Ovčáry

To trvalo až do husitských válek. V té době byl církevní majetek zabírán stoupenci podobojí. V roce 1420 český král a později císař Zikmund zapsal Ovčáry bratrům z Chlumu. Nikoliv na dlouho. V roce 1421 byl nedaleký královský Kolín dobyt pražskými příznivci husitů. Pražané zde ustavili svého hejtmana. Po bitvě u Lipan v roce 1434 se hejtmanem v Kolíně stal kněz Bedřich ze Strážnice. Ten se nakonec vzdal odporu proti králi Zikmundovi a po té, co se mu podal, obdržel v roce 1436 zápis na město Kolín s mnoha vesnicemi v okolí. Vzniklo poměrně velké panství, jehož součástí byly i Ovčáry. Při Kolínu pak zůstala ves až do roku 1850, kdy dosud vrchnostenskou správu nahradila správa státní zřízením okresních soudů a okresních, městských a obecních úřadů.

Bedřich ze Strážnice byl nakonec z Kolína vyplacen králem Jiřím z Poděbrad, který mu dal náhradou hrad Potštejn. Od těch časů byl Kolín opět spravován českou královskou komorou. Město s vrchnostenským sídlem a řadou vesnic bylo pak často zastavováno. Když v roce 1562 potvrdil král Ferdinand I. Veronice z Lípy, vdově po Karlovi ze Žerotína, a jejich synům zástavu kolínského panství, jsou jako jeho součást jmenovány i Ovčáry. Kašpar ze Žerotína v roce 1591 uzavřel s císařem Rudolfem II. smlouvu o vrácení kolínského panství české královské komoře. Získaný statek císař již nezastavil a ponechal si ho. Po bitvě na Bílé hoře bylo kolínské panství připojeno k panství poděbradskému. V roce 1829 prodala správa císařských statků zámek v Kolíně s třiadvaceti vesnicemi Jakubu Veithovi. Ten si postavil nový zámek v Býchorech. Za vnuků Jakuba Veitha byla ukončena vrchnostenská správa a v roce 1862 byl kolínský velkostatek prodán Františkovi Horskému rytíři z Horskýfeldu.