Kostel svatého Bartoloměje je římskokatolický chrám v obci Vážany nad Litavou v okrese Vyškov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Kostel byl vybudován ve 13. století.
Hledat firmy v obci Vážany nad Litavou
Živé firmy v obci Vážany nad Litavou 10 firem
Vážany nad Litavou č. 125zavřenoVážany nad Litavou č. 51zavřenoVážany nad Litavou č. 34zavřenoVážany nad Litavou č. 289zavřenoVážany nad Litavou č. 207zavřenoVážany nad Litavou č. 237zavřenoVážany nad Litavou č. 83zavřenoVážany nad Litavou č. 312zavřenoVážany nad Litavou č. 237zavřeno
Historie obce Vážany nad Litavou celá historie
Ve 13. století patřily Vážany pánům z Deblína. Nejstarší písemná zpráva o Vážanech se uchovala z roku 1287. Tehdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci a roku 1318 klášter herburský v Brně koupil za 210 hř. Vážany od Kateřiny, vdovy po Tasovi z Lomnice. Ves pak náležela klášteru herburskému až do roku 1578, kdy byl Herburdský klášter v Brně zrušen. Tehdy císař Rudolf II. majetek kláštera daroval brněnským jezuitům. Klášterní statky však byly ponechány brněnské městské radě. V roce 1581 také připadly jezuitům. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a majetek brněnské koleje, kam náležely Vážany, připadl c.k. studijnímu fondu.
Od roku 1808 náležely Vážany Františkovi Antonínovi Linhartovi (později rytíři z Linhartů), který náhle zemřel v roce 1828. Linhartské Vážany zdědil jeho syn Ferdinand a v roce 1873 přešlo vlastnictví na dcery Ferdinanda - Rozu Karafiátovou rozenou z Linhartů a Leopoldinu z Linhartů.
Z dějin farního kostela sv. Bartoloměje je známo, že původně byl vystavěn v románském styku již ve 13.století. Sloh tehdy přecházel do gotiky. Zbytky zůstaly zachovány na klenbě presbytáře a ve zdivu věže. Kostel byl obnoven v roce 1651, poslední velká oprava byla v roce 1909. Zajímavost - portál nese stopy dvou křížů po 2 bojovnících účastnících se křižáckých válek z 13.století. U hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739. Za obcí směrem ke Kobeřicím barokní boží muka z roku 1806. Ve směru na Hrušky pomník četníka vrchního strážmistra Jaroslava Látala, který padl ve službě dne 3.10.1937. V obci pomník obětem I. světové války a II. světové války. V roce 2004 proběhla exhumace a převoz na hřbitov do Brna dvou německých vojáků, kteří padli v II. světové válce a byli pochováni na místním hřbitově.
V roce 1810 byla ve Vážanech otevřena expozitura šaratické školy. Vážany byly přiškoleny k Šaraticím. V roce 1810-1823 učil pak ve Vážanech v domě číslo 64 učitelský pomocník Kajetán Ondráček. Škola pak byla postavena v roce 1830, od roku 1839 byla školou již samostatnou. V roce 1885 byla škola rozšířena na dvoutřídku. V roce 1908 byla zřízena pobočka první třídy. V roce 1979 uzavřena. Znovuotevřena byla v roce 1991.
Od roku 1850 spravoval obec: starosta, 3 radní, 14 členů obecního výboru. Ze starostů zde působili: František Man (1850-1866), Albín Hrdlička (1904-1907, 1910-1917).
Vážany utrpěly švédským vpádem na Moravu několikrát. V roce 1645 byla zcela vypálena a hráz rybníka byla protržena.
Z vážanských rodáků se uvádí vdp. P. Jakub Pavelka, biskupský a konsistorní rada, který se narodil 19.7.1865 v domě číslo 12. V roce 1889 byl vysvěcen na Petrově v Brně biskupem Františkem Bauerem na faráře. Od roku 1889 působil plných 12 let v Rudíkově, kde byl zakladatel místního spolku katolická jednota. V roce 1901 byl přeložen do Přibyslavic, kde v roce 1916 vstoupil do III. řádu sv. Františka. Jako básník přeložil a přepracoval kancionál "Cesta k věčné spáse" vydaný v roce 1912. Nejznámější písně jsou: Duše moje, zaplesej, Buď slaven, mozný králi, Matičko Božské milosti. Na vlastní žádost a zdravotních důvodů, trpěl silnou cukrovkou, byl v roce 1922 přeložen do Nových Hvězdlic, kde 19.10.1934 zemřel. Je pochován na hřbitově ve Starých Hvězdlicích.Nejstarší pečeť Vážan nad Litavou pochází z roku 1619.
Fotogalerie obce Vážany nad Litavou

