Dyjákovice

Jan z Pernštejna přikoupil ještě v roce 1534 od města Znojma mlýn Rohrhof u Dyjákovic blíže Lávy. Dědictvím pak přišel všechen majetek na rod pánů z Lipé, kteří byli v Moravském Krumlově. Poněvadž se ale Berchtold Bohosud z Lipé zúčastnil českého povstání, propadl jeho majetek a byl pak prodán knížeti Lichtenštejnovi. Panství Dyjákovické pak bylo součástí panství Moravsko-krumlovského a mělo pak s Moravským Krumlovem stejné osudy.

Na městečko byly Dyjákovice povýšeny roku 1882 s právem dvou ročních trhů: 20. ledna – den sv. Fabiána a Šebestiána a 29. září – den sv. Michala. Dyjákovice měli jen jednu zajímavou poddanskou povinnost- na den sv. Martina byla obec každoročně povinna dovézt na zámek Moravský Krumlov bílou husu na žebřinovém voze taženém čtyřmi bělouši. Naproti tomu město Láva na rakouském pomezí muselo každoročně před svítáním na Štědrý večer posílat do Dyjákovic libru pepře jako poplatek z užívání luk řečených „Pffeferwiesen“. Když se tak jednou nestalo, protože posel zabloudil do Tasovic místo do Dyjákovic, vrchnost Krumlovská žalovala město Lávu u zemského práva.

V roce 1835 kníže Lichtenštejn zrušil panský dvůr a pozemky pronajal sedlákům. Za vlády Lichtenštejnů se Dyjákovice poněmčily.

Dyjákovice zažily řadu živelných pohrom. Ze záznamů v kronice uvádíme ty největší: 27. května 1779 zničil požár 151 domů, 27. června 1780 bylo požárem zničeno 157 domů, 19. června 1800 shořelo 161 domů, 12. května 1814 shořelo 89 selských stavení, 22 chalup a 103 stodoly, rovněž s panským dvorem a myslivnou. Největší požár zuřil dne 15. srpna 1848, kdy za půldruhé hodiny zničil 173 domů a 120 stodol.

Škodily také povodně: 29. května 1820 tál sníh tak rychle, že rozvodněná Dyje strhala hráze a rozlila se do polí a pastvin. Ve stejném roce pak ještě průtrž mračen 21. května zaplavila pole tak, že voda stála na polích až do konce června a znemožnila sklidit úrodu.

Další povodně jsou zaznamenány v roce 1815, 1816 a konečně také škody krupobitím, které bylo největší 14. června 1839, zničilo úrodu na polích, 10. července 1865, kdy bylo zničeno obilí, kroupami byli pobiti ptáci a zvěř.