Žlutava

První stopy osídlení katastru pocházejí ze starší doby kamenné, z doby posledního zalednění. V roce 1951 byl v okolí obce prováděn pracovníky Moravského muzea v Brně archeologický výzkum. Nález několika mamutích kostí spolu s patinovanými pazorkovými úštěpy vedl k datování zdejšího osídlení do období asi 30.tisíc let př. n. l. Tábořiště pravěkých lovců se nacházela na Dubové, Machovici, Dubníku, Kotárech a Pasekách.

V mladší době kamenné, začínající v 5.tisíciletí před n.l. byl nejistý lov vystřídán zemědělstvím. Jeho nositelé k nám přišli z jihovýchodní Evropy a během krátké doby osídlili téměř všechnu úrodnou půdu Moravy. Osada prvních zemědělců existovala i u Napajedel. Dosvědčují to nálezy kamenných seker a sekeromlatů, které jsou nejtypičtějším nástrojem tohoto toto období.

Nesmírný význam měl pro další vývoj člověka objev výroby kovových nástrojů. Bronz - slitina mědi a cínu se stal základní surovinou pro výrobu zbraní, nástrojů a šperků.

Ze střední až pozdní doby bronzové při orání v roce 1915 nalezli u silnice vedoucí do Napajedel, v těsné blízkosti Žlutavy, hliněné nádoby patřící lidu popelnicových polí.

Z konce doby bronzové zanechala kultura slezko-platěnická ve žlutavském katastru stopu v podobě hliněných střepů, bronzového špendlíku a sekery s tulejkou a ouškem, nalezených v Dílech u Dubníku.

Stopy slovanského osídlení se nalezly po pravé straně řeky Moravy, na jihovýchodním svahu Trestného. Zde byl v letech 1930 - 1934 prokopán mohylník (23 mohyl) s hroby žárovými i kostrovými z druhé poloviny 9. století. Byly zde nalezeny nádoby, pracovní železné nástroje, náušnice, denár z roku 249 - 244, bronzový gombík, kopí, pazourková křesadla, ostruhy, železné sekery, toulec s šipkami a jiné.

Archeologické nálezy ze žlutavského katastru se nacházejí v Oblastním muzeu ve Zlíně a v muzeu v Uherském Hradišti, velká část přešla do muzea v Napajedlích, odkud byly po II.sv. válce přemístěny do depozitáře Oblastního muzea v Malenovicích. V prostorách malenovického zámku je instalován hrob žlutavského bojovníka s mečem, toulcem, vědérkem i ostruhami.

Založení obce

Žlutavu založil majitel napajedelského panství Jan Rotal. Listina s letopočtem jejího založení se nezachovala. Podle písemných pramenů se založení obce odhaduje v rozmezí let 1650 až 1680. Z vyprávění i z literárních pramenů se dovídáme, že byla osazena odbojnými Valachy někde ze "Zálesí".

Ze starých kronik

Pamětní kniha obce Žlutavě byla založena 1. ledna 1924

Mišurec Josef - radní

Mořingl Ludvík - radní

Gojiš Cyril - starosta

Mihal Ferdinand

Galatík Vincenc

ROK 1928

v roce 1863 vyhořela celá vesnice, poněvadž všechny domky byly kryté slámou. Sbor dobrovolných hasičů nebyl ještě založen, proto nebylo možno požár uhasil - ke všemu se ještě zvedl velký vítr

Rok 1866

v roce 1866 vypukla Rakousko-Pruská válka. Prušáci přivlekli do naší obce choleru, která trvala 14 dní. Za tuto dobu zemřelo 76 osob

Rok 1885

silnice od Napajedel k panskému lomu byla provedena v roce 1885 za starosty Cyrila Gojiše č. 102

Rok 1892

národní škola v naší obci byla postavena v roce 1892 za starosty obce Ludvíka Marčíka č. 57

Rok 1902

na návsi před domkem č. 15 byla až do roku 1902 vyzděná jáma 4x3 m a 1,5 m hluboká. Byla naplněná vodou a říkalo se jí "prádlo". V této jámě hospodyňky právaly prádlo, umývaly tam znečištěné nádoby od hnoje, praly dětské plenky. Vedle stála studna s pitnou vodou. Voda z jámy prosákla do studny. Najednou se zde objevila nemoc úplavice, na kterou onemocnělo 20 osob a 12 z nich zemřelo. Jáma musela být zaházána

Rok 1902

silnice ze Žlutavy do Bělova byla provedena v roce 1903 za starosty obce Vincence Mišurce č. 5.

v roce 1902 byl za starosty obce Vincence Mišurce založen Sbor dobrovolných hasičů. Počet činných členů 23, přispívající 4. Výzbroj pro členy a dvoukolovou stříkačku zakoupil sbor v roce 1904 na úvěr

Rok 1905

v tomto roce zařídil sbor jeviště, na němž bylo poprvé sehráno divadlo "Nevěsta z obžínek" pod vedením učitele Josefa Vávry.

hasičská knihovna byla otevřena 9. října 1904 a v roce 1905 již měla 341 svazků náčelníky sboru hasičů byli :

v roce 1902 Baďura Šebestián

v roce 1903 Vávra Josef

v roce 1905 Goiš František

v roce 1907 Daněk Vladimír

v roce 1913 Železník Hynek

Rok 1920

Sokol byl založen v roce 1920 jako pobočka Sokolu v Napajedlích. Prvním starostou Sokola byl zvolen učitel Šebestián Baďura. V roce 1928 byl prohlášena pobočka župou Komenského v samostatnou Tělocvičnou jednotku. Téhož roku koupil Sokol pozemky pod školou zvané "zahrádky" na stavbu sokolovny.

