První zmínka o osídlení obcí pochází z let: Myslejovice r. 1267, Kobylničky r. 1377, Křenůvky r. 1386.
Hledat firmy v obci Myslejovice, část obce Myslejovice
Živé firmy v obci Myslejovice, část obce Myslejovice 11 firem
Myslejovice č. 145zavřenoMyslejovice č. 145ZavřenoMyslejovice č. 97ZavřenoMyslejovice č. 153dle domluvyMyslejovice č. 1dle domluvyMyslejovice č. 62dle domluvyMyslejovice č. 154dle domluvyMyslejovice č. 73dle domluvyMyslejovice č. 145dle domluvyMyslejovice č. 3Otevřeno
Historie obce Myslejovice celá historie
Podle pověsti měl na kopci Zámčisko svoje sídlo, hrad nebo tvrz, vladyka Myslej, po kterém nese i jméno naše vesnička Myslejovice. K nejstarším písemným zprávám o Myslejovicích je listina z roku 1088, která uvádí zmínky právě o vladykovi Myslejovi, který jako svědek potvrzuje kupní smlouvu sousednímu vladykovi.Druhá je zpráva z roku 1131, která uvádí na listině „soupis držby pozemků" náležejících biskupskému kostelu v Olomouci.
Další, již plně ověřené jsou listiny z roku 1350 po založení Zemských desek Karlem IV. a pak dále jsou postupně uváděny prodeje a změny majetky myslejovického vladyky. Těchto změn a majitelů bylo hodně. Roku 1390 se stávají Myslejovice majetkem Petra z Kravař, který je daroval nově vzniklému klášteru augustiniánů v Prostějově. Po zániku kláštera byly r. 1466 začleněny opět do Plumlovského panství. V roce 1590 přebírá Myslejovice knížecí rod Lichtensteinů. Tento rod vlastnil převážnou část myslejovického katastru (lesy všechny) po dalších téměř 350 roků. Při příchodu Lichtesteinů uváděno v Myslejovicích 35 domů. To se však blížilo stavovské povstání a následná Třicetiletá válka. Vesnice byla vypálena a v roce 1649 úplně vylidněna. Po podepsání Vestfálského míru byly Myslejovice znovu osazovány a v roce 1687 bylo obydleno již 45 čísel.
První školní budova byla postavena v roce 1798 a v té nynější se začalo vyučovat v roce 1889. Významnou budovou v 18.století byla Myslejovicích budova myslivny, kde bydlel a úřadoval revímík -správce lesů na katastru Myslejovic a to bylo přes tisíc hektarů. Této budově se obecně říkalo revír, který byl postaven v roce 1740, později v roce 1914 postaven nový revír s rozsáhlými kancelářemi. Na tomto „revíru" působilo celkem 18 revímíkú — později správců.
Ačkoli by se zdálo že Myslejovice jsou poněkud bokem od císařské silnice, přece jenom na ně dolehly strázně napoleonských válek — bitvy u Slavkova.V listopadu 1805 byly stanoveny dodávky píce, chleba, masa — hovězí dobytek a kořalky. Jelikož odvod nebyl včas proveden, vtrhli do vesnice ruští kozáci a vesnici vyrabovali.
Psát o tom kolik neštěstí na celém světě způsobil červený kohout není třeba, podoba neštěstí byla všude stejná. Ani Myslejovice nebyly požárů ušetřeny. Největší požáry byly r. 1838 a 1864. Ten další r. 1890 už likvidoval hasičský sbor v Myslejovicích , který byl založen v roce 1888. Také nemoci, zvláště cholera si vyžádala mnoho mrtvých r.1836 zemřelo 13 lidí a r. 1866 dokonce 38.
Těžký, ale přece mírový život přetrhla I světová válka. Z Myslejovic narukovalo do války 150 mužů, z nichž 17 padlo a 10 se jich vrátilo jako legionáři. Je také zajímavé, že za válečnou dobu zemřelo, kromě padlých, celkem 42 mužů a 23 žen, leč za stejnou dobu narodilo se 32 chlapců a 33 děvčat, takže až překvapivé se celkový stav obyvatel výrazně nezměnil. Počet domků v roce 1918 měla obec 98 čísel v roce 1950 už 128.
Další veřejná sociální budova, zvaná obecně chudobinec, byla postavena v roce 1920 za vesnicí č. 99. Ve čtyřech světnicích bylo místo pro 25-30 nemajetných lidí.
Tak jako všude jinde přešlo dvacet mírových let, přišla II. světová válka po ní krátké mezidobí před nástupem totalitního režimu a s ním neblahý třídní boj a socializaci vesnice. Tato období probíhala ve všech vesnicích přibližně stejně a pro starší generaci ještě v živé paměti.
