Lubná

Dominantou starší části obce je kostel zasvěcený sv. Jiří. První písemné zmínky o kostele jsou již z počátku 14. století. O obci, jejíž jméno se v průběhu staletí obměňovalo (Hlubna, Luben, Lubina, Lubno) jsou první zmínky v listině probošství litoměřického z roku 1057. Další písemný doklad pochází z roku 1315, kdy rytíř Vilém Zajíc z Valdeka, nabyv Křivoklát, vysadil zde dvůr s právem zákupním podle práva Starého města pražského. Až na krátké výjimky patřila obec pod královské panství a prošla v průběhu staletí obdobími zkázy i rozkvětu.

Během třicetileté války, roku 1632, nežil v obci žádný osadník. Život se vrací do jejích domů později a zvolna. V roce 1651 je osídleno 12 domů a v nich žije 39 obyvatel. Postupně pak přibývají další, živící se převážně zemědělstvím.

K výraznému rozvoji obce dochází v 19. století s objevem černého uhlí a o několik desítek let později i lupku a jeho postupným dobýváním. Prvním dolem byla šachta Sv. Rocha otevřená roku 1821, následují pak další jámy jako: Benedikt, Hoffnung, Jacobi I a II, a postupně další a další. Posledním otevřeným dolem byl důl 1. máj v roce 1952 a na budovaném dole Rako II., kde bylo započato s hloubením jámy v roce 1964 těžba již zahájena nebyla.

Uhlí a lupky byly dominantou průmyslového rozvoje obce. Svědčí o tom i výstavba rodinných domků, když v roce 1900 bylo v obci 99 popisných čísel, v současnosti jich je 251. Tento rozvoj v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let ovlivnila i výstavba nového závodu na obkladačky, Rako III. Provoz v něm byl zahájen v roce 1980.

Do období po roce 1980 spadá i výstavba nové školy, kulturního zařízení, později i čistírny odpadních vod, kanalizace a plynovodu. Převážná část akcí byla prováděna svépomocí občanů.

V současnosti Lubná čítá 305 popisných čísel a žije zde na 899 obyvatel. Obec se přitom dále rozrůstá a rozvíjí, je zde vodovod, kanalizace a rozvod plynu. Obyvatelé mohou využívat pošty, pohostinství a prodejny, děti tu docházejí do mateřské a základní školy. V posledních dvaceti letech v obci došlo k rozvoji keramického průmyslu, na zdejší život má značný vliv také blízkost města Rakovník.