Tyto informace byly sepsány dle starých záznamů a z pamětí pana Josefa Brázdila č. 61 - v květnu 1928 kronikářem Cyrilem Gojišem č. 73.

ROK 1928

od 1. září 1928 - novým řídícím učitelem se stal Bedřich Knésl (p. učitel Šeb. Baďura zemřel)

ROK 1929

24. února 1929 byla zadána sochaři Josefu Lukašíkovi z Napajedel stavba pomníku padlým v I. světové válce u lípy svobody (za 6000.-Kč), zábradlí okolo pomníku za 950.-Kč. Pomník byl odhalen 7. července 1929.

v roce 1929 byla velká zima, která trvala celý měsíc - 38 C, sněhové závěje až 4 m vysoké, led na Moravě byl 80 cm silný. Bylo nalezeno 17 kusů zmrzlého srnčího. V celé republice podle statistiky bylo zničeno více než 5 mil. ovocných stromů. Léto bylo velmi suché. V měsíci červenci a srpnu byla tropická vedra. Obilí kleslo v ceně. 1q pšenice byl za 150.-Kč, žita 130.-Kč, 1q brambor byl za 20.-Kč, cukrovky za 15.-Kč. Oproti tomu maso velmi zdražilo - 1 kg hovězího masa byl za 16.-Kč, vepřového 18.- - 20.-Kč.

dne 3. listopadu 1929 se starosta František Bureš vzdal úřadování pro těžké onemocnění a novým starostou se stal Josef Mišurec č. 63 (dne 13. listopadu Fr. Bureš zemřel).

v tomto roce zemřeli: Mišurec Josef č. 11, Gojiš Augustin, Bureš František, Strojilová Františka, Kalčíková Cecílie, Kubátová Antonie, Kubát František, Štěbra František

kronikářem obce byl Bedřich Knesl.

ROK 1930

leden byl velmi teplý - 13. ledna naměřeno +12C, 28. ledna + 25C. Celý měsíc byl bez sněhu. V tyto měsíce (leden-únor) lámali členové Sokola ve skále na Tvarůžku kámen na stavbu sokolovny.

obecní zastupitelstvo podělilo 4 místní stařenky ve stáří přes 80 let a 6 nejchudších školních dětí peněžními dary po 20.-Kč.

v měsíci květnu 1930 se konal v celé republice soupis zemědělských a živnostenských podniků

v měsíci září byl proveden soupis ovocných stromů a keřů po mrazové pohromě v roce 1929

po několikadenních předchozích deštích vystoupila 28. října voda z řeky Moravy a zaplavila veškeré louky od Napajedel až po Břeclavu

2. prosince se konalo v celé naší republice sčítání lidu. Skutečný počet osob v naší obci byl 880 - z toho 428 mužů a 452 žen.

v tomto roce zemřeli: Miroslav Stoklásek, Františka Krátká, Josef Skopal, Hedvika Marčíková, Florentina Krátká, Josef Půl, Josef Olšina, Josefa Galatíková, Richard Mach, Marie Mišurcová, František Bartoník, František Marčík, a Florentina Olšinová

ROK 1931

v roce 1931 byla velká nezaměstnanost

dne 19. června tragicky zahynula Cecilie Lidincová - byla přejeta vlakem u železničního mostu u Otrokovic

mezi naší obci a Zlínem byla zavedena pravidelná autobusová doprava dělníků zaměstnaných u fy Baťa ve Zlíně.

26. prosince byla nalezena pod Trestným mrtvola neznámého muže, který zemřel zadušením. Pohřeb se konal v Napajedlích na útraty obce.

v tomto roce zemřeli: Jaroslav Stoklásek, Vlastimila Krkošková, František Kalčík, František Gracla, Oldřich Řezníček, Julie Krkošková, Miroslav Paseka,Josefa Hudečková, Vincenc Burýšek, Anna Zelinková, Čeněk Čabla, Bohuslav Železník, Božena Novotná a Marie Konečná.

ROK 1932

13. července tragicky zahynul velkoprůmyslník T. Baťa ( zřítil se letadlem na Bahňáku), který zajišťoval tisícům dělníkům výdělek. Všichni dělníci z naší obce, zaměstnaní v závodech Baťových, se tohoto pohřbu zúčastnili.

hasičský sbor slavil 30. výročí založení, při kterém byli vyznamenaní hasiči, kteří 25 let nepřetržitě sloužili ve sboru.

mnoho občanů prodalo pozemky a louky u řeky Moravy firmě Baťa, čímž tato firma získala spojení lesa Trestný s Bahňákem

mezi vepřovým dobytkem se vyskytl mor, následkem čehož mnoho kusů uhynulo. 1kg živé váhy se prodával až za 10.-Kč.

od 1. září byl zřízen v obci dělnický konzum, který vedla Anděla Burešová

v tomto roce zemřeli: Jiřina Kašíková, Anna Neradilová, Anna Vojáčková, Leonard Novotný, Josefa Marčíková, Ignác Paseka, Anna Formánková, Josef Sklenář, Františka Půlová, František Lidinec, Milan Paseka, Ladislav Gracla, Bartoloměj Paseka, Anežka Fejtková

ROK 1933

hospodářská krize trvala po celý rok

v naší obci byla provedena kanalizace za 20 000.-Kč

27. ledna shořelo auto Eduardu Skřivánkovi ze Štípy, který převážel dělníky do Zlína, po něm převzal tuto práci Josef Vičánek z Halenkovic

