Myslejovice

Další, již plně ověřené jsou listiny z roku 1350 po založení Zemských desek Karlem IV. a pak dále jsou postupně uváděny prodeje a změny majetky myslejovického vladyky. Těchto změn a majitelů bylo hodně. Roku 1390 se stávají Myslejovice majetkem Petra z Kravař, který je daroval nově vzniklému klášteru augustiniánů v Prostějově. Po zániku kláštera byly r. 1466 začleněny opět do Plumlovského panství. V roce 1590 přebírá Myslejovice knížecí rod Lichtensteinů. Tento rod vlastnil převážnou část myslejovického katastru (lesy všechny) po dalších téměř 350 roků. Při příchodu Lichtesteinů uváděno v Myslejovicích 35 domů. To se však blížilo stavovské povstání a následná Třicetiletá válka. Vesnice byla vypálena a v roce 1649 úplně vylidněna. Po podepsání Vestfálského míru byly Myslejovice znovu osazovány a v roce 1687 bylo obydleno již 45 čísel.

První školní budova byla postavena v roce 1798 a v té nynější se začalo vyučovat v roce 1889. Významnou budovou v 18.století byla Myslejovicích budova myslivny, kde bydlel a úřadoval revímík -správce lesů na katastru Myslejovic a to bylo přes tisíc hektarů. Této budově se obecně říkalo revír, který byl postaven v roce 1740, později v roce 1914 postaven nový revír s rozsáhlými kancelářemi. Na tomto „revíru" působilo celkem 18 revímíkú — později správců.

Ačkoli by se zdálo že Myslejovice jsou poněkud bokem od císařské silnice, přece jenom na ně dolehly strázně napoleonských válek — bitvy u Slavkova.V listopadu 1805 byly stanoveny dodávky píce, chleba, masa — hovězí dobytek a kořalky. Jelikož odvod nebyl včas proveden, vtrhli do vesnice ruští kozáci a vesnici vyrabovali.

Psát o tom kolik neštěstí na celém světě způsobil červený kohout není třeba, podoba neštěstí byla všude stejná. Ani Myslejovice nebyly požárů ušetřeny. Největší požáry byly r. 1838 a 1864. Ten další r. 1890 už likvidoval hasičský sbor v Myslejovicích , který byl založen v roce 1888. Také nemoci, zvláště cholera si vyžádala mnoho mrtvých r.1836 zemřelo 13 lidí a r. 1866 dokonce 38.

Těžký, ale přece mírový život přetrhla I světová válka. Z Myslejovic narukovalo do války 150 mužů, z nichž 17 padlo a 10 se jich vrátilo jako legionáři. Je také zajímavé, že za válečnou dobu zemřelo, kromě padlých, celkem 42 mužů a 23 žen, leč za stejnou dobu narodilo se 32 chlapců a 33 děvčat, takže až překvapivé se celkový stav obyvatel výrazně nezměnil. Počet domků v roce 1918 měla obec 98 čísel v roce 1950 už 128.

Další veřejná sociální budova, zvaná obecně chudobinec, byla postavena v roce 1920 za vesnicí č. 99. Ve čtyřech světnicích bylo místo pro 25-30 nemajetných lidí.

Tak jako všude jinde přešlo dvacet mírových let, přišla II. světová válka po ní krátké mezidobí před nástupem totalitního režimu a s ním neblahý třídní boj a socializaci vesnice. Tato období probíhala ve všech vesnicích přibližně stejně a pro starší generaci ještě v živé paměti.

Do roku 1789 byly vesničky Myslejovice a Kobylničky přifařeny do Otaslavic, Křenůvky do Určíc. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Nábožensko maticí postaven nový kostel. Kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie a benedikován 3. května 1789 prostějovským děkanem P.Františkem Kellerem. K farnosti byly přičleněny obce Kobylničky a Křenůvky. Údajně měla farnost při založení 606 farníků z toho V Myslejovicích 313, v Křenůvkách 192 a v Kobylničkách 107.Kostel byl nově vymalován olomouckým malířem Františkem Přečkem r. 1891. Na stropě se nacházejí tři fresky. Narození Páně v presbytáři, kázání sv. Cyrila a Metoděje v lodi a nad kůrem sv. Cecilie. Varhany pocházejí z dílny F. Čapka z Křemže r. 1892. Obraz na hlavním oltáři – Zvěstování Panny Marie maloval r. 1871 František Tocháček. Druhý obraz Panny Marie Růžencové je z r. 1868 z dílny olomouckého malíře Bsírského. Křížová cesta pochází od Františka Havelky z Loštic r. 1846. Z barokní doby se zachoval také kalich, který pochází z r. 1705. Za celá léta svého bytí kostel prodělal své strasti, doby příznivé i nepříznivé. Střídali se duchovní správcové, kostelníci, ministranti i famíci. Kostel prodělal spoustu úprav i větších oprav. Jedna z posledních větších oprav se prováděla v letech 1969 — 70. Při této příležitosti, 4. července 1970 byla také sundána makovice s křížkem, poněvadž pokrývač zjistil, že makovice je prostřílena a tím také znehodnoceny dokumenty uložené tam v roce 1924. Oprava kostela ani uložení dokumentů se neobešlo bez různých politických šikan.Po smrti krumsínského faráře P. Jaroslava Ambrože, převzal řízení farnosti myslejovické, určický duchovní správce P. Jan Jiříček a tím také převzal řízení nynějších oprav kostela v Myslejovicích. Do makovice byly uloženy další dokumenty a pamětní spis o rozsahu 24 stran psaný nikou pana Antonína Konšela. Nechť se nám práce daří a je nám požehnána.