Bohuslavice u Zlína

Z různých náznaků vyplývá, že osídlení Bohuslavic spadá do mnohem starší doby, než dosvědčují písemné zmínky. Celá obec byla posunuta blíž k Doubravám. V místě za budovou dnešního obecního úřadu stála pravděpodobně tvrz, která bývá označována jako Buchtův hrádek.

První písemný záznam o vesnici pochází z roku 1362. Po roce 1406 se Bohuslavice staly trvalou součástí malenovického panství. Vznik obce je spojen pravděpodobně s kolonizačním úsilím moravského hraběte Jana Jindřicha, v jehož držení panství bylo. Sňatky a úmrtí měly za následek časté střídání majitelů malenovického panství. Mezi jinými to byli Kryštof Karel Konický, Karel Libštejnský z Kolovrat, hrabata Karel Maxmilián Thurn, Karel z Lichtenštejna, Karel Vincenc Salm z Neuburgu a Leopold Šternberk. Poslední z nich koupil panství Malenovice spolu se statkem Pohořelice za 660 000 zlatých. Šternberkové vlastnili panství až do roku 1945.

Kopcovitý až horský charakter místní krajiny přímo ovlivňoval styl osídlení i způsob obživy lidí. Kamenitá a málo úrodná půda zapříčinila, že obyvatelé vesnice byli převážně drobní zemědělci, živící se chovem ovcí, koz, krav a ostatního domácího zvířectva. Bohuslavice byla obec chudá a proto lidové stavitelství vykazuje především funkčnost, odpovídající základním potřebám obyvatel. Podle tereziánského katastru bylo v Bohuslavicích 11 sedláků, 10 čtvrtláníků a 11 podsedníků. Sedláci robotovali 3 koňmi 156 dnů v roce a 1 pěším 39 dnů v roce. Čtvrtláníci robotovali 1 pěším 234 dnů, podsedníci vždy 1 pěší 195 dnů. V obci bylo 46 berních lánů, více než 1158 měřic veškeré půdy. Panský dvůr stál údajně v místech, kde je dnes dům čp.36. K nejstarším bohuslavickým rodům patří rod Chromků, Rosíků, Gajdůšků a Buchtů.

Bohuslavice byly přifařeny i přiškoleny k vedlejší obci Březnici, teprve v roce 1857 byla uprostřed obce postavena jednotřídka, která byla v r. 1884 dále stavebně upravována.

Ke zlepšení životních podmínek došlo v letech 1926-35, kdy řada občanů začala pracovat u firmy Baťa ve Zlíně. V této době začíná výstavba zděných domů.

První polovina 20.století se nesla ve znamení dvou světových válek, ve kterých obětovali své životy i občané Bohuslavic. Padlým z 1. světové války je věnován památník uprostřed obce.

2. května 1945 byly Bohuslavice osvobozeny příslušníky sovětských a rumunských vojsk. Těsně před ústupem zničila německá vojska v obci 2 mosty. Kromě těchto mostů byly za války také značně zdevastovány veřejné budovy školy a sokolovny a také zničen obecní archív.

Bohuslavická škola musela být nakonec na jaře 1946 stržena.

V roce 1947 byl zpracován projekt nové školy a v r. 1950 byla stavba školy dokončena. V říjnu 1950 byla zahájena socializace vesnice, která se netýkala jen zemědělství, ale i živnostníků. V obci tenkrát fungovalo 29 řemeslných a živnostenských podniků, které ovšem byly v průběhu 50 let buď zrušeny nebo začleněny do socialistického sektoru.

Současnou podobu získala obec po ničivé povodni, která postihla Bohuslavice 5.července 1958. Náhlá průtrž mračen tehdy způsobila mocný příval vody, který zaplavil obec až do výšky 4 m. Bylo zničeno 17 domů a 3 mosty, dalších 13 domů muselo být asanováno. Koryto potoka bylo po povodni podstatně rozšířeno a zregulováno, byla nově vybudována silnice 2. třídy Zlín – Uherské Hradiště a opraveny elektrické sítě.

V letech 1959 až 1970 se postupně budovala občanská vybavenost – byl postaven nový obecní úřad, Hasičská zbrojnice, obchod se smíšeným zbožím. V té době také vznikalo nové osídlení ve vyšších polohách (Kopaniny, Jižní svahy) a budovaly se zde komunikace.

V 70.letech byla otevřena adaptovaná budova Sokolovny, na dolním konci byly postaveny dva činžovní domy a vedle základní školy vznikla nová mateřská školka.

80. a 90. léta znamenala další výstavbu nových rodinných doků a velká část původních domků je postupně přestavována a upravována. V roce 1998 byla zahájena stavba kaple, která byla v roce 2003 dokončena a stala se tak novou dominantou středu obce. Postupně se opravují místní komunikace a je vybudován televizní převaděč. Po roce 2000 je kladen důraz především na vybudování chybějících inženýrských sítí – v roce 2006 je dokončena plynofikace obce a v r. 2009 má obec konečně i vodovod. V posledních letech se také modernizují obecní budovy a je vybudováno víceúčelové hřiště pod školou.

V obci se prakticky nenacházejí žádné stavby, které by se daly označit jako historické. Za zmínku stojí pouze kamenný kříž se Salmovským erbem z konce 18. století.