členové tělocvičné jednoty Sokol s velkým nadšením vystavěli sokolovnu

v tomto roce zemřeli: Františka Stolaříková, Anna Marčíková, Oldřich Bobek, Jan Gojiš, Amálie Hnilicová, Zdeněk Řezníček, Bedřich Baštinec, Františka Šamšová, Karolína Pektorová, Anežka Gojišová

ROK 1934

dokončena elektrifikace a kanalizace

15. července bylo slavnostní otevření sokolovny spojené s okrskovým cvičením

v měsíci září rostly nebývalou měrou hřiby. Trhy byly s nimi téměř zaplaveny. 1kg stál 1.-Kč lidé s nimi krmili i vepře.

byl velmi teplý podzim, v říjnu kvetl šeřík a byly červené jahody.

v tomto roce zemřeli: Marie Kašíková, Josef Lidinec, Růžena Graclová, Josef Gaisler, František Kalčík, Kateřina Kociánová

ROK 1935

byla uspořádána oslava 85. narozenin prezidenta republiky. Školní mládež se shromáždila u školy a přesně v 7 hodin večer byla zapálena hasičským sborem hranice na kopci Tvarůžek. Další průběh oslavy byl velmi důstojný.

1. srpna vyhořelo obytné stavení č. 98, patřící Richardu Machovi

obecní zastupitelstvo se usneslo pokrýt vodní nádrže na návsi betonovými plotnami a pořídit pumpy

v tomto roce zemřeli: Josef Kolář, Josefa Bernatíková, Bohumil Kníchal, Miroslava Paseková, Jan Marčík, František Rozsypal, Josef Mišurec, Amálie Velčovská

ROK 1936

mladí muži od 15 - 21 let se zúčastnili předvojenského výcviku v Otrokovicích

v dubnu 1936 byl vydán zákon o újezdních školách měšťanských. Děti z naší obce začaly chodit do školy na Bahňáku.

od 1. listopadu byl zřízen telefon, který byl umístěn v domě listonoše pana Josefa Málka. Telefon byl zřízen zásluhou Baťovy firmy. Obec na něj přispěla částkou 2000.-Kč

12. září hořel stoh slámy p. Vojtěch Stokláska. Nalézal se v blízkosti obytných stavení a díky okamžitému zásahu hasičského sboru byl požár lokalizován. Stoh zapálily děti.

paní Květoslava Zelíková otevřela v novostavbě č. 203 od července obchod se smíšeným zbožím, pan Jan Tomišin počal provozovat kovářskou činnost.

v tomto roce zemřeli: Anděla Mišurcová, Františka Řemenovská, Anna Kubátová, Jan Štěbra, Stanislav Karásek, Miroslav Gracla, Anežka Kalčíková, František Zelinka.

ROK 1937

29. srpna byla připevněna na budovu školy pamětní deska Josefa Strojila č. 94, který padl u Zborova

12. března uspořádala firma Fatra Napajedla v sokolovně kurs s plynovými maskami

v tomto roce přibyly tyto živnosti: Karel Paseka - stolařství, Antonín Mezihorák - holičství, Antonín Pochylý - holičství, Bohumil Novák - pekařství

v tomto roce zemřeli: Františka Kolářová, Ferdinand Čech, Arnošt Slavík, František Mišurec, Oldřich Bobek, Antonín Olšina, Josef Brňák, František Vojtášek, Štěpánka Pukýšová, Miroslav Bernatík.

ROK 1938

25. ledna v 8 hodin večer byla viditelná u nás i v celé střední Evropě polární záře. Na severní obloze se objevila rudá záplava sahající od západu až k východu. Byl to jedinečný a překrásný úkaz, který u nás nebyl pozorován několik století.

25. června se konaly volby starosty a obecní rady. Zvolený starosta obce Ferdinand Šiška převzal úřad 1. července.

stavba kostela byla zahájena a začala se stavět na místě zbourané zvonice.

také naše obec nebyla ušetřena epidemické nemoci dobytka - slintavky a kulhavky, která se k nám rozšířila z Německa. Hospodáři nemohli kravskými potahy konat polní práce a byly případy, že lidé bez potahu vozili obilí z bližších polí.

z podnětu zaměstnanců fy Baťa měl být v roce 1938 postaven na návsi pomník prezidenta T.G.Masaryka. Od tohoto plánu se však upustilo a obec věnovala dar 5000 korun na obranu státu.

fa Baťa provedla na svůj náklad lesem Trestný prozatímní cestu, která však měla velké stoupání a za deště a v zimě byla nesjízdná

v tomto roce zemřeli: Jan Petřík, Marie Švecová, Anděla Karásková, Marie Stuchlíková, Františka Burešová

ROK 1939

hned na počátku roku byly postaveny dřevěné baráky na pozemku p. Štěpána Pukýše "Za kopcem" u obrázku při silnici k Halenkovicím.

Sokol ve Žlutava sehrál 13. března hru "Byli jsme a budem". Hra měla velkou návštěvnost i velký úspěch.

od 1. září odešel řídící učitel (i kronikář obce) Bedřich Knesl na nové působiště do Uh. Hradiště. Na jeho místo přišel Jaroslav Haizler, rodák z Halenkovic.

byla provedena elektrizace samoty Žlebů - obec na ni uvolnila 6000.- Kč, občané Žlebů dali 4000.-Kč

22. července v 7 hodin večer se strhla velká bouře s krupobitím. Kroupy rozbily střechy všech domů, úroda byla zničená.