Tříkrálový koncert
Ukliďme Česko - Ukliďme naše Vážany nad Litavou
Soutěž o pohár starosty SDH Milotice ve vaření kotlíkových gulášů
Povodně v ČR Vážany nad Litavou
Vyhodnocení cykloakce za poznáním svého regionu
Tradiční vážanská drakiáda
Rozsvícení vánočního stromu
O pohár starosty obce Vážany nad Litavou - šipkový turnaj
Slavnostní otevření hřiště MŠ - Vážany n/Lit.
Slavnostní vzpomínková jízda TGM ve Vážanech nad LitavouDemografické údaje
OBEC Vážany nad Litavou
Vážany nad Litavou č. 125, 68401, Slavkov u Brna
Osoby
- Ing. Matyáš Václav, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
Vážany nad Litavou č. 51zavřenoVážany nad Litavou č. 34zavřenoVážany nad Litavou č. 289zavřenoVážany nad Litavou č. 207zavřenoVážany nad Litavou č. 237zavřenoVážany nad Litavou č. 83zavřenoVážany nad Litavou č. 312zavřenoVážany nad Litavou č. 237zavřeno
Historie obce Vážany nad Litavou celá historie
Ve 13. století patřily Vážany pánům z Deblína. Nejstarší písemná zpráva o Vážanech se uchovala z roku 1287. Tehdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci a roku 1318 klášter herburský v Brně koupil za 210 hř. Vážany od Kateřiny, vdovy po Tasovi z Lomnice. Ves pak náležela klášteru herburskému až do roku 1578, kdy byl Herburdský klášter v Brně zrušen. Tehdy císař Rudolf II. majetek kláštera daroval brněnským jezuitům. Klášterní statky však byly ponechány brněnské městské radě. V roce 1581 také připadly jezuitům. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a majetek brněnské koleje, kam náležely Vážany, připadl c.k. studijnímu fondu.
Od roku 1808 náležely Vážany Františkovi Antonínovi Linhartovi (později rytíři z Linhartů), který náhle zemřel v roce 1828. Linhartské Vážany zdědil jeho syn Ferdinand a v roce 1873 přešlo vlastnictví na dcery Ferdinanda - Rozu Karafiátovou rozenou z Linhartů a Leopoldinu z Linhartů.
Z dějin farního kostela sv. Bartoloměje je známo, že původně byl vystavěn v románském styku již ve 13.století. Sloh tehdy přecházel do gotiky. Zbytky zůstaly zachovány na klenbě presbytáře a ve zdivu věže. Kostel byl obnoven v roce 1651, poslední velká oprava byla v roce 1909. Zajímavost - portál nese stopy dvou křížů po 2 bojovnících účastnících se křižáckých válek z 13.století. U hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739. Za obcí směrem ke Kobeřicím barokní boží muka z roku 1806. Ve směru na Hrušky pomník četníka vrchního strážmistra Jaroslava Látala, který padl ve službě dne 3.10.1937. V obci pomník obětem I. světové války a II. světové války. V roce 2004 proběhla exhumace a převoz na hřbitov do Brna dvou německých vojáků, kteří padli v II. světové válce a byli pochováni na místním hřbitově.
V roce 1810 byla ve Vážanech otevřena expozitura šaratické školy. Vážany byly přiškoleny k Šaraticím. V roce 1810-1823 učil pak ve Vážanech v domě číslo 64 učitelský pomocník Kajetán Ondráček. Škola pak byla postavena v roce 1830, od roku 1839 byla školou již samostatnou. V roce 1885 byla škola rozšířena na dvoutřídku. V roce 1908 byla zřízena pobočka první třídy. V roce 1979 uzavřena. Znovuotevřena byla v roce 1991.
Od roku 1850 spravoval obec: starosta, 3 radní, 14 členů obecního výboru. Ze starostů zde působili: František Man (1850-1866), Albín Hrdlička (1904-1907, 1910-1917).
Vážany utrpěly švédským vpádem na Moravu několikrát. V roce 1645 byla zcela vypálena a hráz rybníka byla protržena.
Z vážanských rodáků se uvádí vdp. P. Jakub Pavelka, biskupský a konsistorní rada, který se narodil 19.7.1865 v domě číslo 12. V roce 1889 byl vysvěcen na Petrově v Brně biskupem Františkem Bauerem na faráře. Od roku 1889 působil plných 12 let v Rudíkově, kde byl zakladatel místního spolku katolická jednota. V roce 1901 byl přeložen do Přibyslavic, kde v roce 1916 vstoupil do III. řádu sv. Františka. Jako básník přeložil a přepracoval kancionál "Cesta k věčné spáse" vydaný v roce 1912. Nejznámější písně jsou: Duše moje, zaplesej, Buď slaven, mozný králi, Matičko Božské milosti. Na vlastní žádost a zdravotních důvodů, trpěl silnou cukrovkou, byl v roce 1922 přeložen do Nových Hvězdlic, kde 19.10.1934 zemřel. Je pochován na hřbitově ve Starých Hvězdlicích.Nejstarší pečeť Vážan nad Litavou pochází z roku 1619.
Fotogalerie obce Vážany nad Litavou

Tříkrálový koncert
Ukliďme Česko - Ukliďme naše Vážany nad Litavou
Soutěž o pohár starosty SDH Milotice ve vaření kotlíkových gulášů
Povodně v ČR Vážany nad Litavou
Vyhodnocení cykloakce za poznáním svého regionu
Tradiční vážanská drakiáda
Rozsvícení vánočního stromu
O pohár starosty obce Vážany nad Litavou - šipkový turnaj
Slavnostní otevření hřiště MŠ - Vážany n/Lit.
Slavnostní vzpomínková jízda TGM ve Vážanech nad LitavouDemografické údaje
OBEC Vážany nad Litavou
Vážany nad Litavou č. 125, 68401, Slavkov u Brna
Osoby
- Ing. Matyáš Václav, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
Vážany nad Litavou č. 34zavřenoVážany nad Litavou č. 289zavřenoVážany nad Litavou č. 207zavřenoVážany nad Litavou č. 237zavřenoVážany nad Litavou č. 83zavřenoVážany nad Litavou č. 312zavřenoVážany nad Litavou č. 237zavřeno
Historie obce Vážany nad Litavou celá historie
Ve 13. století patřily Vážany pánům z Deblína. Nejstarší písemná zpráva o Vážanech se uchovala z roku 1287. Tehdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci a roku 1318 klášter herburský v Brně koupil za 210 hř. Vážany od Kateřiny, vdovy po Tasovi z Lomnice. Ves pak náležela klášteru herburskému až do roku 1578, kdy byl Herburdský klášter v Brně zrušen. Tehdy císař Rudolf II. majetek kláštera daroval brněnským jezuitům. Klášterní statky však byly ponechány brněnské městské radě. V roce 1581 také připadly jezuitům. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a majetek brněnské koleje, kam náležely Vážany, připadl c.k. studijnímu fondu.
Od roku 1808 náležely Vážany Františkovi Antonínovi Linhartovi (později rytíři z Linhartů), který náhle zemřel v roce 1828. Linhartské Vážany zdědil jeho syn Ferdinand a v roce 1873 přešlo vlastnictví na dcery Ferdinanda - Rozu Karafiátovou rozenou z Linhartů a Leopoldinu z Linhartů.
Z dějin farního kostela sv. Bartoloměje je známo, že původně byl vystavěn v románském styku již ve 13.století. Sloh tehdy přecházel do gotiky. Zbytky zůstaly zachovány na klenbě presbytáře a ve zdivu věže. Kostel byl obnoven v roce 1651, poslední velká oprava byla v roce 1909. Zajímavost - portál nese stopy dvou křížů po 2 bojovnících účastnících se křižáckých válek z 13.století. U hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739. Za obcí směrem ke Kobeřicím barokní boží muka z roku 1806. Ve směru na Hrušky pomník četníka vrchního strážmistra Jaroslava Látala, který padl ve službě dne 3.10.1937. V obci pomník obětem I. světové války a II. světové války. V roce 2004 proběhla exhumace a převoz na hřbitov do Brna dvou německých vojáků, kteří padli v II. světové válce a byli pochováni na místním hřbitově.
V roce 1810 byla ve Vážanech otevřena expozitura šaratické školy. Vážany byly přiškoleny k Šaraticím. V roce 1810-1823 učil pak ve Vážanech v domě číslo 64 učitelský pomocník Kajetán Ondráček. Škola pak byla postavena v roce 1830, od roku 1839 byla školou již samostatnou. V roce 1885 byla škola rozšířena na dvoutřídku. V roce 1908 byla zřízena pobočka první třídy. V roce 1979 uzavřena. Znovuotevřena byla v roce 1991.
Od roku 1850 spravoval obec: starosta, 3 radní, 14 členů obecního výboru. Ze starostů zde působili: František Man (1850-1866), Albín Hrdlička (1904-1907, 1910-1917).
Vážany utrpěly švédským vpádem na Moravu několikrát. V roce 1645 byla zcela vypálena a hráz rybníka byla protržena.
Z vážanských rodáků se uvádí vdp. P. Jakub Pavelka, biskupský a konsistorní rada, který se narodil 19.7.1865 v domě číslo 12. V roce 1889 byl vysvěcen na Petrově v Brně biskupem Františkem Bauerem na faráře. Od roku 1889 působil plných 12 let v Rudíkově, kde byl zakladatel místního spolku katolická jednota. V roce 1901 byl přeložen do Přibyslavic, kde v roce 1916 vstoupil do III. řádu sv. Františka. Jako básník přeložil a přepracoval kancionál "Cesta k věčné spáse" vydaný v roce 1912. Nejznámější písně jsou: Duše moje, zaplesej, Buď slaven, mozný králi, Matičko Božské milosti. Na vlastní žádost a zdravotních důvodů, trpěl silnou cukrovkou, byl v roce 1922 přeložen do Nových Hvězdlic, kde 19.10.1934 zemřel. Je pochován na hřbitově ve Starých Hvězdlicích.Nejstarší pečeť Vážan nad Litavou pochází z roku 1619.
Fotogalerie obce Vážany nad Litavou

