Střítež nad Ludinou je obec ležící v okrese Přerov. Žije zde 818 obyvatel. Její katastrální území má rozlohu 1482 ha. Obec je členem mikroregionu Rozvodí a Hranicko.

Hledat firmy v obci Střítež nad Ludinou
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Střítež nad Ludinou 13 firem

ZŠ A MŠ Střítež nad Ludinou - Střítež nad Ludinou č. 187webFotografie u firmy

ČESKÁ POŠTA Střítež nad Ludinou - Střítež nad Ludinou č. 122

MALÉŘ GROUP ZEMNÍ PRÁCE s.r.o. - Střítež nad Ludinou č. 91Fotografie u firmy

OBEC Střítež nad Ludinou - Střítež nad Ludinou č. 122Fotografie u firmy

INDRÁK PAVEL - Střítež nad Ludinou č. 231

ZUŠ Potštát - Střítež nad Ludinou č. 150

ČÍHALA BEDŘICH - Střítež nad Ludinou č. 80

ČOČEK VÁCLAV - Střítež nad Ludinou č. 62

THOMS - Střítež nad Ludinou č. 217

LIKÉRKA KOLÁČEK, s.r.o. - Střítež nad Ludinou č. 6

HRANICKO a.s. - Střítež nad Ludinou č. 281

EUROLINE TRANSPORT & SPEDITION - Střítež nad Ludinou č. 126

MÍSTNÍ KNIHOVNA Střítež nad Ludinou - Střítež nad Ludinou č. 166

Historie obce Střítež nad Ludinou celá historie

Nejstarší stopy přechodného osídlení asi před 5000 lety dokumentují nálezy kamenné industrie tj. čepelí, nožíků, sekeromlatů jak v dolní části obce, tak v horní trati Hory.

Vlastní plánovité založení osady "lánové obce" spadá do údobí tzv. Velké kolonizace, kdy hranický kraj byl klášterním majetkem - nejprve benediktinů v Rajhradě, později premonstrátů na Hradisku v Olomouci. Asi v polovině 12.st. (snad 1169) pověřil olomoucký kníže Fridrich benediktiny kolonizací i rozsáhlého pohraničního hvozdu, severně od trhové osady Hranic. Úkol byl svěřen mnichu Jiřímu (Jurikovi), který začal seskupovat obyvatele žijící posud v roztroušených enklávách do větších celků - osad.

Název obce Střítež má několik variant. Nejběžnější pochází od slova rákos "Třtí" (Třítěž, později Střítež). Poukazuje na vlhká místa porostlá třtím – rákosem. Nové výzkumy ale upozorňují na fakt, že obce a osady (včetně zaniklých je jich asi 30) Střítež leží většinou na místech, která nejsou charakteristická pro výskyt rákosí a kloní se k jiným verzím původu jména. Poslední verze určuje nejpravděpodobnější variantu od staročeského „střietež“, původně rodu žen­ského, což je jméno místa činnosti od slovesa střieti (přítomný čas: stru, střeš, stře) v jeho významu „kácet stromy, vytvářet mýcením lesa volné prostranství“. viz Původ jména Střítež

První písemná zpráva o obci je až z r.1412, kdy střítežský fojt je ručitelem bělotínskému fojtu (což by svědčilo o jisté zámožnosti střítežského fojta), tedy delší době osídlení vesnice. Nález užitkové keramiky na hřbitově však posouvá existenci osady o 150 let dříve do r.1262. Podobně i starý kostelík na hřbitově stavěný z kamenů "kladených na sucho" a orientovaný východ - západ potvrzuje stáří osady.

Další slibný rozvoj obce po celkovém pokojném údobí vlády Karla IV. je již narušený husitskými bouřemi. Roku 1427 se Hranic zmocnil Jan Ctibor Tovačovský z Cimburka. Z města na venkov se šíří učení husitské. Války českouherské připomínají ve Stříteži traťové názvy "Púště" tj. pozemky, jež zbyly po opuštěných usedlostech, když se Moravskou branou přehnala vojska.

V letech 1499 - 1516 zaniká severně od Hranic pod Stříteží osada Šovejdy a objevuje se nová ves Olšovec (Zpravodaj Hranice 1984: Z dějin osídlení Hranicka-J.a M.Mikulíkovi). V držení hranického panství nastala změna. Klášter Hradisko zůstal věrný českému králi Jiřímu z Poděbrad. Proto byl uherskými výpady zruinován, upadal do dluhů a byl donucen k odprodeji hranického panství zástavnímu držiteli Janu z Pernštejna r.1499, jak je uvedeno v Zemských deskách. Tehdy se připomíná ve Stříteži fara v té době neobsazená. Doba Pernštýnů je zlatým věkem města i venkova. V Hranicích nastal rozkvět řemesel, obchodu , na venkově probíhá dosídlování, šíří se rybnikářství. Pod Stříteží byly založeny tři střítežské rybníky, které dnes již bohužel neexistují.

Z r.1530 je první Třeboňský urbář, soupis střítežských usedlíků (rodin) i povinnostmi k vrchnosti. Ze střítežských jmen sahajících do současnosti je uváděn Václav Šatánek na č.13 (nejstarší střítežský rod na původním statku). Druhý urbář "Kropáčů" z r.1569 zaznamenává 48 usedlých i s fojtem. Uvádí již přesný soupis platů a různých dávek vrchnosti.

Druhá polovina 16. století znamená na Hranicku stagnaci - zhoršení poddanských poměrů, zvláště za posledních majitelů tj. pověstného Žampacha a Václava Mola z Modřelic, protestanta a významného činitele ve stavovském povolání.

V těchto dobách se v naší oblasti šířila jednota moravských (českých) bratří, mezi lidem oblíbena. Z německé strany přicházel protestantismus, dochází k náboženským střetům. Nepříznivě se začaly vyvíjet národnostní poměry. V období předbělohorském silně pokročilo poněmčování. Po stavovském povstání, bitvě na Bílé hoře (r.1620) bylo hranické panství Václavu Molovi zabaveno a uděleno kardinálu Ditrichsteinovi za věrnost císaři. Předchozí útrapy obyvatelstva, způsobené průtahy vojsk jak cizích, tak císařských a obyčejně spojené s drancováním a vydíráním zapříčinily, že ukvapená rekatolizace narazila na odpor. V Hranicích propuká několikrát "rebélie" - povstání jež končí ve městě krvavou exekucí (r.1627). Soužení lidu je znásobeno třicetiletou válkou. Obec Střítež přímo netrpěla bojovými akcemi, ale zato častými vojenskými přesuny. Opět důkazy - náhodné nálezy pobytu švédských vojsk - "kutí" z vozu, podkovy apod.

Při reorganizaci církevní správy (r.1627) byly české obce Střítež, Jindřichov, Olšovec, Partutovice, Nýdek (Nejdek, dnes součást Bělotína) přifařeny k bělotínské faře, kde byly pro ně založeny matriky a to odděleně pro české a německé obce. Ke znovuobnovení duchovní správy dochází ve Stříteži až v r.1767 spolu se založením školy.

Demografické údaje

OBEC Střítež nad Ludinou

Střítež nad Ludinou č. 122, 75363, Střítež nad Ludinou

Osoby

  • p. Haitl Radim, starosta

Kontakty

Vlajka