Do roku 1789 byly vesničky Myslejovice a Kobylničky přifařeny do Otaslavic, Křenůvky do Určíc. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Nábožensko maticí postaven nový kostel. Kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie a benedikován 3. května 1789 prostějovským děkanem P.Františkem Kellerem. K farnosti byly přičleněny obce Kobylničky a Křenůvky. Údajně měla farnost při založení 606 farníků z toho V Myslejovicích 313, v Křenůvkách 192 a v Kobylničkách 107.Kostel byl nově vymalován olomouckým malířem Františkem Přečkem r. 1891. Na stropě se nacházejí tři fresky. Narození Páně v presbytáři, kázání sv. Cyrila a Metoděje v lodi a nad kůrem sv. Cecilie. Varhany pocházejí z dílny F. Čapka z Křemže r. 1892. Obraz na hlavním oltáři – Zvěstování Panny Marie maloval r. 1871 František Tocháček. Druhý obraz Panny Marie Růžencové je z r. 1868 z dílny olomouckého malíře Bsírského. Křížová cesta pochází od Františka Havelky z Loštic r. 1846. Z barokní doby se zachoval také kalich, který pochází z r. 1705. Za celá léta svého bytí kostel prodělal své strasti, doby příznivé i nepříznivé. Střídali se duchovní správcové, kostelníci, ministranti i famíci. Kostel prodělal spoustu úprav i větších oprav. Jedna z posledních větších oprav se prováděla v letech 1969 — 70. Při této příležitosti, 4. července 1970 byla také sundána makovice s křížkem, poněvadž pokrývač zjistil, že makovice je prostřílena a tím také znehodnoceny dokumenty uložené tam v roce 1924. Oprava kostela ani uložení dokumentů se neobešlo bez různých politických šikan.Po smrti krumsínského faráře P. Jaroslava Ambrože, převzal řízení farnosti myslejovické, určický duchovní správce P. Jan Jiříček a tím také převzal řízení nynějších oprav kostela v Myslejovicích. Do makovice byly uloženy další dokumenty a pamětní spis o rozsahu 24 stran psaný nikou pana Antonína Konšela. Nechť se nám práce daří a je nám požehnána.
Fotogalerie obce Myslejovice

Adventní koncert v kostele
Adventní koncert v kostele
Kulturní dům
Světluškový průvod
Světluškový průvod
Hodová výstava
Hodová výstava
Drakiáda
Slavnostní otevření knihovny
Vánoční koncert v kosteleDemografické údaje
OBEC Myslejovice
Myslejovice č. 145, 79805, Myslejovice
Osoby
- Mgr. Ambros Zbyněk, starosta
Kontakty
- 582 357 325
- myslejovice@volny.cz
- www.myslejovice.cz
Vlajka
3 části obce:
Myslejovice č. 145ZavřenoMyslejovice č. 97ZavřenoMyslejovice č. 153dle domluvyMyslejovice č. 1dle domluvyMyslejovice č. 62dle domluvyMyslejovice č. 154dle domluvyMyslejovice č. 73dle domluvyMyslejovice č. 145dle domluvyMyslejovice č. 3Otevřeno
Historie obce Myslejovice celá historie
Podle pověsti měl na kopci Zámčisko svoje sídlo, hrad nebo tvrz, vladyka Myslej, po kterém nese i jméno naše vesnička Myslejovice. K nejstarším písemným zprávám o Myslejovicích je listina z roku 1088, která uvádí zmínky právě o vladykovi Myslejovi, který jako svědek potvrzuje kupní smlouvu sousednímu vladykovi.Druhá je zpráva z roku 1131, která uvádí na listině „soupis držby pozemků" náležejících biskupskému kostelu v Olomouci.
Další, již plně ověřené jsou listiny z roku 1350 po založení Zemských desek Karlem IV. a pak dále jsou postupně uváděny prodeje a změny majetky myslejovického vladyky. Těchto změn a majitelů bylo hodně. Roku 1390 se stávají Myslejovice majetkem Petra z Kravař, který je daroval nově vzniklému klášteru augustiniánů v Prostějově. Po zániku kláštera byly r. 1466 začleněny opět do Plumlovského panství. V roce 1590 přebírá Myslejovice knížecí rod Lichtensteinů. Tento rod vlastnil převážnou část myslejovického katastru (lesy všechny) po dalších téměř 350 roků. Při příchodu Lichtesteinů uváděno v Myslejovicích 35 domů. To se však blížilo stavovské povstání a následná Třicetiletá válka. Vesnice byla vypálena a v roce 1649 úplně vylidněna. Po podepsání Vestfálského míru byly Myslejovice znovu osazovány a v roce 1687 bylo obydleno již 45 čísel.
První školní budova byla postavena v roce 1798 a v té nynější se začalo vyučovat v roce 1889. Významnou budovou v 18.století byla Myslejovicích budova myslivny, kde bydlel a úřadoval revímík -správce lesů na katastru Myslejovic a to bylo přes tisíc hektarů. Této budově se obecně říkalo revír, který byl postaven v roce 1740, později v roce 1914 postaven nový revír s rozsáhlými kancelářemi. Na tomto „revíru" působilo celkem 18 revímíkú — později správců.
