Hledat firmy v obci Ploskovice, část obce Ploskovice
Živé firmy v obci Ploskovice, část obce Ploskovice 15 firem
Ploskovice č. 104OtevřenoPloskovice č. 44zavřenoPloskovice č. 39zavřenoPloskovice č. 36zavřenoPloskovice č. 1zavřenoPloskovice č. 2zavřenoPloskovice č. 102zavřenoPloskovice č. 19zavřenoPloskovice č. 94OtevřenoPloskovice č. 23OtevřenoPloskovice č. 117zavřenoPloskovice č. 9zavřenoPloskovice č. 97zavřenoPloskovice č. 50zavřeno
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
5 částí obce:
Ploskovice č. 44zavřenoPloskovice č. 39zavřenoPloskovice č. 36zavřenoPloskovice č. 1zavřenoPloskovice č. 2zavřenoPloskovice č. 102zavřenoPloskovice č. 19zavřenoPloskovice č. 94OtevřenoPloskovice č. 23OtevřenoPloskovice č. 117zavřenoPloskovice č. 9zavřenoPloskovice č. 97zavřenoPloskovice č. 50zavřeno
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
5 částí obce:
Ploskovice č. 39zavřenoPloskovice č. 36zavřenoPloskovice č. 1zavřenoPloskovice č. 2zavřenoPloskovice č. 102zavřenoPloskovice č. 19zavřenoPloskovice č. 94OtevřenoPloskovice č. 23OtevřenoPloskovice č. 117zavřenoPloskovice č. 9zavřenoPloskovice č. 97zavřenoPloskovice č. 50zavřeno
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
5 částí obce:
Ploskovice č. 36zavřenoPloskovice č. 1zavřenoPloskovice č. 2zavřenoPloskovice č. 102zavřenoPloskovice č. 19zavřenoPloskovice č. 94OtevřenoPloskovice č. 23OtevřenoPloskovice č. 117zavřenoPloskovice č. 9zavřenoPloskovice č. 97zavřenoPloskovice č. 50zavřeno
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
5 částí obce:
Ploskovice č. 1zavřenoPloskovice č. 2zavřenoPloskovice č. 102zavřenoPloskovice č. 19zavřenoPloskovice č. 94OtevřenoPloskovice č. 23OtevřenoPloskovice č. 117zavřenoPloskovice č. 9zavřenoPloskovice č. 97zavřenoPloskovice č. 50zavřeno
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
5 částí obce:
Ploskovice č. 2zavřenoPloskovice č. 102zavřenoPloskovice č. 19zavřenoPloskovice č. 94OtevřenoPloskovice č. 23OtevřenoPloskovice č. 117zavřenoPloskovice č. 9zavřenoPloskovice č. 97zavřenoPloskovice č. 50zavřeno
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
5 částí obce:
Ploskovice č. 102zavřenoPloskovice č. 19zavřenoPloskovice č. 94OtevřenoPloskovice č. 23OtevřenoPloskovice č. 117zavřenoPloskovice č. 9zavřenoPloskovice č. 97zavřenoPloskovice č. 50zavřeno
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
5 částí obce:
Ploskovice č. 19zavřenoPloskovice č. 94OtevřenoPloskovice č. 23OtevřenoPloskovice č. 117zavřenoPloskovice č. 9zavřenoPloskovice č. 97zavřenoPloskovice č. 50zavřeno
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
5 částí obce:
Ploskovice č. 94OtevřenoPloskovice č. 23OtevřenoPloskovice č. 117zavřenoPloskovice č. 9zavřenoPloskovice č. 97zavřenoPloskovice č. 50zavřeno
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
5 částí obce:
Ploskovice č. 23OtevřenoPloskovice č. 117zavřenoPloskovice č. 9zavřenoPloskovice č. 97zavřenoPloskovice č. 50zavřeno
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
5 částí obce:
Ploskovice č. 117zavřenoPloskovice č. 9zavřenoPloskovice č. 97zavřenoPloskovice č. 50zavřeno
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
5 částí obce:
Ploskovice č. 9zavřenoPloskovice č. 97zavřenoPloskovice č. 50zavřeno
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
5 částí obce:
Ploskovice č. 97zavřenoPloskovice č. 50zavřeno
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
5 částí obce:
Ploskovice č. 50zavřeno
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
5 částí obce:
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Demografické údaje
Historie obce Ploskovice celá historie
Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.
V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.
V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.
S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.
K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Poté přesídlil do Ploskovic. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.
Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
OBEC Ploskovice
Ploskovice č. 2, 41142, Ploskovice
Osoby
- p. Konvalinka Libor, starosta
Kontakty
- 416 749 084
- podatelna@ploskovice.cz
- www.ploskovice.cz
Vlajka