Tříkrálový koncert
Ukliďme Česko - Ukliďme naše Vážany nad Litavou
Soutěž o pohár starosty SDH Milotice ve vaření kotlíkových gulášů
Povodně v ČR Vážany nad Litavou
Vyhodnocení cykloakce za poznáním svého regionu
Tradiční vážanská drakiáda
Rozsvícení vánočního stromu
O pohár starosty obce Vážany nad Litavou - šipkový turnaj
Slavnostní otevření hřiště MŠ - Vážany n/Lit.
Slavnostní vzpomínková jízda TGM ve Vážanech nad LitavouDemografické údaje
OBEC Vážany nad Litavou
Vážany nad Litavou č. 125, 68401, Slavkov u Brna
Osoby
- Ing. Matyáš Václav, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
Vážany nad Litavou č. 289zavřenoVážany nad Litavou č. 207zavřenoVážany nad Litavou č. 237zavřenoVážany nad Litavou č. 83zavřenoVážany nad Litavou č. 312zavřenoVážany nad Litavou č. 237zavřeno
Historie obce Vážany nad Litavou celá historie
Ve 13. století patřily Vážany pánům z Deblína. Nejstarší písemná zpráva o Vážanech se uchovala z roku 1287. Tehdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci a roku 1318 klášter herburský v Brně koupil za 210 hř. Vážany od Kateřiny, vdovy po Tasovi z Lomnice. Ves pak náležela klášteru herburskému až do roku 1578, kdy byl Herburdský klášter v Brně zrušen. Tehdy císař Rudolf II. majetek kláštera daroval brněnským jezuitům. Klášterní statky však byly ponechány brněnské městské radě. V roce 1581 také připadly jezuitům. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a majetek brněnské koleje, kam náležely Vážany, připadl c.k. studijnímu fondu.
Od roku 1808 náležely Vážany Františkovi Antonínovi Linhartovi (později rytíři z Linhartů), který náhle zemřel v roce 1828. Linhartské Vážany zdědil jeho syn Ferdinand a v roce 1873 přešlo vlastnictví na dcery Ferdinanda - Rozu Karafiátovou rozenou z Linhartů a Leopoldinu z Linhartů.
Z dějin farního kostela sv. Bartoloměje je známo, že původně byl vystavěn v románském styku již ve 13.století. Sloh tehdy přecházel do gotiky. Zbytky zůstaly zachovány na klenbě presbytáře a ve zdivu věže. Kostel byl obnoven v roce 1651, poslední velká oprava byla v roce 1909. Zajímavost - portál nese stopy dvou křížů po 2 bojovnících účastnících se křižáckých válek z 13.století. U hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739. Za obcí směrem ke Kobeřicím barokní boží muka z roku 1806. Ve směru na Hrušky pomník četníka vrchního strážmistra Jaroslava Látala, který padl ve službě dne 3.10.1937. V obci pomník obětem I. světové války a II. světové války. V roce 2004 proběhla exhumace a převoz na hřbitov do Brna dvou německých vojáků, kteří padli v II. světové válce a byli pochováni na místním hřbitově.
V roce 1810 byla ve Vážanech otevřena expozitura šaratické školy. Vážany byly přiškoleny k Šaraticím. V roce 1810-1823 učil pak ve Vážanech v domě číslo 64 učitelský pomocník Kajetán Ondráček. Škola pak byla postavena v roce 1830, od roku 1839 byla školou již samostatnou. V roce 1885 byla škola rozšířena na dvoutřídku. V roce 1908 byla zřízena pobočka první třídy. V roce 1979 uzavřena. Znovuotevřena byla v roce 1991.
Od roku 1850 spravoval obec: starosta, 3 radní, 14 členů obecního výboru. Ze starostů zde působili: František Man (1850-1866), Albín Hrdlička (1904-1907, 1910-1917).
Vážany utrpěly švédským vpádem na Moravu několikrát. V roce 1645 byla zcela vypálena a hráz rybníka byla protržena.
Z vážanských rodáků se uvádí vdp. P. Jakub Pavelka, biskupský a konsistorní rada, který se narodil 19.7.1865 v domě číslo 12. V roce 1889 byl vysvěcen na Petrově v Brně biskupem Františkem Bauerem na faráře. Od roku 1889 působil plných 12 let v Rudíkově, kde byl zakladatel místního spolku katolická jednota. V roce 1901 byl přeložen do Přibyslavic, kde v roce 1916 vstoupil do III. řádu sv. Františka. Jako básník přeložil a přepracoval kancionál "Cesta k věčné spáse" vydaný v roce 1912. Nejznámější písně jsou: Duše moje, zaplesej, Buď slaven, mozný králi, Matičko Božské milosti. Na vlastní žádost a zdravotních důvodů, trpěl silnou cukrovkou, byl v roce 1922 přeložen do Nových Hvězdlic, kde 19.10.1934 zemřel. Je pochován na hřbitově ve Starých Hvězdlicích.Nejstarší pečeť Vážan nad Litavou pochází z roku 1619.
Fotogalerie obce Vážany nad Litavou