Ačkoli by se zdálo že Myslejovice jsou poněkud bokem od císařské silnice, přece jenom na ně dolehly strázně napoleonských válek — bitvy u Slavkova.V listopadu 1805 byly stanoveny dodávky píce, chleba, masa — hovězí dobytek a kořalky. Jelikož odvod nebyl včas proveden, vtrhli do vesnice ruští kozáci a vesnici vyrabovali.
Psát o tom kolik neštěstí na celém světě způsobil červený kohout není třeba, podoba neštěstí byla všude stejná. Ani Myslejovice nebyly požárů ušetřeny. Největší požáry byly r. 1838 a 1864. Ten další r. 1890 už likvidoval hasičský sbor v Myslejovicích , který byl založen v roce 1888. Také nemoci, zvláště cholera si vyžádala mnoho mrtvých r.1836 zemřelo 13 lidí a r. 1866 dokonce 38.
Těžký, ale přece mírový život přetrhla I světová válka. Z Myslejovic narukovalo do války 150 mužů, z nichž 17 padlo a 10 se jich vrátilo jako legionáři. Je také zajímavé, že za válečnou dobu zemřelo, kromě padlých, celkem 42 mužů a 23 žen, leč za stejnou dobu narodilo se 32 chlapců a 33 děvčat, takže až překvapivé se celkový stav obyvatel výrazně nezměnil. Počet domků v roce 1918 měla obec 98 čísel v roce 1950 už 128.
Další veřejná sociální budova, zvaná obecně chudobinec, byla postavena v roce 1920 za vesnicí č. 99. Ve čtyřech světnicích bylo místo pro 25-30 nemajetných lidí.
Tak jako všude jinde přešlo dvacet mírových let, přišla II. světová válka po ní krátké mezidobí před nástupem totalitního režimu a s ním neblahý třídní boj a socializaci vesnice. Tato období probíhala ve všech vesnicích přibližně stejně a pro starší generaci ještě v živé paměti.
Do roku 1789 byly vesničky Myslejovice a Kobylničky přifařeny do Otaslavic, Křenůvky do Určíc. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Nábožensko maticí postaven nový kostel. Kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie a benedikován 3. května 1789 prostějovským děkanem P.Františkem Kellerem. K farnosti byly přičleněny obce Kobylničky a Křenůvky. Údajně měla farnost při založení 606 farníků z toho V Myslejovicích 313, v Křenůvkách 192 a v Kobylničkách 107.Kostel byl nově vymalován olomouckým malířem Františkem Přečkem r. 1891. Na stropě se nacházejí tři fresky. Narození Páně v presbytáři, kázání sv. Cyrila a Metoděje v lodi a nad kůrem sv. Cecilie. Varhany pocházejí z dílny F. Čapka z Křemže r. 1892. Obraz na hlavním oltáři – Zvěstování Panny Marie maloval r. 1871 František Tocháček. Druhý obraz Panny Marie Růžencové je z r. 1868 z dílny olomouckého malíře Bsírského. Křížová cesta pochází od Františka Havelky z Loštic r. 1846. Z barokní doby se zachoval také kalich, který pochází z r. 1705. Za celá léta svého bytí kostel prodělal své strasti, doby příznivé i nepříznivé. Střídali se duchovní správcové, kostelníci, ministranti i famíci. Kostel prodělal spoustu úprav i větších oprav. Jedna z posledních větších oprav se prováděla v letech 1969 — 70. Při této příležitosti, 4. července 1970 byla také sundána makovice s křížkem, poněvadž pokrývač zjistil, že makovice je prostřílena a tím také znehodnoceny dokumenty uložené tam v roce 1924. Oprava kostela ani uložení dokumentů se neobešlo bez různých politických šikan.Po smrti krumsínského faráře P. Jaroslava Ambrože, převzal řízení farnosti myslejovické, určický duchovní správce P. Jan Jiříček a tím také převzal řízení nynějších oprav kostela v Myslejovicích. Do makovice byly uloženy další dokumenty a pamětní spis o rozsahu 24 stran psaný nikou pana Antonína Konšela. Nechť se nám práce daří a je nám požehnána.
