říšským kancléřem a ovlivňoval rozhodujícím způsobem takřka po čtyři desetiletí rakouskou zahraniční politiku. Dr.Václav hrabě z Kounic ( 1897 - 1913), švagr skladatele Antonína Dvořáka v Brně vybudoval na svém pozemku Kounicovy koleje pro studenty vysokých škol v Brně. Neblaze se tyto koleje proslavily za 2.světové války kdy v nich sídlilo gestapo. Po smrti Václava Kounice se ujímá panství jeho bratr Eugen umírá v roce 1919 a panství získává rod Pálffyů sídlící na Slovensku. Od roku 1948 se stává panství majetkem Československého státu. V roce 1964 byly Heršpice sloučeny s obcí Nížkovice, která je od obce. Heršpice vzdálená 2 kilometry. Od roku 1990 jsou Heršpice samostatnou obcí s obnoveným obecním úřadem a vlastním zastupitelstvem.

Kulturní památky

Na katastrálním území obce se nachází zaniklá středověká obec Konůvky. Jedná se o naleziště viditelných zbytků základů 22 domů středověké vesnice s kostelem a tvrzí ve které se nalezla pec na pálení výrobků z hlíny. Z dochovaných záznamů vznikla obec v roce 1365. Tvrz a obec zaniká pravděpodobně vypálením a zabitím všech obyvatel v roce 1468 při tažení uherských vojsk Matyáše Korvína proti Jiřímu z Poděbrad Ze záznamů z roku 1481 je již vesnice pustá. Výzkumem tohoto území se zabývala ředitelka historického muzea ve Slavkově Phdr.Dagmar Šaurová. Přes toto území vede i naučná stezka jako součást chráněné oblasti Ždánický les.

Přímo v obci se nachází nemovité kulturní památky dům číslo 45, kde se v roce 1805 setkali po bitvě u Slavkova rakouský císař František I. a ruský car Alexandr II, jak uvádí ve své knize pan učitel Pátek. V tomto roce 1805 zde bylo ubytováno velké množství francouzského vojska, které vše vyjedlo až na jednu husu,která byla schovaná v kmeni duté vrby. V obci jsou obyvatelé vyznávající dvě náboženství katolické a evangelické. Z těchto důvodů jsou zde dva kostely a dva hřbitovy. V roce 1856 si zbudovali heršpičtí evangelíci svůj vlastní hřbitov . Do této doby byli pohřbíváni evangelíci na hřbitově katolickém. V roce 1869 zde dokončili výstavbu evangelického kostela. Zajímavostí je, že 31.srpna 1880 byl v evangelickém kostele přijat do sboru bratrského Tomáš Garrigue Masaryk.

Uprostřed vesnice stojí katolická kaple svatého Matouše z roku 1870. Kaple byla v roce 2000 rekonstruována a zvětšena, protože nedostačovala při bohoslužbách počtu věřících.

Heršpice mají svůj vlastní znak.V červeném štítě stříbrný kůl s modrým vinným hroznem a zeleným listem,provázeno vpravo vztyčenou stříbrnou radlicí, vlevo stříbrným vinařským nožem. Znak Heršpice používají od roku 1996.