Tříkrálový koncert
Ukliďme Česko - Ukliďme naše Vážany nad Litavou
Soutěž o pohár starosty SDH Milotice ve vaření kotlíkových gulášů
Povodně v ČR Vážany nad Litavou
Vyhodnocení cykloakce za poznáním svého regionu
Tradiční vážanská drakiáda
Rozsvícení vánočního stromu
O pohár starosty obce Vážany nad Litavou - šipkový turnaj
Slavnostní otevření hřiště MŠ - Vážany n/Lit.
Slavnostní vzpomínková jízda TGM ve Vážanech nad LitavouDemografické údaje
OBEC Vážany nad Litavou
Vážany nad Litavou č. 125, 68401, Slavkov u Brna
Osoby
- Ing. Matyáš Václav, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
Vážany nad Litavou č. 207zavřenoVážany nad Litavou č. 237zavřenoVážany nad Litavou č. 83zavřenoVážany nad Litavou č. 312zavřenoVážany nad Litavou č. 237zavřeno
Historie obce Vážany nad Litavou celá historie
Ve 13. století patřily Vážany pánům z Deblína. Nejstarší písemná zpráva o Vážanech se uchovala z roku 1287. Tehdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci a roku 1318 klášter herburský v Brně koupil za 210 hř. Vážany od Kateřiny, vdovy po Tasovi z Lomnice. Ves pak náležela klášteru herburskému až do roku 1578, kdy byl Herburdský klášter v Brně zrušen. Tehdy císař Rudolf II. majetek kláštera daroval brněnským jezuitům. Klášterní statky však byly ponechány brněnské městské radě. V roce 1581 také připadly jezuitům. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a majetek brněnské koleje, kam náležely Vážany, připadl c.k. studijnímu fondu.
Od roku 1808 náležely Vážany Františkovi Antonínovi Linhartovi (později rytíři z Linhartů), který náhle zemřel v roce 1828. Linhartské Vážany zdědil jeho syn Ferdinand a v roce 1873 přešlo vlastnictví na dcery Ferdinanda - Rozu Karafiátovou rozenou z Linhartů a Leopoldinu z Linhartů.
Z dějin farního kostela sv. Bartoloměje je známo, že původně byl vystavěn v románském styku již ve 13.století. Sloh tehdy přecházel do gotiky. Zbytky zůstaly zachovány na klenbě presbytáře a ve zdivu věže. Kostel byl obnoven v roce 1651, poslední velká oprava byla v roce 1909. Zajímavost - portál nese stopy dvou křížů po 2 bojovnících účastnících se křižáckých válek z 13.století. U hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739. Za obcí směrem ke Kobeřicím barokní boží muka z roku 1806. Ve směru na Hrušky pomník četníka vrchního strážmistra Jaroslava Látala, který padl ve službě dne 3.10.1937. V obci pomník obětem I. světové války a II. světové války. V roce 2004 proběhla exhumace a převoz na hřbitov do Brna dvou německých vojáků, kteří padli v II. světové válce a byli pochováni na místním hřbitově.
V roce 1810 byla ve Vážanech otevřena expozitura šaratické školy. Vážany byly přiškoleny k Šaraticím. V roce 1810-1823 učil pak ve Vážanech v domě číslo 64 učitelský pomocník Kajetán Ondráček. Škola pak byla postavena v roce 1830, od roku 1839 byla školou již samostatnou. V roce 1885 byla škola rozšířena na dvoutřídku. V roce 1908 byla zřízena pobočka první třídy. V roce 1979 uzavřena. Znovuotevřena byla v roce 1991.
Od roku 1850 spravoval obec: starosta, 3 radní, 14 členů obecního výboru. Ze starostů zde působili: František Man (1850-1866), Albín Hrdlička (1904-1907, 1910-1917).
Vážany utrpěly švédským vpádem na Moravu několikrát. V roce 1645 byla zcela vypálena a hráz rybníka byla protržena.
Z vážanských rodáků se uvádí vdp. P. Jakub Pavelka, biskupský a konsistorní rada, který se narodil 19.7.1865 v domě číslo 12. V roce 1889 byl vysvěcen na Petrově v Brně biskupem Františkem Bauerem na faráře. Od roku 1889 působil plných 12 let v Rudíkově, kde byl zakladatel místního spolku katolická jednota. V roce 1901 byl přeložen do Přibyslavic, kde v roce 1916 vstoupil do III. řádu sv. Františka. Jako básník přeložil a přepracoval kancionál "Cesta k věčné spáse" vydaný v roce 1912. Nejznámější písně jsou: Duše moje, zaplesej, Buď slaven, mozný králi, Matičko Božské milosti. Na vlastní žádost a zdravotních důvodů, trpěl silnou cukrovkou, byl v roce 1922 přeložen do Nových Hvězdlic, kde 19.10.1934 zemřel. Je pochován na hřbitově ve Starých Hvězdlicích.Nejstarší pečeť Vážan nad Litavou pochází z roku 1619.
Fotogalerie obce Vážany nad Litavou