Fotogalerie obce Myslejovice

Adventní koncert v kostele
Adventní koncert v kostele
Kulturní dům
Světluškový průvod
Světluškový průvod
Hodová výstava
Hodová výstava
Drakiáda
Slavnostní otevření knihovny
Vánoční koncert v kosteleDemografické údaje
OBEC Myslejovice
Myslejovice č. 145, 79805, Myslejovice
Osoby
- Mgr. Ambros Zbyněk, starosta
Kontakty
- 582 357 325
- myslejovice@volny.cz
- www.myslejovice.cz
Vlajka
3 části obce:
Myslejovice č. 97ZavřenoMyslejovice č. 153dle domluvyMyslejovice č. 1dle domluvyMyslejovice č. 62dle domluvyMyslejovice č. 154dle domluvyMyslejovice č. 73dle domluvyMyslejovice č. 145dle domluvyMyslejovice č. 3Otevřeno
Historie obce Myslejovice celá historie
Podle pověsti měl na kopci Zámčisko svoje sídlo, hrad nebo tvrz, vladyka Myslej, po kterém nese i jméno naše vesnička Myslejovice. K nejstarším písemným zprávám o Myslejovicích je listina z roku 1088, která uvádí zmínky právě o vladykovi Myslejovi, který jako svědek potvrzuje kupní smlouvu sousednímu vladykovi.Druhá je zpráva z roku 1131, která uvádí na listině „soupis držby pozemků" náležejících biskupskému kostelu v Olomouci.
Další, již plně ověřené jsou listiny z roku 1350 po založení Zemských desek Karlem IV. a pak dále jsou postupně uváděny prodeje a změny majetky myslejovického vladyky. Těchto změn a majitelů bylo hodně. Roku 1390 se stávají Myslejovice majetkem Petra z Kravař, který je daroval nově vzniklému klášteru augustiniánů v Prostějově. Po zániku kláštera byly r. 1466 začleněny opět do Plumlovského panství. V roce 1590 přebírá Myslejovice knížecí rod Lichtensteinů. Tento rod vlastnil převážnou část myslejovického katastru (lesy všechny) po dalších téměř 350 roků. Při příchodu Lichtesteinů uváděno v Myslejovicích 35 domů. To se však blížilo stavovské povstání a následná Třicetiletá válka. Vesnice byla vypálena a v roce 1649 úplně vylidněna. Po podepsání Vestfálského míru byly Myslejovice znovu osazovány a v roce 1687 bylo obydleno již 45 čísel.
První školní budova byla postavena v roce 1798 a v té nynější se začalo vyučovat v roce 1889. Významnou budovou v 18.století byla Myslejovicích budova myslivny, kde bydlel a úřadoval revímík -správce lesů na katastru Myslejovic a to bylo přes tisíc hektarů. Této budově se obecně říkalo revír, který byl postaven v roce 1740, později v roce 1914 postaven nový revír s rozsáhlými kancelářemi. Na tomto „revíru" působilo celkem 18 revímíkú — později správců.
Ačkoli by se zdálo že Myslejovice jsou poněkud bokem od císařské silnice, přece jenom na ně dolehly strázně napoleonských válek — bitvy u Slavkova.V listopadu 1805 byly stanoveny dodávky píce, chleba, masa — hovězí dobytek a kořalky. Jelikož odvod nebyl včas proveden, vtrhli do vesnice ruští kozáci a vesnici vyrabovali.
Psát o tom kolik neštěstí na celém světě způsobil červený kohout není třeba, podoba neštěstí byla všude stejná. Ani Myslejovice nebyly požárů ušetřeny. Největší požáry byly r. 1838 a 1864. Ten další r. 1890 už likvidoval hasičský sbor v Myslejovicích , který byl založen v roce 1888. Také nemoci, zvláště cholera si vyžádala mnoho mrtvých r.1836 zemřelo 13 lidí a r. 1866 dokonce 38.
Těžký, ale přece mírový život přetrhla I světová válka. Z Myslejovic narukovalo do války 150 mužů, z nichž 17 padlo a 10 se jich vrátilo jako legionáři. Je také zajímavé, že za válečnou dobu zemřelo, kromě padlých, celkem 42 mužů a 23 žen, leč za stejnou dobu narodilo se 32 chlapců a 33 děvčat, takže až překvapivé se celkový stav obyvatel výrazně nezměnil. Počet domků v roce 1918 měla obec 98 čísel v roce 1950 už 128.
Další veřejná sociální budova, zvaná obecně chudobinec, byla postavena v roce 1920 za vesnicí č. 99. Ve čtyřech světnicích bylo místo pro 25-30 nemajetných lidí.
Tak jako všude jinde přešlo dvacet mírových let, přišla II. světová válka po ní krátké mezidobí před nástupem totalitního režimu a s ním neblahý třídní boj a socializaci vesnice. Tato období probíhala ve všech vesnicích přibližně stejně a pro starší generaci ještě v živé paměti.
