Kojatice

Pojmenování Kojatice - kdo to byl Kojata? Kojata byl vladyka, který sídlil v naší vesnici, jeho potomci se po něm nazývali ,,Kojetíci" a později se také začalo říkat v osadě, ve které bydleli ,,Kojatice".

Staromoravští rodové - z Kojatic u Jemnice pocházel starý Moravský rod, který měl ve znaku orlici a bydlel na Moravě i na hranicích moravsko - rakouských a jehož příbuzní vladykové z Bačkovic nosili tutéž orlici na štítě.

Nejstarší předek Štědroň z Kojatic, který koupil v roce 1365 Lhotice, držel část Kojatic a ty věnoval své ženě Kateřině,která byla již roku1386 vdovou.

Z jeho dětí známe Ctibora z Kojatic, který již v roce1377 dostal od matky podíl v Kojaticích a Lhoticích a měl už roku 1390 potomky, do kterých počítáme Zikmunda, Šavla a Ctibora z Kojatic, kteří se v pamětech nepřipomínají, neboť žili v sousedních Rakousích a uvádějí se 4. března 1843 na hranicích rakousko - moravských

Do téže větve patří Štědroň a Leopold, ze kterých se Štědroň uvádí 1406. Od roku 1409 držel Lhotice, které roku 1437 odprodal.

Jiná větev začíná zámožným Přechem z Kojatic, který byl také z tohoto rodu.

Štědroň z Kojatic prodaů roku 1453 Kojatice a Lhotice Janovi z Jemnice, který se poté nazývá Jan z Kojatic.

Jan z Kojatic prodal roku 1480 Kojatice s dvorem Janovi mlynáři z Týnce.

Jan Mlynář z Týnce vložil v zemské desky v roce 1481 Kojatice Pavlovi z Budějovic. V letech 1482 - 1497 byly Kojatice pusté.

Pavel z Budějovic vložil opět v zemské desky v roce 1493 pusté Kojatice s dvorem Mikuláši z Mladoňovic. Roku 1510 patřily Kojatice Smilu Kramářovi z Mladoňovic a ještě téhož roku byly lénem Markraběte. Poté se stala vesnice panstvím, kterou drželi páni Bartoloměj a Hynek. Jejich děti Bartoloměj a Markéta v roce 1540 vložili v zemské desky Kojatice Matoušovi Bořitovi z Budče. Ten vložil v zemské desky r.1553 Kojatice Janovi Tavíkovskému z Tavíkovic. Na začátku roku 1600 byly Kojatice s příslušnými obcemi Hornicemi, Dědicemi a Bačkovicemi zvláštním zbožím a patřily pánům z Kojatic. Od roku 1606 do roku 1636 patřily Kojatice Ottovi Kotulínskému z Kotulína. Poté připadly Zeměpanské komoře, od které jej koupil Benedikt z Pallasi. Ten je ještě v roce 1636 prodal Jakubovi Berchtoldovi. Od té doby byly Kojatice spojeny s Policí a náležely k polickému zboží. Podle Tereziánského katastru Moravského z roku 1768 patřily pod kraj znojemský, okres Moravské Budějovice, fara Velký Újezd a měly název ,,Kogetitz" - latinsky ,,Kojatitium". V roce 1821 patřily ještě pod polické panství, které bylo toho roku přiděleno Augustu hraběti Von Segür, který je 18. prosince 1837 prodal za 110 000 zlatých Karlu hraběti Nipschovi z Nipschu. V roce 1882 převzal Kojatice jeho syn Josef hrabě z Nimpschu a v roce 1909 Pavel hrabě z Nimpschu. Ten v roce 1916 předal celé panství Nové Syrovice, k němuž patřily i Josefu hraběti Stubenbergovi, který je opět v roce 1944 vložil v zemské desky svému synovi Josefu Stubenbergovi. Tento poslední majitel syrovského panství, ke kterému patřily i Kojatice, opustil v dubnu 1945 Československou republiku. Poté bylo celé syrovské panství, které patřilo majiteli německé národnosti, zkonfiskováno. Dvory ve Speticích a na Mikálce byly rozparcelovány, zámek převzala zemědělská škola, později vojenská správa a od roku 1962 zde byl zřízen domov důchodců.

Podle starých záznamů měly Kojatice ve 13. století tři dvory.

První stával v Kojaticích - mluvilo se o ovčírně.

Druhý stával pod Smilovým kopcem - mluví se o Smilovském a byl pravděpodobně součástí tvrze na Smilově kopci.

Třetí dvůr stával na pokraji Černého lesa, půl hodiny od Kojatic na východní straně - nazýval se Wilhemmindenhof - Černý dvůr.