Tříkrálový koncert
Ukliďme Česko - Ukliďme naše Vážany nad Litavou
Soutěž o pohár starosty SDH Milotice ve vaření kotlíkových gulášů
Povodně v ČR Vážany nad Litavou
Vyhodnocení cykloakce za poznáním svého regionu
Tradiční vážanská drakiáda
Rozsvícení vánočního stromu
O pohár starosty obce Vážany nad Litavou - šipkový turnaj
Slavnostní otevření hřiště MŠ - Vážany n/Lit.
Slavnostní vzpomínková jízda TGM ve Vážanech nad LitavouDemografické údaje
OBEC Vážany nad Litavou
Vážany nad Litavou č. 125, 68401, Slavkov u Brna
Osoby
- Ing. Matyáš Václav, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
Vážany nad Litavou č. 237zavřenoVážany nad Litavou č. 83zavřenoVážany nad Litavou č. 312zavřenoVážany nad Litavou č. 237zavřeno
Historie obce Vážany nad Litavou celá historie
Ve 13. století patřily Vážany pánům z Deblína. Nejstarší písemná zpráva o Vážanech se uchovala z roku 1287. Tehdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci a roku 1318 klášter herburský v Brně koupil za 210 hř. Vážany od Kateřiny, vdovy po Tasovi z Lomnice. Ves pak náležela klášteru herburskému až do roku 1578, kdy byl Herburdský klášter v Brně zrušen. Tehdy císař Rudolf II. majetek kláštera daroval brněnským jezuitům. Klášterní statky však byly ponechány brněnské městské radě. V roce 1581 také připadly jezuitům. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a majetek brněnské koleje, kam náležely Vážany, připadl c.k. studijnímu fondu.
Od roku 1808 náležely Vážany Františkovi Antonínovi Linhartovi (později rytíři z Linhartů), který náhle zemřel v roce 1828. Linhartské Vážany zdědil jeho syn Ferdinand a v roce 1873 přešlo vlastnictví na dcery Ferdinanda - Rozu Karafiátovou rozenou z Linhartů a Leopoldinu z Linhartů.
Z dějin farního kostela sv. Bartoloměje je známo, že původně byl vystavěn v románském styku již ve 13.století. Sloh tehdy přecházel do gotiky. Zbytky zůstaly zachovány na klenbě presbytáře a ve zdivu věže. Kostel byl obnoven v roce 1651, poslední velká oprava byla v roce 1909. Zajímavost - portál nese stopy dvou křížů po 2 bojovnících účastnících se křižáckých válek z 13.století. U hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739. Za obcí směrem ke Kobeřicím barokní boží muka z roku 1806. Ve směru na Hrušky pomník četníka vrchního strážmistra Jaroslava Látala, který padl ve službě dne 3.10.1937. V obci pomník obětem I. světové války a II. světové války. V roce 2004 proběhla exhumace a převoz na hřbitov do Brna dvou německých vojáků, kteří padli v II. světové válce a byli pochováni na místním hřbitově.
V roce 1810 byla ve Vážanech otevřena expozitura šaratické školy. Vážany byly přiškoleny k Šaraticím. V roce 1810-1823 učil pak ve Vážanech v domě číslo 64 učitelský pomocník Kajetán Ondráček. Škola pak byla postavena v roce 1830, od roku 1839 byla školou již samostatnou. V roce 1885 byla škola rozšířena na dvoutřídku. V roce 1908 byla zřízena pobočka první třídy. V roce 1979 uzavřena. Znovuotevřena byla v roce 1991.
Od roku 1850 spravoval obec: starosta, 3 radní, 14 členů obecního výboru. Ze starostů zde působili: František Man (1850-1866), Albín Hrdlička (1904-1907, 1910-1917).
Vážany utrpěly švédským vpádem na Moravu několikrát. V roce 1645 byla zcela vypálena a hráz rybníka byla protržena.
Z vážanských rodáků se uvádí vdp. P. Jakub Pavelka, biskupský a konsistorní rada, který se narodil 19.7.1865 v domě číslo 12. V roce 1889 byl vysvěcen na Petrově v Brně biskupem Františkem Bauerem na faráře. Od roku 1889 působil plných 12 let v Rudíkově, kde byl zakladatel místního spolku katolická jednota. V roce 1901 byl přeložen do Přibyslavic, kde v roce 1916 vstoupil do III. řádu sv. Františka. Jako básník přeložil a přepracoval kancionál "Cesta k věčné spáse" vydaný v roce 1912. Nejznámější písně jsou: Duše moje, zaplesej, Buď slaven, mozný králi, Matičko Božské milosti. Na vlastní žádost a zdravotních důvodů, trpěl silnou cukrovkou, byl v roce 1922 přeložen do Nových Hvězdlic, kde 19.10.1934 zemřel. Je pochován na hřbitově ve Starých Hvězdlicích.Nejstarší pečeť Vážan nad Litavou pochází z roku 1619.
Fotogalerie obce Vážany nad Litavou

Tříkrálový koncert
Ukliďme Česko - Ukliďme naše Vážany nad Litavou
Soutěž o pohár starosty SDH Milotice ve vaření kotlíkových gulášů
Povodně v ČR Vážany nad Litavou
Vyhodnocení cykloakce za poznáním svého regionu
Tradiční vážanská drakiáda
Rozsvícení vánočního stromu
O pohár starosty obce Vážany nad Litavou - šipkový turnaj
Slavnostní otevření hřiště MŠ - Vážany n/Lit.
Slavnostní vzpomínková jízda TGM ve Vážanech nad LitavouDemografické údaje
OBEC Vážany nad Litavou
Vážany nad Litavou č. 125, 68401, Slavkov u Brna
Osoby
- Ing. Matyáš Václav, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
Vážany nad Litavou č. 83zavřenoVážany nad Litavou č. 312zavřenoVážany nad Litavou č. 237zavřeno
Historie obce Vážany nad Litavou celá historie
Ve 13. století patřily Vážany pánům z Deblína. Nejstarší písemná zpráva o Vážanech se uchovala z roku 1287. Tehdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci a roku 1318 klášter herburský v Brně koupil za 210 hř. Vážany od Kateřiny, vdovy po Tasovi z Lomnice. Ves pak náležela klášteru herburskému až do roku 1578, kdy byl Herburdský klášter v Brně zrušen. Tehdy císař Rudolf II. majetek kláštera daroval brněnským jezuitům. Klášterní statky však byly ponechány brněnské městské radě. V roce 1581 také připadly jezuitům. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a majetek brněnské koleje, kam náležely Vážany, připadl c.k. studijnímu fondu.
Od roku 1808 náležely Vážany Františkovi Antonínovi Linhartovi (později rytíři z Linhartů), který náhle zemřel v roce 1828. Linhartské Vážany zdědil jeho syn Ferdinand a v roce 1873 přešlo vlastnictví na dcery Ferdinanda - Rozu Karafiátovou rozenou z Linhartů a Leopoldinu z Linhartů.
Z dějin farního kostela sv. Bartoloměje je známo, že původně byl vystavěn v románském styku již ve 13.století. Sloh tehdy přecházel do gotiky. Zbytky zůstaly zachovány na klenbě presbytáře a ve zdivu věže. Kostel byl obnoven v roce 1651, poslední velká oprava byla v roce 1909. Zajímavost - portál nese stopy dvou křížů po 2 bojovnících účastnících se křižáckých válek z 13.století. U hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739. Za obcí směrem ke Kobeřicím barokní boží muka z roku 1806. Ve směru na Hrušky pomník četníka vrchního strážmistra Jaroslava Látala, který padl ve službě dne 3.10.1937. V obci pomník obětem I. světové války a II. světové války. V roce 2004 proběhla exhumace a převoz na hřbitov do Brna dvou německých vojáků, kteří padli v II. světové válce a byli pochováni na místním hřbitově.
V roce 1810 byla ve Vážanech otevřena expozitura šaratické školy. Vážany byly přiškoleny k Šaraticím. V roce 1810-1823 učil pak ve Vážanech v domě číslo 64 učitelský pomocník Kajetán Ondráček. Škola pak byla postavena v roce 1830, od roku 1839 byla školou již samostatnou. V roce 1885 byla škola rozšířena na dvoutřídku. V roce 1908 byla zřízena pobočka první třídy. V roce 1979 uzavřena. Znovuotevřena byla v roce 1991.
Od roku 1850 spravoval obec: starosta, 3 radní, 14 členů obecního výboru. Ze starostů zde působili: František Man (1850-1866), Albín Hrdlička (1904-1907, 1910-1917).
Vážany utrpěly švédským vpádem na Moravu několikrát. V roce 1645 byla zcela vypálena a hráz rybníka byla protržena.
Z vážanských rodáků se uvádí vdp. P. Jakub Pavelka, biskupský a konsistorní rada, který se narodil 19.7.1865 v domě číslo 12. V roce 1889 byl vysvěcen na Petrově v Brně biskupem Františkem Bauerem na faráře. Od roku 1889 působil plných 12 let v Rudíkově, kde byl zakladatel místního spolku katolická jednota. V roce 1901 byl přeložen do Přibyslavic, kde v roce 1916 vstoupil do III. řádu sv. Františka. Jako básník přeložil a přepracoval kancionál "Cesta k věčné spáse" vydaný v roce 1912. Nejznámější písně jsou: Duše moje, zaplesej, Buď slaven, mozný králi, Matičko Božské milosti. Na vlastní žádost a zdravotních důvodů, trpěl silnou cukrovkou, byl v roce 1922 přeložen do Nových Hvězdlic, kde 19.10.1934 zemřel. Je pochován na hřbitově ve Starých Hvězdlicích.Nejstarší pečeť Vážan nad Litavou pochází z roku 1619.
Fotogalerie obce Vážany nad Litavou