29. října se konalo slavnostní svěcení kostela - byl zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi . V odpoledních hodinách se konala na zahradě starosty F. Šišky slavnost.

funkci kronikáře zastával Josef Štěbra

ROK 1940

17. března byla schválena kanalizace před domkem Františka Šenovského a v Hliníku

bylo vyhověno žádosti sportovního klubu Žlutava o zavedení všeobecní pracovní povinnosti občanů od 16 -25 let na úpravu hřiště na Dubníku

rok 1940 byl poznamenán válkou - nedostatek ve všem jak v zásobování textilem, obuví, tak i ostatními životním potřebami. Byly zavedeny stravenky, šatenky , lístky na mýdlo, vejce, maso a tuky. Přídavkové lístky pro nemocné a děti.

obecní zastupitelstvo na své schůzi 10. prosince přijalo za obecního sluhu Františka Fejtka.

od 1. ledna byla nařízena dodávka mléka a vajec

ROK 1941

5. února byl schválen příspěvek z obce ve výši 9000.- Kč na elektrizaci "Žlebů".

1. května bylo nařízeno rozpustit Sokol a jmění bylo zabaveno ve prospěch říše

v září byly zavedeny lístky na brambory

obecní rada přijala za obecního sluhu Oldřicha Mišurce

tento rok byl studený a mokrý, byla tuhá zima, nedostatek paliva, velké závěje. Byla zastavena železniční doprava a byly uhelné prázdniny.

ROK 1942

byla nařízena sbírka teplého prádla a kožichů pro německé vojáky

27. ledna bylo dřevo na lístky

byl vydán zákaz používání elektrických kamen a ohřívačů

1. června odvod 20-25 letých na práci do říše (od nás Stanislav Strojil, Zlámal ze Žlebů - kteří tam pracovali v muničních závodech)

v létě byl zakázán volný prodej ovoce a zeleniny a vše se muselo odvádět do sběren

byl povinný sběr pecek ze třešní, meruněk a broskví. U nás v obci to sbíralo žactvo obecné školy

ROK 1943

v únoru 1943 bylo úřady nařízeno povinné odevzdání drůbeže všeho druhu

v březnu nařízena registrace mužů od 18 -65 let a žen od 17-45 let za účelem splnění pracovních povinností v říši. Na práce do říše odešli: Jan Košař, Vojtěch Kadlčík, Theodor Marčík, Jiří a Alois Daňkovi, Alois Gahura, Bohuslav Bůžek, Jaroslav Vojtášek, František Čabla, Rozumek a další.

bylo nebezpečí leteckých útoků - dle nařízení úřadů se musela v každé obci zřídit protiletecká obrana (PO). Velitelem PO v naší obci byl Antonín Černota.

16. října byl dán příspěvek na školné porodní asistentce Vlastě Bartošové, která se zavázala k 15-ti letům závazku konati tuto službu v naší obci

v září byl úřady vydán zákaz chovu drůbeže bezzemkům, tzn. kdo neměl pole nesměl chovat drůbež

ROK 1944

15. března nařízena oslava 5. výročí Protektorátu. U nás se lidé shromáždili do hostince starosty obce F. Šišky. Řečníkem byl řídící učitel Jaroslav Haizler, který přečetl pouze to, co úřady zaslaly k této oslavě.

k svátku všech svatých, tj.1. listopadu byl vydán zákaz prodeje věnců a kytic k ozdobení hrobů z důvodu úspory drátů a materiálů pro německé vojsko

domácí porážky se prováděly na lístky. Za 100 kg živé váhy se odvádělo 5kg sádla. Kdo porážel "na černo" nedával nic, v případě chycení musel odevzdat všechno.

11. února byl gestapem zatčen Bohumil Kníchal a popraven 12. července 1944.

ROK 1945

bylo povinné odvádění lopat a krompáčů pro nasazení dělnictva při zákopových pracích

20. února byla zavřena kina a školy pro nebezpečí nákazy skvrnitým tyfem - u nás nebyl žádný případ nakažení

v února zradil úkryt partyzánů občan Žák z Halenkovic. Nastala přestřelka, při které byl zraněn střepinou granátu i obecní tajemník Bohumil Potyš.

8. května se v sokolovně sešla většina občanů, neboť se rozneslo, že je konec války. Projevy v sokolovně přednesl řečník Vladimír Paseka a řídící učitel Jaroslav Haizler.

2. května zemřel František Kolomazník ve věku 48 let, dlouholetý člen dobrovolného hasičského sboru

24. června se novým předsedou MNV a NR stal Josef Krátký a místopředsedou Ferdinand Šiška

ROK 1946

tento rok byl rokem budovatelským

bylo usneseno, aby se mládež do 16 let nezúčastňovala tanečních zábav. V případě neuposlechnutí museli rodiče zaplatit 100.-Kč.

bylo provedena sbírka na provedení požární nádrže

kulturním referentem byl zvolen Vladimír Paseka č. 105

na horním konci obce u silnice k Bělovu bylo zřízeno nové čerpadlo vody

ROK 1947

hasičskému sboru byl schválen požadavek na vybudování protipožární nádrže o rozměrech 3x8 m a 4 m hluboké. Nadrž byla vybudována na místě, kde dříve stávalo "prádlo" před domem č. 14

tělovýchovná jednota provedla kanalizaci před sokolovnou

byl zavedena jednotná domovní čísla v modrém podkladu a bílá čísla. Cena ze 1ks 21.-Kč

do výboru chovatelů drobného zvířectva byli zvoleni: Daněk Alois, Olšina František, Kadlčík Vojtěch, Kopecký Josef a Roubal František

od 1. listopadu úřadoval MNV v kanceláři obecního domku, kam se přestěhoval z hostince F. Šišky.

v červnu skáceli českoslovenští vojáci na kopci "Sudná" lípu, protože bránila (zavazela) trigonometrickému bodu. Tato lípa dle pověsti starých předků měla přes 300 let.

v tomto roce zemřeli: Růžena Mikeštíková 53let, Anna Mihálová z č. 4, František Brňák, Anna Švecová 30 let

ROK 1948

23. dubna zemřel dlouholetý náčelník žlutavského Sokola Josef Mišurec ve věku 35 let. Byl dobrým tělocvičným pracovníkem a o tom svědčila velká účast na jeho pohřbu. Za Sokol řečnil Vladimír Paseka. Za Agrostroj Napajedla se loučil Václav Kraus. Josef Mišurec byl jako první pohřben na žlutavském hřbitově.