Do roku 1789 byly vesničky Myslejovice a Kobylničky přifařeny do Otaslavic, Křenůvky do Určíc. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Nábožensko maticí postaven nový kostel. Kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie a benedikován 3. května 1789 prostějovským děkanem P.Františkem Kellerem. K farnosti byly přičleněny obce Kobylničky a Křenůvky. Údajně měla farnost při založení 606 farníků z toho V Myslejovicích 313, v Křenůvkách 192 a v Kobylničkách 107.Kostel byl nově vymalován olomouckým malířem Františkem Přečkem r. 1891. Na stropě se nacházejí tři fresky. Narození Páně v presbytáři, kázání sv. Cyrila a Metoděje v lodi a nad kůrem sv. Cecilie. Varhany pocházejí z dílny F. Čapka z Křemže r. 1892. Obraz na hlavním oltáři – Zvěstování Panny Marie maloval r. 1871 František Tocháček. Druhý obraz Panny Marie Růžencové je z r. 1868 z dílny olomouckého malíře Bsírského. Křížová cesta pochází od Františka Havelky z Loštic r. 1846. Z barokní doby se zachoval také kalich, který pochází z r. 1705. Za celá léta svého bytí kostel prodělal své strasti, doby příznivé i nepříznivé. Střídali se duchovní správcové, kostelníci, ministranti i famíci. Kostel prodělal spoustu úprav i větších oprav. Jedna z posledních větších oprav se prováděla v letech 1969 — 70. Při této příležitosti, 4. července 1970 byla také sundána makovice s křížkem, poněvadž pokrývač zjistil, že makovice je prostřílena a tím také znehodnoceny dokumenty uložené tam v roce 1924. Oprava kostela ani uložení dokumentů se neobešlo bez různých politických šikan.Po smrti krumsínského faráře P. Jaroslava Ambrože, převzal řízení farnosti myslejovické, určický duchovní správce P. Jan Jiříček a tím také převzal řízení nynějších oprav kostela v Myslejovicích. Do makovice byly uloženy další dokumenty a pamětní spis o rozsahu 24 stran psaný nikou pana Antonína Konšela. Nechť se nám práce daří a je nám požehnána.
Fotogalerie obce Myslejovice

Adventní koncert v kostele
Adventní koncert v kostele
Kulturní dům
Světluškový průvod
Světluškový průvod
Hodová výstava
Hodová výstava
Drakiáda
Slavnostní otevření knihovny
Vánoční koncert v kosteleDemografické údaje
OBEC Myslejovice
Myslejovice č. 145, 79805, Myslejovice
Osoby
- Mgr. Ambros Zbyněk, starosta
Kontakty
- 582 357 325
- myslejovice@volny.cz
- www.myslejovice.cz
Vlajka
3 části obce:
Myslejovice č. 153dle domluvyMyslejovice č. 1dle domluvyMyslejovice č. 62dle domluvyMyslejovice č. 154dle domluvyMyslejovice č. 73dle domluvyMyslejovice č. 145dle domluvyMyslejovice č. 3Otevřeno
Historie obce Myslejovice celá historie
Podle pověsti měl na kopci Zámčisko svoje sídlo, hrad nebo tvrz, vladyka Myslej, po kterém nese i jméno naše vesnička Myslejovice. K nejstarším písemným zprávám o Myslejovicích je listina z roku 1088, která uvádí zmínky právě o vladykovi Myslejovi, který jako svědek potvrzuje kupní smlouvu sousednímu vladykovi.Druhá je zpráva z roku 1131, která uvádí na listině „soupis držby pozemků" náležejících biskupskému kostelu v Olomouci.
Další, již plně ověřené jsou listiny z roku 1350 po založení Zemských desek Karlem IV. a pak dále jsou postupně uváděny prodeje a změny majetky myslejovického vladyky. Těchto změn a majitelů bylo hodně. Roku 1390 se stávají Myslejovice majetkem Petra z Kravař, který je daroval nově vzniklému klášteru augustiniánů v Prostějově. Po zániku kláštera byly r. 1466 začleněny opět do Plumlovského panství. V roce 1590 přebírá Myslejovice knížecí rod Lichtensteinů. Tento rod vlastnil převážnou část myslejovického katastru (lesy všechny) po dalších téměř 350 roků. Při příchodu Lichtesteinů uváděno v Myslejovicích 35 domů. To se však blížilo stavovské povstání a následná Třicetiletá válka. Vesnice byla vypálena a v roce 1649 úplně vylidněna. Po podepsání Vestfálského míru byly Myslejovice znovu osazovány a v roce 1687 bylo obydleno již 45 čísel.
První školní budova byla postavena v roce 1798 a v té nynější se začalo vyučovat v roce 1889. Významnou budovou v 18.století byla Myslejovicích budova myslivny, kde bydlel a úřadoval revímík -správce lesů na katastru Myslejovic a to bylo přes tisíc hektarů. Této budově se obecně říkalo revír, který byl postaven v roce 1740, později v roce 1914 postaven nový revír s rozsáhlými kancelářemi. Na tomto „revíru" působilo celkem 18 revímíkú — později správců.
Ačkoli by se zdálo že Myslejovice jsou poněkud bokem od císařské silnice, přece jenom na ně dolehly strázně napoleonských válek — bitvy u Slavkova.V listopadu 1805 byly stanoveny dodávky píce, chleba, masa — hovězí dobytek a kořalky. Jelikož odvod nebyl včas proveden, vtrhli do vesnice ruští kozáci a vesnici vyrabovali.