Tříkrálový koncert
Ukliďme Česko - Ukliďme naše Vážany nad Litavou
Soutěž o pohár starosty SDH Milotice ve vaření kotlíkových gulášů
Povodně v ČR Vážany nad Litavou
Vyhodnocení cykloakce za poznáním svého regionu
Tradiční vážanská drakiáda
Rozsvícení vánočního stromu
O pohár starosty obce Vážany nad Litavou - šipkový turnaj
Slavnostní otevření hřiště MŠ - Vážany n/Lit.
Slavnostní vzpomínková jízda TGM ve Vážanech nad LitavouDemografické údaje
OBEC Vážany nad Litavou
Vážany nad Litavou č. 125, 68401, Slavkov u Brna
Osoby
- Ing. Matyáš Václav, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
Vážany nad Litavou č. 312zavřenoVážany nad Litavou č. 237zavřeno
Historie obce Vážany nad Litavou celá historie
Ve 13. století patřily Vážany pánům z Deblína. Nejstarší písemná zpráva o Vážanech se uchovala z roku 1287. Tehdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci a roku 1318 klášter herburský v Brně koupil za 210 hř. Vážany od Kateřiny, vdovy po Tasovi z Lomnice. Ves pak náležela klášteru herburskému až do roku 1578, kdy byl Herburdský klášter v Brně zrušen. Tehdy císař Rudolf II. majetek kláštera daroval brněnským jezuitům. Klášterní statky však byly ponechány brněnské městské radě. V roce 1581 také připadly jezuitům. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a majetek brněnské koleje, kam náležely Vážany, připadl c.k. studijnímu fondu.
Od roku 1808 náležely Vážany Františkovi Antonínovi Linhartovi (později rytíři z Linhartů), který náhle zemřel v roce 1828. Linhartské Vážany zdědil jeho syn Ferdinand a v roce 1873 přešlo vlastnictví na dcery Ferdinanda - Rozu Karafiátovou rozenou z Linhartů a Leopoldinu z Linhartů.
Z dějin farního kostela sv. Bartoloměje je známo, že původně byl vystavěn v románském styku již ve 13.století. Sloh tehdy přecházel do gotiky. Zbytky zůstaly zachovány na klenbě presbytáře a ve zdivu věže. Kostel byl obnoven v roce 1651, poslední velká oprava byla v roce 1909. Zajímavost - portál nese stopy dvou křížů po 2 bojovnících účastnících se křižáckých válek z 13.století. U hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739. Za obcí směrem ke Kobeřicím barokní boží muka z roku 1806. Ve směru na Hrušky pomník četníka vrchního strážmistra Jaroslava Látala, který padl ve službě dne 3.10.1937. V obci pomník obětem I. světové války a II. světové války. V roce 2004 proběhla exhumace a převoz na hřbitov do Brna dvou německých vojáků, kteří padli v II. světové válce a byli pochováni na místním hřbitově.
V roce 1810 byla ve Vážanech otevřena expozitura šaratické školy. Vážany byly přiškoleny k Šaraticím. V roce 1810-1823 učil pak ve Vážanech v domě číslo 64 učitelský pomocník Kajetán Ondráček. Škola pak byla postavena v roce 1830, od roku 1839 byla školou již samostatnou. V roce 1885 byla škola rozšířena na dvoutřídku. V roce 1908 byla zřízena pobočka první třídy. V roce 1979 uzavřena. Znovuotevřena byla v roce 1991.
Od roku 1850 spravoval obec: starosta, 3 radní, 14 členů obecního výboru. Ze starostů zde působili: František Man (1850-1866), Albín Hrdlička (1904-1907, 1910-1917).
Vážany utrpěly švédským vpádem na Moravu několikrát. V roce 1645 byla zcela vypálena a hráz rybníka byla protržena.
Z vážanských rodáků se uvádí vdp. P. Jakub Pavelka, biskupský a konsistorní rada, který se narodil 19.7.1865 v domě číslo 12. V roce 1889 byl vysvěcen na Petrově v Brně biskupem Františkem Bauerem na faráře. Od roku 1889 působil plných 12 let v Rudíkově, kde byl zakladatel místního spolku katolická jednota. V roce 1901 byl přeložen do Přibyslavic, kde v roce 1916 vstoupil do III. řádu sv. Františka. Jako básník přeložil a přepracoval kancionál "Cesta k věčné spáse" vydaný v roce 1912. Nejznámější písně jsou: Duše moje, zaplesej, Buď slaven, mozný králi, Matičko Božské milosti. Na vlastní žádost a zdravotních důvodů, trpěl silnou cukrovkou, byl v roce 1922 přeložen do Nových Hvězdlic, kde 19.10.1934 zemřel. Je pochován na hřbitově ve Starých Hvězdlicích.Nejstarší pečeť Vážan nad Litavou pochází z roku 1619.
Fotogalerie obce Vážany nad Litavou