Přírodní podmínky

Heršpice leží na rozhraní Vyškovské brány, která od sebe odděluje poslední výběžky Českého masivu, reprezentovaného Drahanskou vrchovinou a první vrchy Karpatské soustavy, představované Ždánickým lesem. Jedná se o plochou vrchovinu, která je tvořena převážně jílovci a pískovci. Reliéf je tvořen široce zaoblenými rozvodními hřbety a hlubokými údolími. Celé území je odvodňováno Trkmankou a Jordánkem. Půdní kryt je tvořen převážně hnědými půdami s přechodem do hnědozemí. Celé území leží v teplé suché až mírné oblasti s mírnou zimou a teplým létem. Původní lesní vegetace byla tvořena listnatými lesy. Vyskytovaly se tu dubohabrové háje, dubové bučiny a podél potoků byly luhy a olšin. Působením činnosti člověka, přeměnnou lesní půdy na ornou, výsadbou umělých lesů borových, smrkových, modřínových byl původní kryt vegetace a to dubové bučiny s poměrně chudým bylinným patrem a dubohabrové háje s podrostem lipnice hajní, mařínky vonné, sasanky hajní, prvosenky jarní, vzácně se vyskytující lilie zlatohlávek, lýkovec jedovatý, vemeník dvoulistý, střevíčník pantoflíček, okrotice bílá, pětiprstka žežulník na okrajích lesa porušen lidskou činností. Bylo proto v roce 1996 vydáno Nařízením č.2/96 Okresním úřadem ve Vyškově, kterým se zřizuje přírodní park Ždánický les. Důvodem pro zřízení přírodního parku Ždánický les bylo zachování krajinářských kvalit komplexů lesů a přiléhajících nelesních biotopů. Součástí Ždánického lesa je osm maloplošných chráněných území a jsou to přírodní památky Baračka, Hrubá louka, Jalový dvůr a Žlíbek. Přírodní rezervace Mušenice, Rašovický zlom - Chobot a Šévy.

Do katastrálního území Heršpic náleží přírodní památka Jalový dvůr . Nalezneme jej asi 500 m jižně od křižovatky silnice z Heršpic do Rašovic cestou ke statku Jalový dvůr. Jedná se o Heršpický rybník na potoce Buchlová a přilehlé stráně z mozaikou lesa, palouků a pastvin. Důvodem ochrany je výskyt a rozmnožování devíti druhů obojživelníků, a to skokana štíhlého, ropuchy obecné, ropuchy zelené, rosničky zelené, blatnice skvrnité, kuňky obecné, skokana hnědého, skokana zeleného a čolka obecného. Na přilehlých stráních se vyskytuje ještěrka obecná, užovka obojková a slepýš křehký. Hmyz četné druhy mravenců, vosy, brouci střevlíci, roháčovití, vážky, motýli, např. otakárek fenyklový, žluťásek řešetlákový, pavoukovci. Z rostlinných druhů jsou významné zejména vstavačovité, např.:vstavač vojenský, bradáček vejčitý, hvězdice chlumní, sasanka lesní. V rákosinách navazujících na rybník pravidelně hnízdí labutě a kachny. Lokalitu je nutno ochránit před znečištěním potoka ze statku Jalový dvůr a je třeba redukce náletových dřevin akátu, obnova lesního porostu. V obci se nachází na uzemí zvaném Skalka zbytky mořských usazenin z období jury a jsou to vápence, acháty, dolomity.

Školství

V roce 1818 se začalo v Heršpicích vyučovat v nynější kapli do té doby navštěvovali děti školu v Nížkovicích. V roce 1825 vybudovali dřevěnou školu na místě po domě číslo 50. Tak se vyučovalo až do roku 1841 kdy na tomto místě byla vybudována přízemní škola i s bytem pro učitele. V roce 1875 byla zahájena nadstavba školy a v roce 1876 byla slavnostně otevřena jednopatrová škola se třemi třídami a bytem učitele. Tato budova je zachována až do dnešních dnů.Byt pro učitele a třída v přízemi je od roku 1950 upravena jako mateřská škola v patře se nachází dvě třídy školy.V roce 1967 byla ke škole přistavěna jídelna. V roce 2000 byla celá škola zrekonstruována.bylo vybudováno nové sociální zařízení pro žáky i učitele byly zvětšeny prostory kuchyně, přistavěny šatny pro žáky a počítačová učebna. Ve školním roce 2002/2003 je ve škole zapsáno 24 žáků 1. až 4. ročníku. Mateřskou školu navštěvuje 24 dětí ve věku 3 až 6 let.