Psát o tom kolik neštěstí na celém světě způsobil červený kohout není třeba, podoba neštěstí byla všude stejná. Ani Myslejovice nebyly požárů ušetřeny. Největší požáry byly r. 1838 a 1864. Ten další r. 1890 už likvidoval hasičský sbor v Myslejovicích , který byl založen v roce 1888. Také nemoci, zvláště cholera si vyžádala mnoho mrtvých r.1836 zemřelo 13 lidí a r. 1866 dokonce 38.
Těžký, ale přece mírový život přetrhla I světová válka. Z Myslejovic narukovalo do války 150 mužů, z nichž 17 padlo a 10 se jich vrátilo jako legionáři. Je také zajímavé, že za válečnou dobu zemřelo, kromě padlých, celkem 42 mužů a 23 žen, leč za stejnou dobu narodilo se 32 chlapců a 33 děvčat, takže až překvapivé se celkový stav obyvatel výrazně nezměnil. Počet domků v roce 1918 měla obec 98 čísel v roce 1950 už 128.
Další veřejná sociální budova, zvaná obecně chudobinec, byla postavena v roce 1920 za vesnicí č. 99. Ve čtyřech světnicích bylo místo pro 25-30 nemajetných lidí.
Tak jako všude jinde přešlo dvacet mírových let, přišla II. světová válka po ní krátké mezidobí před nástupem totalitního režimu a s ním neblahý třídní boj a socializaci vesnice. Tato období probíhala ve všech vesnicích přibližně stejně a pro starší generaci ještě v živé paměti.
Do roku 1789 byly vesničky Myslejovice a Kobylničky přifařeny do Otaslavic, Křenůvky do Určíc. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Nábožensko maticí postaven nový kostel. Kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie a benedikován 3. května 1789 prostějovským děkanem P.Františkem Kellerem. K farnosti byly přičleněny obce Kobylničky a Křenůvky. Údajně měla farnost při založení 606 farníků z toho V Myslejovicích 313, v Křenůvkách 192 a v Kobylničkách 107.Kostel byl nově vymalován olomouckým malířem Františkem Přečkem r. 1891. Na stropě se nacházejí tři fresky. Narození Páně v presbytáři, kázání sv. Cyrila a Metoděje v lodi a nad kůrem sv. Cecilie. Varhany pocházejí z dílny F. Čapka z Křemže r. 1892. Obraz na hlavním oltáři – Zvěstování Panny Marie maloval r. 1871 František Tocháček. Druhý obraz Panny Marie Růžencové je z r. 1868 z dílny olomouckého malíře Bsírského. Křížová cesta pochází od Františka Havelky z Loštic r. 1846. Z barokní doby se zachoval také kalich, který pochází z r. 1705. Za celá léta svého bytí kostel prodělal své strasti, doby příznivé i nepříznivé. Střídali se duchovní správcové, kostelníci, ministranti i famíci. Kostel prodělal spoustu úprav i větších oprav. Jedna z posledních větších oprav se prováděla v letech 1969 — 70. Při této příležitosti, 4. července 1970 byla také sundána makovice s křížkem, poněvadž pokrývač zjistil, že makovice je prostřílena a tím také znehodnoceny dokumenty uložené tam v roce 1924. Oprava kostela ani uložení dokumentů se neobešlo bez různých politických šikan.Po smrti krumsínského faráře P. Jaroslava Ambrože, převzal řízení farnosti myslejovické, určický duchovní správce P. Jan Jiříček a tím také převzal řízení nynějších oprav kostela v Myslejovicích. Do makovice byly uloženy další dokumenty a pamětní spis o rozsahu 24 stran psaný nikou pana Antonína Konšela. Nechť se nám práce daří a je nám požehnána.
Fotogalerie obce Myslejovice

Adventní koncert v kostele
Adventní koncert v kostele
Kulturní dům
Světluškový průvod
Světluškový průvod
Hodová výstava
Hodová výstava
Drakiáda
Slavnostní otevření knihovny
Vánoční koncert v kosteleDemografické údaje
OBEC Myslejovice
Myslejovice č. 145, 79805, Myslejovice
Osoby
- Mgr. Ambros Zbyněk, starosta
Kontakty
- 582 357 325
- myslejovice@volny.cz
- www.myslejovice.cz
Vlajka
3 části obce:
Myslejovice č. 1dle domluvyMyslejovice č. 62dle domluvyMyslejovice č. 154dle domluvyMyslejovice č. 73dle domluvyMyslejovice č. 145dle domluvyMyslejovice č. 3Otevřeno
Historie obce Myslejovice celá historie
Podle pověsti měl na kopci Zámčisko svoje sídlo, hrad nebo tvrz, vladyka Myslej, po kterém nese i jméno naše vesnička Myslejovice. K nejstarším písemným zprávám o Myslejovicích je listina z roku 1088, která uvádí zmínky právě o vladykovi Myslejovi, který jako svědek potvrzuje kupní smlouvu sousednímu vladykovi.Druhá je zpráva z roku 1131, která uvádí na listině „soupis držby pozemků" náležejících biskupskému kostelu v Olomouci.
