Čilec

Následuje několik drobných zpráv ze 16. a 17. stol., které zmiňují tehdejší obyvatele, prodeje usedlostí a dřeva z Čileckého háje.

Po Třicetileté válce daroval císař panství Benátské dobrodružnému generálu Janovi z Vörthů. Roku 1654 byli v Čilci ve zpustlých gruntech 2 sedláci a 2 chalupníci, o tvrzi již žádná další zmínka není.

V roce 1787 bylo v Čilci 21 domů se 147 obyvateli, v roce 1835 žilo 27 domech 176 obyvatel a v roce 1880 312 obyvatel ve 36 domech.

Od hraběte Thuna Hohenstejna koupila Benátské panství c. k. priv. rak. zemská banka, jež roku 1898 odprodala Zdonín. Při velkostatku zůstaly Benátském na Nymbursku dvory v Čilci, Kačerově, Šibicích, Kostomlatech a Kamenném Zboží.

V roce 1898 byl založen Sbor dobrovolných hasičů a byla zakoupena koňská stříkačka. V roce 1900 čítá Čilec 44 domů a 313 obyvatel. V roce 1903 byla v obci postavena kaplička. Od roku 1923 působil v obci divadelní ochotnický kroužek Tyl.

V roce 1900 čítá Čilec 44 domů a 313 obyvatel. V roce 1903 byla v obci postavena kaplička. V roce 1908 zaměstnává dvůr velkostatku Benátského v Čilci 100 dělníků. Při dvoře je zřízena strojní mlékárna. Správce řídí též dvůr Kačerov u Zbožíčka. Zemská banka prodala statek hraběti Ferdinandu Kinskému z Lysé nad Labem a ten jej pronajal v roce 1924 firmě Beniš z Litole. Při pozemkové reformě v roce 1925 byly pozemky rozparcelovány. Od této chvíle vlastnil 149 ha polí při velkostatku v Čilci ředitel Benišových statků Jan Prášil. O statek přišel až při vzniku JZD v roce 1952.

Obec Čilec sehrála i svou malou roli v odboji II. světové války. Pan Ladislav Somr působil v protiněmeckém ilegálním hnutí. V noci na 12. říjen 1941 byl však zatčen gestapem a odvezen nejprve do Kolína a pak do Prahy do mučírny Pečkova paláce. Když ani tam nic nevyzradil, byl odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen. Tady 17. července 1942 podlehl trýzněním a útrapám. Po válce 11. května 1947 mu byl před místním hřbitovem odhalen památník.

V letech 1945 a 1946 nastal velký odliv obyvatel. Celkem 73 osob odešlo do pohraničí obsadit volné usedlosti po Sudetských Němcích.

Obec významně zasáhla i okupace Sovětskými vojsky v roce 1968. Byl obsazen nedaleký vojenský tábor v Milovicích společně s letištěm a malou vojenskou stanicí, která se nacházela za Čilcem v lokalitě Na Bejkovce. Až do odchodu Sovětské armády v roce 1991 byla obec zatěžována nadměrným hlukem z nadzvukových letadel.

V roce 1980 došlo ke sloučení obcí Straky, Čilec a Zbožíčko. Na 11 let se staly střediskovou obci Straky. 1. ledna 1992 se stává obec opět samostatnou a nastává tak nová historie této malé vesničky.