Bantice

Bantice jsou starožitná, vyskytující se v zeměpisných pramenech již r. 1052, kdy je kníže Břetislav I. daroval kapitule Staroboleslavské. není známo, jak se tento statek vrátil z kapituly zeměpánům ani kdy se tak stalo, ale dohadujeme se toho, neboť 2.6.1358 markrabí Jan Jindřich postupuje klášteru Luckému ves svou Bantice záměnou za les nad řekou Dyjí blíže Lukova s Lukovem a farou. V lese u Lukova zbudoval markrabí lovčí hrádek, Nový Hrádek, jehož zříceniny u Lukova jsou pěkným místem výletním.

O dalších osudech vsi nemáme zpráv, neboť trvajíc pevně v majetkovém poměru s Loukou, neměnila majitelů. K roku 1578 dovídáme se z kopiáře luckého opata Freytaga, že Bantice vyhořely. Píše totiž, 8. června 1578 převorovi dominikánů znojemských prosebně, aby poskytl dřeva stavebního na opravu a stavbu vyhořelých domů a chalup v Banticích.

Válkou třicetiletou utrpěly Bantice tak, že po válce měly 30 pustých domů, tedy zajisté výše polovic. roku 1678 bylo v Banticích 43 luckých poddaných, kteří měli 58 čtvrtí obdělaných vinic. Poslední bolestnou ránu zasadil obci požár r. 1827. Od té doby se ves vzmáhá, neboť jest v úrodné kajině vínorodé.

Další bolestnou ránu zasadil Banticím velký mor, který vyhladil většinu obyvatel. Po tomto velkém moru r. 1832 zbudovala vlastním nákladem kapli, Bantice byly přifařeny do farnosti Prosiměřice.

V r. 1933 byla na původním místě postavena nová kaple, zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie, na tento den slaví obec posvícení. V obci provozovali svoji živnost různí řemeslníci - kovář, krejčí, obchodník a řezník, truhlář a hostinský.

V roce 1836 byla v obci vystavěna škola jednotřídní a v roce 1931 byla přistavěna ještě jedna třída, kabinet a školní kuchyně pro výuku vaření.

Od r. 1970 byla škola uzavřena a děti dojíždí do školy do Prosiměřic nebo do Práče.

Po skončení II. Světové války po odsunu Němců v letech 1945 - 1946 osídlili obec občané z Valašska, převážně z Francovy Lhoty. Jelikož jsou to lidé velmi společenští, pracovalo v obci ochotnické divadlo pod vedením Václava Lišky až do roku 1954 a obec měla také svoji obecní kapelu a obecního bubeníka.