9. února byl Vladimír Paseka promován na univerzitě v Brně na doktora práv

Jaroslav Stuchlík daroval a na návsi vysadil ovocné stromky v ceně 320.-Kč

8. května odjelo ze Žlutavy mnoho občanů na slovanskou výstavu do Prahy. Tato výstava byla jako součást oslavy 100. výročí zrušení roboty.

v tomto roce zemřeli: Vybíralův chlapec, Lůčanová Amálie 90 let, Mišurec Josef 35let, Anežka Mihálová 73 let, Františka Vojáčková(Farková), Marčík František 69let, Paseka Kašpar 83let, Kubát Josef 72let.

ROK 1949

22. března se ze zdravotních důvodů vzdal funkce předsedy F. Fajtl a za nového předsedu byl zvolen Josef Krátký.

novým obecním sluhou byl zvolen Leopold Stuchlík

na povážení obecních cest daroval František Krátký č. 14 ze své skály "Na kopci" zdarma štěrk

byla zakoupena ústředna pro rozhlas od MNV Nová Dědina

byly zakoupeny 2 čerpadla pro obecní studny

ROK 1950

bylo usneseno, aby se obecní kancelář přemístila z obecního domu do bývalého hostince p. F. Šišky

místnosti v obecním domku se dávaly do pronájmu

bylo zlepšeno osvětlení chodníku přes les do Baťova

2. prosince se konal obecní hon, na kterém bylo zastřeleno 46 zajíců, 8 králíků a 15 bažantů

v tomto roce zemřeli: Františka Mišurcová 73 let, Anna Mišurcová 77 let, Cyril Goiš 81let, Antonín Horka 48 let, Zdenička Slabáková 2 1/2roku, Františka Kalčíková 52 let, Antonín Mihal č. 149, Mišurec Cyril 56 let, Marčík Josef 75let, Lidincová Františka 72let, Anna Goišová 55 let, Františka Vojtášková, 73 let, Marie Mihálová 44 let, Karolína Stuchlíková 81let.

ROK 1951

9.1. byl zvolen Václav Stuchlík velitelem sboru dobrovolných hasičů, - I. zástupcem velitele Antonín Mišurec, II. Jaroslav Vičánek

byla odstraněna pálenice p. Vladimíra Železníka, která bránila v rozhledu na náves, průhledu autům

3.9. zvolen obecním tajemníkem Květoslav Krátký a pomocníkem Cyril Goiš

žlutavští myslivci si dali závazek, že zdarma vysadí sazenice při zalesňování "Dubníku"

byl podán návrh na zřízení protipožární nádrže ve Žlebech. Touto akcí byl pověřen Vincenc Slavík a měla být zřízena na potoku u Vincence Kašíka č. 92

v tomto roce zemřeli: Františková Milada 26let, Machánová Anna 80let, Aloisie Krkošková 73 let, Antonín Kašík 62 let, Čabla Florián 79 let, Jaroslav Penér 29 let, Krkoška Vincenc 61 let, Kašíková Františka 83let, Gajiš Josef 52let, Marie Zelinková 56let, staříček Rusnák u Aug. Řemenovského, Leopold Mišurec 68let.

ROK 1952

6. července pořádala místní hasičská jednotka (MHJ) okrskové cvičení na oslavu svého 50-ti letého založení

MHJ měla 3 stříkačky a motorový vůz na dopravu členů

1. září převzal po Cyrilu Goišovi pomocného tajemníka Emil Novotný

kanalizace byla provedena od domu č.90 p. Bartoloměje Stuchlíka až po č. 155 patřící Antonínu Málkovi

3. prosince se vyskytl u p. Josefa Marčíka první případ slintavky a kulhavky - rychlým zákrokem zvěrolékařů se tato nemoc nerozšířila

v tomto roce byly v naší obci 4 telefony - na MNV, u Fr. Bureše, u Zelíků, a u Jana Košaře

6. května zemřel Ludvík Marčík č.- 57 ve věku 98let. Byl to nejstarší občan naší obce.

ROK 1953

10. května - po celý tento den pršeno, večer začal padat sníh, který nadělal mnoho škody

2. června - výměna peněz a to na osobu 300.-Kč=60.-Kč, další výměna 100.-Kč=2.-Kč

byl založen ženský odbor při MHJ. 5. července se konalo hasičské cvičení, kterého se také tyto ženy zúčastnily

žně začaly 10. července - z důvodu nebezpečí požáru se konaly v noci 2členné hlídky

2x měsíčně k nám zajíždělo putovní kino, které hrálo filmy pro mládež i dospělé

v tomto roce zemřeli: Františka Rozsypalová 73let, Amálie Mišurcová 78le, Josef Mišurec 75 let

č. 63, František Krkoška 56let

ROK 1954

počet obyvatel v tomto roce činil 1040 osob

tajemník obce Karel Slabák zakoupil promítací přístroj a zřídil v kulturním domě u Šišků stálé kino a 2x týdně promítal filmy

národní škola měla 105 žáků ve 3 třídách, v novém školním roce měla již 125 žáků ve 4 třídách. Učebny byly jen tři a tak bylo nutné střídání tříd.