Tříkrálový koncert
Ukliďme Česko - Ukliďme naše Vážany nad Litavou
Soutěž o pohár starosty SDH Milotice ve vaření kotlíkových gulášů
Povodně v ČR Vážany nad Litavou
Vyhodnocení cykloakce za poznáním svého regionu
Tradiční vážanská drakiáda
Rozsvícení vánočního stromu
O pohár starosty obce Vážany nad Litavou - šipkový turnaj
Slavnostní otevření hřiště MŠ - Vážany n/Lit.
Slavnostní vzpomínková jízda TGM ve Vážanech nad LitavouDemografické údaje
OBEC Vážany nad Litavou
Vážany nad Litavou č. 125, 68401, Slavkov u Brna
Osoby
- Ing. Matyáš Václav, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
Vážany nad Litavou č. 237zavřeno
Historie obce Vážany nad Litavou celá historie
Ve 13. století patřily Vážany pánům z Deblína. Nejstarší písemná zpráva o Vážanech se uchovala z roku 1287. Tehdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci a roku 1318 klášter herburský v Brně koupil za 210 hř. Vážany od Kateřiny, vdovy po Tasovi z Lomnice. Ves pak náležela klášteru herburskému až do roku 1578, kdy byl Herburdský klášter v Brně zrušen. Tehdy císař Rudolf II. majetek kláštera daroval brněnským jezuitům. Klášterní statky však byly ponechány brněnské městské radě. V roce 1581 také připadly jezuitům. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a majetek brněnské koleje, kam náležely Vážany, připadl c.k. studijnímu fondu.
Od roku 1808 náležely Vážany Františkovi Antonínovi Linhartovi (později rytíři z Linhartů), který náhle zemřel v roce 1828. Linhartské Vážany zdědil jeho syn Ferdinand a v roce 1873 přešlo vlastnictví na dcery Ferdinanda - Rozu Karafiátovou rozenou z Linhartů a Leopoldinu z Linhartů.
Z dějin farního kostela sv. Bartoloměje je známo, že původně byl vystavěn v románském styku již ve 13.století. Sloh tehdy přecházel do gotiky. Zbytky zůstaly zachovány na klenbě presbytáře a ve zdivu věže. Kostel byl obnoven v roce 1651, poslední velká oprava byla v roce 1909. Zajímavost - portál nese stopy dvou křížů po 2 bojovnících účastnících se křižáckých válek z 13.století. U hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739. Za obcí směrem ke Kobeřicím barokní boží muka z roku 1806. Ve směru na Hrušky pomník četníka vrchního strážmistra Jaroslava Látala, který padl ve službě dne 3.10.1937. V obci pomník obětem I. světové války a II. světové války. V roce 2004 proběhla exhumace a převoz na hřbitov do Brna dvou německých vojáků, kteří padli v II. světové válce a byli pochováni na místním hřbitově.
V roce 1810 byla ve Vážanech otevřena expozitura šaratické školy. Vážany byly přiškoleny k Šaraticím. V roce 1810-1823 učil pak ve Vážanech v domě číslo 64 učitelský pomocník Kajetán Ondráček. Škola pak byla postavena v roce 1830, od roku 1839 byla školou již samostatnou. V roce 1885 byla škola rozšířena na dvoutřídku. V roce 1908 byla zřízena pobočka první třídy. V roce 1979 uzavřena. Znovuotevřena byla v roce 1991.
Od roku 1850 spravoval obec: starosta, 3 radní, 14 členů obecního výboru. Ze starostů zde působili: František Man (1850-1866), Albín Hrdlička (1904-1907, 1910-1917).
Vážany utrpěly švédským vpádem na Moravu několikrát. V roce 1645 byla zcela vypálena a hráz rybníka byla protržena.
Z vážanských rodáků se uvádí vdp. P. Jakub Pavelka, biskupský a konsistorní rada, který se narodil 19.7.1865 v domě číslo 12. V roce 1889 byl vysvěcen na Petrově v Brně biskupem Františkem Bauerem na faráře. Od roku 1889 působil plných 12 let v Rudíkově, kde byl zakladatel místního spolku katolická jednota. V roce 1901 byl přeložen do Přibyslavic, kde v roce 1916 vstoupil do III. řádu sv. Františka. Jako básník přeložil a přepracoval kancionál "Cesta k věčné spáse" vydaný v roce 1912. Nejznámější písně jsou: Duše moje, zaplesej, Buď slaven, mozný králi, Matičko Božské milosti. Na vlastní žádost a zdravotních důvodů, trpěl silnou cukrovkou, byl v roce 1922 přeložen do Nových Hvězdlic, kde 19.10.1934 zemřel. Je pochován na hřbitově ve Starých Hvězdlicích.Nejstarší pečeť Vážan nad Litavou pochází z roku 1619.
Fotogalerie obce Vážany nad Litavou

Tříkrálový koncert
Ukliďme Česko - Ukliďme naše Vážany nad Litavou
Soutěž o pohár starosty SDH Milotice ve vaření kotlíkových gulášů
Povodně v ČR Vážany nad Litavou
Vyhodnocení cykloakce za poznáním svého regionu
Tradiční vážanská drakiáda
Rozsvícení vánočního stromu
O pohár starosty obce Vážany nad Litavou - šipkový turnaj
Slavnostní otevření hřiště MŠ - Vážany n/Lit.
Slavnostní vzpomínková jízda TGM ve Vážanech nad LitavouDemografické údaje
OBEC Vážany nad Litavou
Vážany nad Litavou č. 125, 68401, Slavkov u Brna
Osoby
- Ing. Matyáš Václav, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
Historie obce Vážany nad Litavou celá historie
Ve 13. století patřily Vážany pánům z Deblína. Nejstarší písemná zpráva o Vážanech se uchovala z roku 1287. Tehdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci a roku 1318 klášter herburský v Brně koupil za 210 hř. Vážany od Kateřiny, vdovy po Tasovi z Lomnice. Ves pak náležela klášteru herburskému až do roku 1578, kdy byl Herburdský klášter v Brně zrušen. Tehdy císař Rudolf II. majetek kláštera daroval brněnským jezuitům. Klášterní statky však byly ponechány brněnské městské radě. V roce 1581 také připadly jezuitům. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a majetek brněnské koleje, kam náležely Vážany, připadl c.k. studijnímu fondu.
Od roku 1808 náležely Vážany Františkovi Antonínovi Linhartovi (později rytíři z Linhartů), který náhle zemřel v roce 1828. Linhartské Vážany zdědil jeho syn Ferdinand a v roce 1873 přešlo vlastnictví na dcery Ferdinanda - Rozu Karafiátovou rozenou z Linhartů a Leopoldinu z Linhartů.
Z dějin farního kostela sv. Bartoloměje je známo, že původně byl vystavěn v románském styku již ve 13.století. Sloh tehdy přecházel do gotiky. Zbytky zůstaly zachovány na klenbě presbytáře a ve zdivu věže. Kostel byl obnoven v roce 1651, poslední velká oprava byla v roce 1909. Zajímavost - portál nese stopy dvou křížů po 2 bojovnících účastnících se křižáckých válek z 13.století. U hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739. Za obcí směrem ke Kobeřicím barokní boží muka z roku 1806. Ve směru na Hrušky pomník četníka vrchního strážmistra Jaroslava Látala, který padl ve službě dne 3.10.1937. V obci pomník obětem I. světové války a II. světové války. V roce 2004 proběhla exhumace a převoz na hřbitov do Brna dvou německých vojáků, kteří padli v II. světové válce a byli pochováni na místním hřbitově.
V roce 1810 byla ve Vážanech otevřena expozitura šaratické školy. Vážany byly přiškoleny k Šaraticím. V roce 1810-1823 učil pak ve Vážanech v domě číslo 64 učitelský pomocník Kajetán Ondráček. Škola pak byla postavena v roce 1830, od roku 1839 byla školou již samostatnou. V roce 1885 byla škola rozšířena na dvoutřídku. V roce 1908 byla zřízena pobočka první třídy. V roce 1979 uzavřena. Znovuotevřena byla v roce 1991.
Od roku 1850 spravoval obec: starosta, 3 radní, 14 členů obecního výboru. Ze starostů zde působili: František Man (1850-1866), Albín Hrdlička (1904-1907, 1910-1917).
Vážany utrpěly švédským vpádem na Moravu několikrát. V roce 1645 byla zcela vypálena a hráz rybníka byla protržena.
Z vážanských rodáků se uvádí vdp. P. Jakub Pavelka, biskupský a konsistorní rada, který se narodil 19.7.1865 v domě číslo 12. V roce 1889 byl vysvěcen na Petrově v Brně biskupem Františkem Bauerem na faráře. Od roku 1889 působil plných 12 let v Rudíkově, kde byl zakladatel místního spolku katolická jednota. V roce 1901 byl přeložen do Přibyslavic, kde v roce 1916 vstoupil do III. řádu sv. Františka. Jako básník přeložil a přepracoval kancionál "Cesta k věčné spáse" vydaný v roce 1912. Nejznámější písně jsou: Duše moje, zaplesej, Buď slaven, mozný králi, Matičko Božské milosti. Na vlastní žádost a zdravotních důvodů, trpěl silnou cukrovkou, byl v roce 1922 přeložen do Nových Hvězdlic, kde 19.10.1934 zemřel. Je pochován na hřbitově ve Starých Hvězdlicích.Nejstarší pečeť Vážan nad Litavou pochází z roku 1619.
Fotogalerie obce Vážany nad Litavou

