První písemná zmínka o Bernarticích je z roku 1251. Obec patřila různým majitelům; nejvýznamnějšími byli v létech 1606 - 1773 pražští jezuité a v 19. století Paarové.
Hledat firmy v obci Bernartice, část obce Srlín
Nabídka práce v okolí 30 km 305 firem
Žižkovo nám. 3/3, Tábor20,68 km
Koželužská 140/3, Tábor20,68 km
Děkanská 302, Tábor20,71 km
Žižkovo nám. 6, Tábor20,78 km
Žižkovo nám. 8/8, Tábor20,80 km
Žižkovo nám. 11/11, Tábor20,81 km
Žižkovo nám. 11/11, Tábor20,81 km
Leskovická 2693, Tábor20,82 km
Školní nám. 199/15, Tábor20,85 km
Divadelní 214/3, Tábor20,90 km
Divadelní 212, Tábor20,92 km
Palackého 350/4, Tábor21,01 km
Čsl. armády 2611, Tábor21,07 km
Čsl. armády 925/33, Tábor21,08 km
nám. F. Křižíka 2881, Tábor21,18 km
Vančurova 2904, Tábor21,20 km
Jiráskova 1775, Tábor21,34 km
9. května 1989/15, Tábor21,35 km
Tomkova 2159/6, Tábor21,36 km
Náchod č. 147, Tábor21,39 km
Historie obce Bernartice celá historie
První písemná zmínka je z roku 1248. Osada vznikla kolem dnes již zaniklé tvrze. Tuto tvrz přestavěl Bernard s manželkou Dobroněhou z Kamberka roku 1293. Tvrz byla postupně rozebrána na stavební materiál v 17. století. 1347 až 1352 byl majitelem Bušek z Bernartic. Jeho potomci měli Bernartice v držení až do husitských válek. Roku 1431 se stal majitelem zvíkovský purkrabí Mikuláš z Krchleb. Dále v roce 1450 koupil Bernartice od Mikulášových dcer Rynart z Dubu. K roku 1477 Rynart z Dubu prodal Bernartice pánům z Lažan a na Bechyni. Tento rod držel Bernartice až do roku 1606, kdy byly prodány jezuitské koleji sv. Klimenta v Praze.[2]
1618 byli jezuité vyhnáni, ale opět se vrátili po bělohorské bitvě. Za jejich působení získala obec status městyse v roce 1636. Mohlo se zde vykonávat hrdelní právo. V roce 1626 jezuité přikoupili nedaleké Borovany a roku 1691 i Dobronice. Roku zachvátil obec 1672 velký požár, při kterém lehla popelem část městečka a fara. Roku 1680 se v Bernarticích odehrála morová epidemie. Dále v roce 1713 epidemie cholery, při které zemřelo a bylo pohřbeno 700 mrtvých. 1748 se na území obce odehrálo kázání pátera Koniáše, načež mezi lety 1770 až 1772 zastihl obec hladomor a další epidemie moru. Roku 1773 byl zrušený jezuitský řád a Bernartice připadly královskému státnímu panství v Opařanech. Roku 1795 se udál velký požár, při kterém shořela kromě domů i fara, kostelní věž a škola. Během požáru došlo k roztavení zvonu. Počátkem 19. století, přesněji roku 1805 zde tábořila francouzská vojska. Rok poté po nich vojska bavorská.[2]
V roce 1825 koupil Bernartice kníže na Bechyni Pavel Paar. Roku 1837 započala stavba státní silnice z Tábora do Písku, později v roce 1851 proběhla stavba okresní silnice z Milevska do Bechyně. Za I. světové války padlo na frontě 31 mužů.[2]
Během druhé světové války hrozil Bernarticím obdobný osud od nacistů jako obci Lidice[1] kvůli přítomnosti členů československé paraskupiny INTRANSITIVE. Za aktivní pomoc, kterou obyvatelstvo poskytlo, bylo později 23 občanů obce popraveno a dalších 5 posláno do koncentračních táborů.
Demografické údaje
Městys Bernartice
Náměstí svobody 33, Bernartice, 39843, Bernartice u Milevska
Osoby
- p. Souhrada Pavel, starosta
Kontakty
- 382 585 331
- starosta.ou@bernartice.cz
- www.bernartice.cz
Vlajka