15. května se konaly volby. Volilo 100% občanů od 18 let. Předsedou MNV byl zvolen Jindřich Čelůstka, Josef Krátký místopředsedou a K. Slabák tajemníkem.

žně začaly 20. července - od 22. července pracovala velká mlátička na návsi dnem i nocí pod řízením Josefa Chrastiny - 18. srpna bylo hlavní mlácení skončeno.

ROK 1955

počet obyvatel asi 1050, 21 dětí se narodilo, úmrtím ubylo 9 osob ve stáří 53-82let. Nejstarším zemřelým byl 82letý Josef Horka a nejmladším František Vojtášek ve věku 53let.

v obci je celkem 250 domovních čísel

o vánocích byl sehrána divadelní hra "COP"

školní rok skončil 18.6., protože se v Praze konala I. celostátní spartakiáda

27. listopadu vyšlo jednostránkové 1. číslo "žlutavského zpravodaje". Tento list vydal tajemník MNV K. Slabák a František Kříž.

byla dokončena přístavba zbrojnice - velitelem byl Bohuslav Daněk, předsedou Václav Stuchlík

Jaroslav Haizler ukončil zápis této "Pamětní knihy obce Žlutavé"

a předal funkci Františku Křížovi, který se po něm stal kronikářem naší obce.

Tuto kroniku začal psát p. František Kříž, důchodce a administrativní pracovník MNV ve Žlutavě. Má 600 stran a je v ní velmi podrobně zaznamenán život naší obce, ale i politické dění ve státě. Do vzpomínek, kterými vám chceme přiblížit tato léta, jsme vybrali pouze ty nejzajímavější události.

ROK 1956

v tomto roce se narodilo 9 chlapců a 11 děvčatv tomto roce zemřeli: Polášková Františka 77 let, Vlachýnský Osvald 59 let, Juřena Josef 64 let, Štěbra Karel 62 let, Daňková Marie 61 let, Kašík Ferdinand 63 let.

dne 3.7. v naší obci zemřel také cizí občan Antonín Flaks, majitel zábavného podniku (střelnice, houpačky) ve věku 42 let.

v okolním průmyslu (Napajedla, Otrokovice, Gottwaldov) bylo zaměstnáno přes 300 občanů

předsedou JZD byl zvolen Bohumil Bernatík č. 245

žlutavský kostel spadal pod farní úřad Napajedla, farář Otto Zdražil

z průmyslových zaměstnanců v naší obci vynikal stavbyvedoucí n.p. Stavosvit Josef Málek č. 205, který obdržel řadu uznání za svoji práci

od 20. - 21. října bylo prováděno rozorávání mezí na honech traktorovou stanicí z Napajedel

ROK 1957

ve studních bylo málo vody, proto byl rozhlasem vyhlášen zákaz odebírání vody na zalévání zahrádek

byla provedena kontrola domů, ve kterých se prováděla přístavba nebo jiná adaptace. Týkalo se to asi 120 domů.

do nových domů se nastěhovali: Juřena Miroslav z č. 15 do č. 258 a Freml Richard z č. 51 do č. 259

v tomto roce zemřeli: Řemenovský Alois 8 let, Bernatík Bohumil 47 let, Staňková Anna 99 let, Pukýš Štěpán 90 let, Mořinglová Anežka 70 let, Ciranová Marie 81 let, Kadlčík Petr 2 měsíce, Měsíčková Božena 25 let, Paseka František 74 let, Čabla Lubomír 25 let, Švec Karel 49 let, Řemenovský František 66 let, Marčíková Františka 71 let, Železník Josef 85 let, Malenovská Františka 71 let, Horková Marie 52 let

k úbytku našich občanů je třeba se zvláště zmínit o tragické smrti Bohumila Bernatíka, I. předsedy III. typu JZD ve Žlutavě, který byl dne 15. ledna usmrcen na družstevním poli havarujícím traktorem ve věku 49 let

po zemřelém B. Bernatíkovi byl novým předsedou JZD zvolen Karel Slabák

16. února byl přijat Oldřich Krkoška jako poštovní doručovatel

I. televizor v naší obci si dne 1.4.1957 pořídil Jan Košař.

5.5. byla sehrána divadelní hra "Kalibův zločin", ve které vynikla Josefa Paseková č. 41 v úloze Boučkové a za tuto roli byla oceněna

6.5. přivezl správce Osvětové besedy Karel Slabák televizní přístroj TEMP 2 a 14.5. byl zahájen v přední místnosti kanceláře MNV příjem televizního vysílání

1.6. byl poštovním úřadem v Napajedlích zaveden telefon do bytu poštovního doručovatele Oldřich Krkošky č. 67

třetí televizor ve Žlutavě si pořídl František Ančinec č. 150

13.11.1957 zemřel prezident republiky Antonín Zápotocký. V kanceláři MNV byl zřízen symbolický katafalk, ke kterému se přišli poklonit všichni občané.