Další, již plně ověřené jsou listiny z roku 1350 po založení Zemských desek Karlem IV. a pak dále jsou postupně uváděny prodeje a změny majetky myslejovického vladyky. Těchto změn a majitelů bylo hodně. Roku 1390 se stávají Myslejovice majetkem Petra z Kravař, který je daroval nově vzniklému klášteru augustiniánů v Prostějově. Po zániku kláštera byly r. 1466 začleněny opět do Plumlovského panství. V roce 1590 přebírá Myslejovice knížecí rod Lichtensteinů. Tento rod vlastnil převážnou část myslejovického katastru (lesy všechny) po dalších téměř 350 roků. Při příchodu Lichtesteinů uváděno v Myslejovicích 35 domů. To se však blížilo stavovské povstání a následná Třicetiletá válka. Vesnice byla vypálena a v roce 1649 úplně vylidněna. Po podepsání Vestfálského míru byly Myslejovice znovu osazovány a v roce 1687 bylo obydleno již 45 čísel.
První školní budova byla postavena v roce 1798 a v té nynější se začalo vyučovat v roce 1889. Významnou budovou v 18.století byla Myslejovicích budova myslivny, kde bydlel a úřadoval revímík -správce lesů na katastru Myslejovic a to bylo přes tisíc hektarů. Této budově se obecně říkalo revír, který byl postaven v roce 1740, později v roce 1914 postaven nový revír s rozsáhlými kancelářemi. Na tomto „revíru" působilo celkem 18 revímíkú — později správců.
Ačkoli by se zdálo že Myslejovice jsou poněkud bokem od císařské silnice, přece jenom na ně dolehly strázně napoleonských válek — bitvy u Slavkova.V listopadu 1805 byly stanoveny dodávky píce, chleba, masa — hovězí dobytek a kořalky. Jelikož odvod nebyl včas proveden, vtrhli do vesnice ruští kozáci a vesnici vyrabovali.
Psát o tom kolik neštěstí na celém světě způsobil červený kohout není třeba, podoba neštěstí byla všude stejná. Ani Myslejovice nebyly požárů ušetřeny. Největší požáry byly r. 1838 a 1864. Ten další r. 1890 už likvidoval hasičský sbor v Myslejovicích , který byl založen v roce 1888. Také nemoci, zvláště cholera si vyžádala mnoho mrtvých r.1836 zemřelo 13 lidí a r. 1866 dokonce 38.
Těžký, ale přece mírový život přetrhla I světová válka. Z Myslejovic narukovalo do války 150 mužů, z nichž 17 padlo a 10 se jich vrátilo jako legionáři. Je také zajímavé, že za válečnou dobu zemřelo, kromě padlých, celkem 42 mužů a 23 žen, leč za stejnou dobu narodilo se 32 chlapců a 33 děvčat, takže až překvapivé se celkový stav obyvatel výrazně nezměnil. Počet domků v roce 1918 měla obec 98 čísel v roce 1950 už 128.
Další veřejná sociální budova, zvaná obecně chudobinec, byla postavena v roce 1920 za vesnicí č. 99. Ve čtyřech světnicích bylo místo pro 25-30 nemajetných lidí.
Tak jako všude jinde přešlo dvacet mírových let, přišla II. světová válka po ní krátké mezidobí před nástupem totalitního režimu a s ním neblahý třídní boj a socializaci vesnice. Tato období probíhala ve všech vesnicích přibližně stejně a pro starší generaci ještě v živé paměti.
Do roku 1789 byly vesničky Myslejovice a Kobylničky přifařeny do Otaslavic, Křenůvky do Určíc. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Nábožensko maticí postaven nový kostel. Kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie a benedikován 3. května 1789 prostějovským děkanem P.Františkem Kellerem. K farnosti byly přičleněny obce Kobylničky a Křenůvky. Údajně měla farnost při založení 606 farníků z toho V Myslejovicích 313, v Křenůvkách 192 a v Kobylničkách 107.Kostel byl nově vymalován olomouckým malířem Františkem Přečkem r. 1891. Na stropě se nacházejí tři fresky. Narození Páně v presbytáři, kázání sv. Cyrila a Metoděje v lodi a nad kůrem sv. Cecilie. Varhany pocházejí z dílny F. Čapka z Křemže r. 1892. Obraz na hlavním oltáři – Zvěstování Panny Marie maloval r. 1871 František Tocháček. Druhý obraz Panny Marie Růžencové je z r. 1868 z dílny olomouckého malíře Bsírského. Křížová cesta pochází od Františka Havelky z Loštic r. 1846. Z barokní doby se zachoval také kalich, který pochází z r. 1705. Za celá léta svého bytí kostel prodělal své strasti, doby příznivé i nepříznivé. Střídali se duchovní správcové, kostelníci, ministranti i famíci. Kostel prodělal spoustu úprav i větších oprav. Jedna z posledních větších oprav se prováděla v letech 1969 — 70. Při této příležitosti, 4. července 1970 byla také sundána makovice s křížkem, poněvadž pokrývač zjistil, že makovice je prostřílena a tím také znehodnoceny dokumenty uložené tam v roce 1924. Oprava kostela ani uložení dokumentů se neobešlo bez různých politických šikan.Po smrti krumsínského faráře P. Jaroslava Ambrože, převzal řízení farnosti myslejovické, určický duchovní správce P. Jan Jiříček a tím také převzal řízení nynějších oprav kostela v Myslejovicích. Do makovice byly uloženy další dokumenty a pamětní spis o rozsahu 24 stran psaný nikou pana Antonína Konšela. Nechť se nám práce daří a je nám požehnána.