Tříkrálový koncert
Ukliďme Česko - Ukliďme naše Vážany nad Litavou
Soutěž o pohár starosty SDH Milotice ve vaření kotlíkových gulášů
Povodně v ČR Vážany nad Litavou
Vyhodnocení cykloakce za poznáním svého regionu
Tradiční vážanská drakiáda
Rozsvícení vánočního stromu
O pohár starosty obce Vážany nad Litavou - šipkový turnaj
Slavnostní otevření hřiště MŠ - Vážany n/Lit.
Slavnostní vzpomínková jízda TGM ve Vážanech nad LitavouDemografické údaje
Historie obce Vážany nad Litavou celá historie
Ve 13. století patřily Vážany pánům z Deblína. Nejstarší písemná zpráva o Vážanech se uchovala z roku 1287. Tehdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci a roku 1318 klášter herburský v Brně koupil za 210 hř. Vážany od Kateřiny, vdovy po Tasovi z Lomnice. Ves pak náležela klášteru herburskému až do roku 1578, kdy byl Herburdský klášter v Brně zrušen. Tehdy císař Rudolf II. majetek kláštera daroval brněnským jezuitům. Klášterní statky však byly ponechány brněnské městské radě. V roce 1581 také připadly jezuitům. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a majetek brněnské koleje, kam náležely Vážany, připadl c.k. studijnímu fondu.
Od roku 1808 náležely Vážany Františkovi Antonínovi Linhartovi (později rytíři z Linhartů), který náhle zemřel v roce 1828. Linhartské Vážany zdědil jeho syn Ferdinand a v roce 1873 přešlo vlastnictví na dcery Ferdinanda - Rozu Karafiátovou rozenou z Linhartů a Leopoldinu z Linhartů.
Z dějin farního kostela sv. Bartoloměje je známo, že původně byl vystavěn v románském styku již ve 13.století. Sloh tehdy přecházel do gotiky. Zbytky zůstaly zachovány na klenbě presbytáře a ve zdivu věže. Kostel byl obnoven v roce 1651, poslední velká oprava byla v roce 1909. Zajímavost - portál nese stopy dvou křížů po 2 bojovnících účastnících se křižáckých válek z 13.století. U hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739. Za obcí směrem ke Kobeřicím barokní boží muka z roku 1806. Ve směru na Hrušky pomník četníka vrchního strážmistra Jaroslava Látala, který padl ve službě dne 3.10.1937. V obci pomník obětem I. světové války a II. světové války. V roce 2004 proběhla exhumace a převoz na hřbitov do Brna dvou německých vojáků, kteří padli v II. světové válce a byli pochováni na místním hřbitově.
V roce 1810 byla ve Vážanech otevřena expozitura šaratické školy. Vážany byly přiškoleny k Šaraticím. V roce 1810-1823 učil pak ve Vážanech v domě číslo 64 učitelský pomocník Kajetán Ondráček. Škola pak byla postavena v roce 1830, od roku 1839 byla školou již samostatnou. V roce 1885 byla škola rozšířena na dvoutřídku. V roce 1908 byla zřízena pobočka první třídy. V roce 1979 uzavřena. Znovuotevřena byla v roce 1991.
Od roku 1850 spravoval obec: starosta, 3 radní, 14 členů obecního výboru. Ze starostů zde působili: František Man (1850-1866), Albín Hrdlička (1904-1907, 1910-1917).
Vážany utrpěly švédským vpádem na Moravu několikrát. V roce 1645 byla zcela vypálena a hráz rybníka byla protržena.
Z vážanských rodáků se uvádí vdp. P. Jakub Pavelka, biskupský a konsistorní rada, který se narodil 19.7.1865 v domě číslo 12. V roce 1889 byl vysvěcen na Petrově v Brně biskupem Františkem Bauerem na faráře. Od roku 1889 působil plných 12 let v Rudíkově, kde byl zakladatel místního spolku katolická jednota. V roce 1901 byl přeložen do Přibyslavic, kde v roce 1916 vstoupil do III. řádu sv. Františka. Jako básník přeložil a přepracoval kancionál "Cesta k věčné spáse" vydaný v roce 1912. Nejznámější písně jsou: Duše moje, zaplesej, Buď slaven, mozný králi, Matičko Božské milosti. Na vlastní žádost a zdravotních důvodů, trpěl silnou cukrovkou, byl v roce 1922 přeložen do Nových Hvězdlic, kde 19.10.1934 zemřel. Je pochován na hřbitově ve Starých Hvězdlicích.Nejstarší pečeť Vážan nad Litavou pochází z roku 1619.
Fotogalerie obce Vážany nad Litavou

Tříkrálový koncert

Ukliďme Česko - Ukliďme naše Vážany nad Litavou

Soutěž o pohár starosty SDH Milotice ve vaření kotlíkových gulášů

Povodně v ČR Vážany nad Litavou

Vyhodnocení cykloakce za poznáním svého regionu

Tradiční vážanská drakiáda

Rozsvícení vánočního stromu

O pohár starosty obce Vážany nad Litavou - šipkový turnaj

Slavnostní otevření hřiště MŠ - Vážany n/Lit.

Slavnostní vzpomínková jízda TGM ve Vážanech nad Litavou
OBEC Vážany nad Litavou
Vážany nad Litavou č. 125, 68401, Slavkov u Brna
Osoby
- Ing. Matyáš Václav, starosta
Kontakty
Vlajka