25.12. bylo sehráno divadlo "Paličova dcera"

ROK 1958

11.7. byl Miroslav Bůžek č 176 těžce zraněn na noze při práci na závodní vlečce n.p. Svit Otrokovice

9.3. bylo sehráno dětské divadlo "Jednou ranou 300 zabil"

11.11. se traktorista Kopecký zřítil s traktorem JZD za Snášelovým. Na vlečce seděli Železník a Vičánek. Nedošlo k žádnému úrazu.

nejstarší občankou byla Anna Polášková - dovršila 91 let

odvedenci tohoto roku: Fárek Petr, Košař Stanislav, Mihal Josef, Mitrenga Josef, Rozumek Josef, Strojil Antonín, Štěbra Miroslav

v tomto roce zemřeli: Goišová Josefa 74 let, Rozsypalová Pavla 51 let, Lidincová Františka, Vojtášek Konstatin, Stuchlík Augustýn 78 let, Paseková Florentina 74 let

školu navštěvovalo celkem 101 žáků

žáky učili: Milan Halaška (ředitel), Anna Glazerová, Gertruda Švachová, Marie Halašková

dramatický kroužek sehrál pohádku "O perníkové chaloupce"

dále bylo sehráno divadlo "Chudák manžel"

ROK 1959

25.2.1959 předal předseda KNV v Gottwaldově paní Blaženě Kaškové, krmičce a ošetřovatelce prasat, vyznamenání za velmi dobrou práci

20.3. byla v řece Moravě u jezu ve Spytihněvi nalezena Květoslava Smýkalová, která se nevrátila z návštěvy rodičů svého manžela a po ní bylo vyhlášeno pátrání

ve Žlutavě v domu č. 8 byl nalezen oběšený Jindřich Gracla, žlutavský rodák, t.č. bytem Poruba u Ostravy

Milada Stuchlíková, bytem Žlutava 202 se utopila v řece Moravě poblíž Napajedel

odvedenci v tomto roce: Březina Josef, Čabla Ladislav, Langer Zdeněk, Mach Richard, Skácel Josef, Stuchlík Zdeněk, Šenovský Jiří, Vávra Josef

25.6. povolil ONV Gottwaldov MNV Žlutava převzít od Stavosvitu Kamenolom - provoz byl zahájen 1.7.

patronátní závod Kožnak přijal závazek postavit družstevníkům drůbežárnu pro 500 slepic. Stavbu předali za 2 měsíce.

17.10. sehrál divadelní kroužek OB Žlutava hru "Společný byt", ve které vynikla Štěpánka Koutná jako teta Pola.

19. a 20.12. sehrál dětský divadelní kroužek pohádku "Honza a čaroděj", 25. a 26.12 divadlo OB uvedlo hru "Domov je u nás"

v tomto roce zemřeli: Málková Anežka 78let, Slavíková Marie 89let, Hebelková Ludmila 65let, Smýkalová Květoslava 26 let, Polášková Marcelína 67 let, Linhart František 85 let, Mišurcová Florentina 89let,

stav obyvatel k 31.12. -1090 osob

František Kříž ukončil činnost kronikáře a předal tuto funkci Milanu Halaškovi a Aloisi Koutnému

ROK 1960

9. května byla provedena první akce "Vítání nových občánků do života". Malí občánkové dostali do vínku spořitelní knížku s 25.-Kč

téhož dne odpoledne byl uspořádán motocyklový závod , který se jel kolem domu č. 1, chodníkem do Žlabů, k domu Pavla Urbana a p. Macha. Závod organizovala místní organizace svazarmu.

v místnosti agitačního střediska byla uspořádána výstavka fotografií - budování naší obce. Fotografie ve většině zhotovil Antonín Lidinec

12. června se konaly volby

27. a 28. října byla divadelním souborem OB uvedena hra "Čtyři z velkoměsta"

bylo hodně ovoce, téměř v každém domě se tlačilo jablečné víno

ze švestek se vařila povidla u Amálie Strojilové, u Josefa Stolaříka a ve Žlabech u Marie Řemenovské

žně byly zahájeny 28. července - polehlé obilí se muselo převážně kosit ručně, žně byly ukončeny v I. týdnu září

předsedou JZD byl Josef Mikeštík, JZD mělo 178 členů z toho 107 žen - průměrný věk 50 let

bylo vybudováno: poradna pro prasnice, kůlna na seno, kůlna na hospodářské stroje, zřízena přípravna krmiv, teletník, krechtovací jámy

zemřeli: Kociánová Florentina 71 let, Štokman Rudolf 60 let, Gracla František 71 let, Stuchlík Bartoloměj 73 let, Košař Jan 78 let, Krátký Josef 70 let,

ROK 1961

21.-22. 1. byla sehrána divadelní hra "Dr."

23.4. na slavnostní akci "Vítání nových občánků" bylo přítomno 120 občanů

8.7. se konal sjezd žlutavských občanů a to u příležitosti otevření nově postaveného MNV

9.12. sehrál soubor žáků ve Žlutavě pohádku "O včelce Lindě"

25.-26.12. byla předvedena divadelní hra "Vojnarka" v nastudování Milana Halašky

zima byla velmi mírná a suchá, v měsíci březnu dosáhla teplota +18,+20C

JZD ve Žlutavě hospodařilo na 312 ha zemědělské půdy, z toho na 212 orné.

v tomto roce zemřeli: Paseková Josefa 92let, Železníková Anna 88let, Burýšková Juliana 90let, Šiška Ferdinand 67let, Paseková Andělína 78let, Kudláčková Anežka 88let, Bernatíková Karolína 75let

ROK 1962

počasí bylo velmi mírné, v lednu odpoledne až +6C

velká chřipkové epidemie ovlivnila celkový stav v našem státě. Schůze, kulturní podniky, filmová představení apod. - vše bylo uzavřeno. Špatná situace byla i v továrnách, kde onemocnělo až 50% pracovníků

v měsíci dubnu byly velmi vysoké teploty

vlivem závadného krmiva uhynulo 15 kusů skotu, dále 41 prasat, většinou při chřipkách nebo po oprasení

počet důchodců bylo 168, tj. 15% občanů

za učitelku Květoslava Gazdovou nastoupil učitel Josef Postava z Otrokovic

v tomto roce zemřeli: Linhartová Františka 71let, Kašík František 70 let, Zelinková Julie 73let, Žůrková Antonie 74let, Brňáková Amálie 75let.

