Bohdalec

První zmínka o Bohdalci je však až z roku 1348, kdy vznikl spor o desátky z některých obcí přifařených do Horní Bobrové, a to Bohdalce a Rousměrova. Hornobobrovský farář Heruš tedy musel uznat, že desátky z uvedených dvou obcí patří Waschmundovi, komandéru špitálu johanitů ve Starém Brně. Spor o tyto desátky se znovu rozhořel ještě v roce 1390.

Důležitým zdrojem poznání historie žďárského kláštera jsou jeho tři urbáře z let 1407, 1462 a 1483. Bohdalec se objevuje ve dvou z těchto urbářů, a to v urbářích z let 1462 a 1483, kdy klášter měl v této vsi 21 poddaných, z nichž jeden byl rychtář.

Bohdalec zůstal trvale u majetku žďárského kláštera a sdílel s ním jeho osudy. V roce 1667 dostala ves obecní pečeť. V pečetním poli je polovice jelena.

Po zrušení žďárského kláštera převzal jeho majetek Moravský náboženský fond. Ten rozdělil klášterní statek na 5 dílů. Jedním z nich byl radešínský statek, do kterého byl přičleněn Bohdalec. Radešínské zboží později v roce 1826 získal František Schneider z Brna.

Po roce 1850 bylo v Novém Městě na Moravě zřízeno okresní hejtmanství a tam měl rovněž sídlo jeden z jeho soudních okresů. Do novoměstského soudního okresu také spadal Bohdalec jako již samostatná obec po zrušení patrimoniální správy.

Název obce byl pravděpodobně odvozen od osobního jména Bohdal, což mohl být lokátor, pověřený žďárským klášterem k založení obce.

Mezi Bohdalcem a Řečicí je trať nazvaná „Na Maňkovech“. Pravděpodobně někde zde bývala dříve ves Mankov. Založil ji žďárský klášter. První zprávy o vsi jsou z druhé poloviny 15. století, kdy ji získal do zástavy vladyka Volimír z Hlinného. Již tehdy byla ves pustá.

Uprostřed vesnice stojí malebná kaplička P. M. Lurdské (patronky obce), z roku 1903.

V roce 1895 se v Bohdalci narodil Jaroslav Skryja, vlastenecký učitel, čelný představitel Sokola a Obrany národa, který byl za svoji odbojovou činnost v roce 1942 v Berlíně fašisty popraven. Na jeho rodném domě č. 50, dnešním hostinci, je od roku 2007 umístěna na jeho památku pamětní deska.

Na pomníku padlým v 1. světové válce jsou vytesána a vyzlacena jména dvaceti bohdaleckých občanů, kteří v této válce položili své životy.