Podmokly

První historickou zmínku o Podmoklech máme z prvé poloviny XI. století. Roku 1045 daroval kníže Břetislav I. Podmokly s osmi poddanými břevnovskému klášteru. Zřejmě vesnice byla pro klášter příliš vzdálená a ekonomicky nevýhodná, proto ji vyměnil roku 1256 s královskou komorou za Kuromrtvice.

V letech 1370 - 1379 stali se pány Podmokel Rožmberkové. Ti roku 1379 prodali všechno své zboží arcijáhnovi Přibíkovi. Ani Jindřich z Chříče nebyl dlouho majitelem obce a roku 1402 prodal Podmokly Albrechtu z Kolovrat, který zde pravděpodobně postavil první tvrz. Po jeho smrti zdědil podmokelské zboží jeho syn Hynek. Jeho synové rozprodali dědictví a podmokly koupil roku 1549 Jan nejstarší z Lobkovic a daroval své manželce. Ta Podmokly záhy prodala synu Janu mladěími z Lobkovic na Krakovci. Za vlády Maxmiliána II. byly Podmokly prodány Salomeně Hochhauserové, manželce Boh. Zvíkovce, která je roku 1606 postoupila Anně z Rokycan, manželce bratra Bernarta. Ti sídleli v Podmoklech. Jejich dcera byla provdána za Heřmana Várlycha z Buben. Jejich syn se postavil proti Ferdinardovi II. a po bělohorské bitvě musel prchnout ze země. Roku 1626 koupila Podmokly Marie Magdalena, vnučka Salomenina, která se provdala za Heřmana, syna jednoho z Várlychů, který vlastnil Podmokly až do roku 1636. V třicetileté válce byly Podmokly vypáleny a pobořeny.

Ustálenější poměry nastaly až v druhé polovině XVII. století, když se stal majitelem Karel hrabě Michna z Vacínova, který dal roku 1707 postavit nynější zámek.

V druhé polovině XVIII. století připadly koupí Podmokly Marii Anně, kněžně z Fürstenberka. Roku 1771 zde byl nalezen poklad keltských mincí, který vzbudil rozruh v celé Evropě. A. Drachovský uvádí jeho váhu asi 80 liber v ceně 76 000 zlatých konvenčních mincí. Zlaté mince ( asi 5.000 kusů ryzosti až 986/1000) byly nalezeny v bronzovém kotli 11. měsíce června, když na louce .... sedlák Jan Koch, řečený Janota z č. 7 sečením trávy zaměstnaný, uviděl z vymletího břehu do potůčku jakýsi kotlík.

Téhož roku byl pronajat podmokelský mlýn, o osm let později panský dvůr mezi pozdější nové sousedy na jisté díly - na věčné časy rozdělen byl. Robotní povinnosti byly v obci značně tíživé. Uveďme usedlost č. 9, která měla 156 dní roboty potažní a 39 dní ruční roboty.

Po rozdělení dvoru platili podmokelští poddaní místo roboty 869 zl a 1/2 krejcaru vídeňského čísla v hotovosti nebo v obilí. Teprve rok 1848, kdy byla zrušena robota, přinesl obyvatelstvu značnou úlevu. Tehdy byl zvolen prvním starostou obce Martin Brichta.

Do Podmokel zajížděl i věhlasný francouzský geolog Joach. Barrande, který prozkoumal světoznámé naleziště trilobitů u podmokelského mlýna.

V letech 1905 - 1914 řada občanů opuští svou rodnou obec a odjíždí za lepšími hospodářskými vyhlídkami do Ameriky a do ostatní ciziny.

První světová válka zasáhla těžce do osudů obyvatelstva a vyžádala si 21. obětí, jejichž jména jsou zvěčněna na pomníku před bývalou školní budovou.

Chmurné dny druhé světové války prožívala obec zvláště těžce v letech 1943 a 1944, kdy plzeňské gestapo odhalilo ilegální organizaci na Zbirožsku, v jejímž čele stál mlynář František Froněk. Na počest Františka Froňka a ostatních účastníků protinacistického odboje byl za široké účasti veřejnosti dne 22.5.1976 odhalen pomník, který je umístěn u silnice nad Podmokelským mlýnem.

Další významnou osobností je pan Josef Somr z č. 11, který byl účastníkem zahraniční armády a je autorem knihy: "Od Tobrůku do Plzně" která vyšla v roce 1992.

Kronika obce zaznamenává za údobí první republiky vzrůstající společenský ruch, zvláště zásluhou TJ Sokol a DTJ, i když hospodářská krize zasáhla i Podmokly.