ROK 1963

předsedou MNV se stal Vladimír Štěbra

poštovnictví vykonávala Zdena Krkošková

koncem roku bylo v naší obci používáno 95 televizorů s měsíčním poplatkem 15.-Kč

v tomto roce bylo zapojeno 13 telefonů

při cestě ze zaměstnání si chtěl zkrátit cestu přechodem přes železniční most v Napajedlích Bohumil Čabla. Byl zachycen projíždějícím vlakem a usmrcen. Událost byla tragičtější tím, že jeho bratr Luboš byl v roce 1957 zabit elektrickým proudem.

Gustav Kolář odešel 21.12. jen ve spodním prádle do mrazivé prosincové noci. Vyčerpán cestou padl v poli za obydlím nad Snášelovým. Jeho zmrzlé tělo, které dva dny občané hledali, bylo nalezeno 23.12. dvěma chlapci při lyžování

předsedou JZD byl František Vičánek

Osvětovou besedu řídil Květoslav Krátký, promítl 64 filmů, vstupné pro děti bylo 1.-Kč, pro dospělé 3.-Kč

zemřelí: Burešová Josefa 49let, Polášková Anna 96let, Fajtl František 63let, Čabla Bohumil 33 let, Železníková Anežka 69let, Horka František 87 let, Čabla František 55 let, Vojtek Josef 72 let, Kolář Augustin 75let.

ROK 1964

stav obyvatel 1106

stav obytných domů 272 - v tomto roce bylo pro neobyvatelnost likvidováno 5 domů

v tomto roce zemřeli: Rõsnerová Vlasta 1rok, Bernatík František 79let, Stolařík Josef 73let, Goiš Cyril 68let, Formánek František 76let, Zedníček Jan 73let, Čablová Aloisie 79let, Stuchlíková Františka 84let, Frais Jindřich 58let, Horková Františka 83let, Mišurec Josef 72let, Černotová Františka 63let, Košařová Hedvika 79let.

narodilo se 8 děvčat a 10 chlapců

ROK 1965

předsedou MNV byl František Měsíček, tajemníkem Květoslav Krátký,

místní lidová knihovna měla celkem 688 svazků, knihy si půjčovalo celkem 176 čtenářů, funkci knihovníka zastával Milan Halaška

po několikaletém klidu byla obnovena činnost TJ Sokol, oddíl kopané, předsedou byl Jindřich Čelůstka.

4. července byl uspořádán memoriál Luboše Čably, kterého se zúčastnila 4 fotbalová družstva z okolí

v tomto roce byla založena pobočka svazu ovocnářů a zahrádkářů, jejímž předsedou byl Antonín Kašík č. 106

zemřelí: Železníková Libuše 58 let, Zelinka Augustin 84 let,

narodilo se 3 děvčata a 11 chlapců

ROK 1966

zemřeli: Štěbra Josef 68let, Vojáček Leopold 83let, Marčíková Marie 87let, Bilíková Dana 24 let, Gracla Antonín 69let, Cvrčková Františka 58let.

počet domů 276

narodilo se celkem 15 dětí

do vodovodní sítě byla zapojena horní část obce v délce 80m, což si vyžádalo 15 000.-Kč

funkci knihovníka zastával ředitel školy Milan Halaška, který psal i školní kroniku

školní rok byl zahájen 1. září a školu navštěvovalo celkem 100 žáků

ROK 1967

bylo sehráno divadlo "Zvířátka a loupežníci".S tímto divadlem se žlutavští herci umístili na třetím místě v okresním soutěži dětských divadelních souborů.

v tomto roce bylo 277 obytných domů

byla rozšířena autobusová točna nákladem 20 000.-Kč

byla provedena kanalizace v úseku "na obci" a "u kapličky" nákladem

10 000.-Kč v březnu byla povolena přestavba soc. zařízení ve škole v hodnotě

130 000.-Kč

bylo zakoupeno auto pro kamenolom v hodnotě 70 000.-Kč

byla napojena levá část obce do vodovodního celku v délce 900m za

167 000.-Kč

byla přemístěna prodejna z domu č 140 p. Krkošky do domu 85, ve kterém je též místní pohostinství - funkci vedoucí prodejny zastávala Marie Škodová

v tomto roce zemřeli: Stuchlík Bartoloměj 52 let (zemřel tragicky - zastřelením) Čablová Františka 71let, Paseková Aloisie 77let, Čabla Ferdinand 82let, Burešová Anděla 91 let

Starostové obce Žlutava do roku 1967:

Gojiš Cyril č. 102 1882 - 1885

Železník Josef 1885 - 1888

Marčík Ludvík č. 57 1888 - 1896

Mišurec Vincenc č. 5 1896 - 1910

Mišurec František č. 139 1910 - 1913

Mihal Josef č. 4 1913 - 1918

Klableňa František 1918 - 1923

Goiš Cyril č. 73 1923 - 1927

Bureš František č. 102 1927 - 1931

Stuchlík Augustin č. 15 1931 - 1934

Mišurec Josef č. 63 1934 - 1938

Šiška Ferdinand č. 65 1938 - 1945

Krátký Josef č. 103 1945 - 1948

Fajtl František č. 217 1948 - 1951

Čabla Jaroslav č. 1 1951 - 1954

Čelůstka Jindřich č. 168 1954 - 1963

Štěbra Vladimír č. 118 1963 - 1964

Měsíček František č. 127 1964 - 1967