Od roku 1923 učil na heršpické škole řídící učitel Emil Pátek (1886 -1951), který v roce 1928 vydal knihu Obec Heršpice u Slavkova. Obsahem knihy je historie a současnost Heršpic v roce 1928, kterou čerpal z vyprá- vění místních občanů, kronik, zápisů na farách Kniha se týká nejen dějin, ale i zvyků ve vesnici svateb, křtin, přírodních podmínek, zvířat, rostlin, hub, daní, zemědělství, náboženství. Na závěr jsou v knize sepsány přísloví, hádanky, národní pohádky a skloňování podstatných jmen podle nářečí v Heršpicích. Kniha je věnována občanům, jejich dětem a žákům. Motto knihy Emila Pátka řídícího učitele z roku 1928:

„V úctě leží hlavní radost a síla života, v úctě pro všechno, co je čisté a jasné ve Vašem vlastním mládí, co jest pravdivé a osvědčené ve stáří jiných, v úctě pro všechno, co jest vděkuplné mezi živými - velké mezi mrtvými a podivuhodné v silách, které nezemrou.“

Zemědělství a průmysl

Heršpice je obec převážně zemědělská má 397 hektarů orné půdy, na které pracuje Agria a.s. a jde o spojení obcí Heršpice, Nížkovice a Kobeřice, celková rozloha tohoto katastru je 2184 hektarů orné půdy náleží jim i vybudovaný kravín pro chov skotu a prasat a hospodářské budovy na rozhraní katastru těchto obcí. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilnin,kukuřice a řepky olejné. Do majetku obce náleží i výměra 22,34 hektarů Ždánického lesa, v kterých hospodaří České lesy. Průmyslové podniky se zde nevyskytují. V obci najdeme jen drobné živnostníky, kteří provozují samoobsluhu, cukrárnu, pohostinství, trafiku, kadeřnictví, autodopravu a drobné šití oděvů.

Zájmové kroužky, zvyky a zábavy

Kulturní dům využívá mnoho organizací. V kulturním domě je umístěna knihovna v které je možné každý týden vypůjčovat nové knihy. V kulturním domě je sál, který slouží také jako tělocvična. Provádí se zde cvičení pro ženy a cvičení pro děti. V kulturním domě trénuje fotbalový oddíl, který vlastní i fotbalové hřiště.

Schází se zde mladí požárníci a svoji místnost tu má kroužek mladých ochránců přírody, který se stará o údržbu zaniklé středověké vesnice Konůvky a údržbu přírodní památky Jalový dvůr.Ve škole pracuje výtvarný a modelářský kroužek. Na evangelické faře probíhá výuka náboženství a angličtiny pro děti a dospělé. V obci se zachovaly i některé tradice. Některé z nich - masopustní průvod s maškarami, velikonoční hrkání a klapání, mrskut, pálení čarodějnic 30. 4. Hody na sv. Matouše, chození Mikuláše.

Ze zájmových organizací zde najdeme TJ Heršpice - oddíl kopané a oddíl žen.Tyto organizace zajišťují většinu kulturních akcí.Dále je to sbor dobrovolných hasičů svaz zahrádkářů, svaz chovatelů drobného zvířectva. Myslivecký svaz „Zlatý jelen“, který se stará o stav zvířectva v přilehlých ždánických lesích,které patří do Sdružení obcí Ždánický les a Politaví. Toto Sdružení obcí zahrnuje vesnice Bošovice, Heršpice, Hodějice, Holubice, Hostěrádky - Rešov, Hrušky, Kobeřice u Brna, Křenovice, Lovčičky, Milešovice,Nížkovice, Němčany, Vážany nad Litavou, Otnice, Velešovice, Zbýšov, Šaratice a 3 menší města Slavkov u Brna, Bučovice a Ždánice. Sdružení vzniklo v roce 1995 a jeho posláním je zachovat ráz krajiny, která obklopuje tato města a vesnice při řece Litavě a v chráněné krajinné oblasti Ždánický les. Cílem tohoto Sdružení je zachování původní fauny a flóry v co nejširším měřítku.