Lhota

Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1362 a týká se placení mostného královskému městu Hradišti. V roce 1378 seděl zde Vojtěch ze Šarova. Oneš ze Šarova ji zapsal Hynokovi a Bohušovi, bratřím ze Šonvaldu a od té doby byla vesnice součástí panství Malenovice.

Po zrušení vrchnostenského úřadu v Malenovicích v letech 1848-1849 podléhala obec ve věcech soudních okresnímu soudu v Napajedlích a od roku 1935 k okresnímu soudu ve Zlíně.

Za prusko-rakouské války v roci 1866 bylo v obci ubytováno pruské vojsko, obec postihla cholera, při které hodně lidí zemřelo. V červenci téhož roku zachvátil obec požár, při němž vyhořelo dvě třetiny obce a také škola. Další velký požár zasáhl obec v roce 1901, kdy vyhořelo 8 domů a 1 stodola. Proto byl v roce 1903 založen hasičský sbor.

Kostel byl v obci postaven v roce 1900 a o 10 let později byla dostavěna fara a zřízen obecní hřbitov.

Do té doby byla Lhota přifařena do Malenovic. V březnu roku 1925 bylo započato s parcelací Malenovického velkostatku a podle kupní smlouvy z 1.12.1930 obec Lhota zakoupila od velkostatku téměř 42 ha lesa za 360 000 korun.

V roce 1930 byla založena tělovýchovná jednota Orel a v roce 1933 zřízena tělovýchovná jednota Sokol pobočka Malenovice.

Za okupace byly spolky Orel a Sokol rozpuštěny. Obec byla osvobozena rumunským vojskem 2. května 1945. Tři rumuni zde padli.

Po osvobození se ujal správy obce místní národní výbor. Prvořadým úkolem MNV po osvobození byla obnova hospodářského života v obci.

Po únoru 1948 přešla moc v obci pod Akční výbor národní fronty.

V roce 1951 bylo ustaveno JZD. V roce 1972 bylo místní JZD sloučeno se sousedními družstvy s názvem "Rudý říjen" se sídlem ve Lhotě u Malenovic.

V roce 1980 byla obec integrována s Gottwaldovem a dostala úřední název Gottwaldov-Lhota. Na místo MNV začal v obci pracovat občanský výbor č. 144, jako pomocný orgán Mě NV v Gottwaldově.

V roce 1990 se obec Lhota osamostatnila a od 24.11.1990 má obec samostaný obecní úřad.