Fotogalerie obce Myslejovice

Adventní koncert v kostele
Adventní koncert v kostele
Kulturní dům
Světluškový průvod
Světluškový průvod
Hodová výstava
Hodová výstava
Drakiáda
Slavnostní otevření knihovny
Vánoční koncert v kosteleDemografické údaje
OBEC Myslejovice
Myslejovice č. 145, 79805, Myslejovice
Osoby
- Mgr. Ambros Zbyněk, starosta
Kontakty
- 582 357 325
- myslejovice@volny.cz
- www.myslejovice.cz
Vlajka
3 části obce:
Myslejovice č. 62dle domluvyMyslejovice č. 154dle domluvyMyslejovice č. 73dle domluvyMyslejovice č. 145dle domluvyMyslejovice č. 3Otevřeno
Historie obce Myslejovice celá historie
Podle pověsti měl na kopci Zámčisko svoje sídlo, hrad nebo tvrz, vladyka Myslej, po kterém nese i jméno naše vesnička Myslejovice. K nejstarším písemným zprávám o Myslejovicích je listina z roku 1088, která uvádí zmínky právě o vladykovi Myslejovi, který jako svědek potvrzuje kupní smlouvu sousednímu vladykovi.Druhá je zpráva z roku 1131, která uvádí na listině „soupis držby pozemků" náležejících biskupskému kostelu v Olomouci.
Další, již plně ověřené jsou listiny z roku 1350 po založení Zemských desek Karlem IV. a pak dále jsou postupně uváděny prodeje a změny majetky myslejovického vladyky. Těchto změn a majitelů bylo hodně. Roku 1390 se stávají Myslejovice majetkem Petra z Kravař, který je daroval nově vzniklému klášteru augustiniánů v Prostějově. Po zániku kláštera byly r. 1466 začleněny opět do Plumlovského panství. V roce 1590 přebírá Myslejovice knížecí rod Lichtensteinů. Tento rod vlastnil převážnou část myslejovického katastru (lesy všechny) po dalších téměř 350 roků. Při příchodu Lichtesteinů uváděno v Myslejovicích 35 domů. To se však blížilo stavovské povstání a následná Třicetiletá válka. Vesnice byla vypálena a v roce 1649 úplně vylidněna. Po podepsání Vestfálského míru byly Myslejovice znovu osazovány a v roce 1687 bylo obydleno již 45 čísel.
První školní budova byla postavena v roce 1798 a v té nynější se začalo vyučovat v roce 1889. Významnou budovou v 18.století byla Myslejovicích budova myslivny, kde bydlel a úřadoval revímík -správce lesů na katastru Myslejovic a to bylo přes tisíc hektarů. Této budově se obecně říkalo revír, který byl postaven v roce 1740, později v roce 1914 postaven nový revír s rozsáhlými kancelářemi. Na tomto „revíru" působilo celkem 18 revímíkú — později správců.
Ačkoli by se zdálo že Myslejovice jsou poněkud bokem od císařské silnice, přece jenom na ně dolehly strázně napoleonských válek — bitvy u Slavkova.V listopadu 1805 byly stanoveny dodávky píce, chleba, masa — hovězí dobytek a kořalky. Jelikož odvod nebyl včas proveden, vtrhli do vesnice ruští kozáci a vesnici vyrabovali.
Psát o tom kolik neštěstí na celém světě způsobil červený kohout není třeba, podoba neštěstí byla všude stejná. Ani Myslejovice nebyly požárů ušetřeny. Největší požáry byly r. 1838 a 1864. Ten další r. 1890 už likvidoval hasičský sbor v Myslejovicích , který byl založen v roce 1888. Také nemoci, zvláště cholera si vyžádala mnoho mrtvých r.1836 zemřelo 13 lidí a r. 1866 dokonce 38.
Těžký, ale přece mírový život přetrhla I světová válka. Z Myslejovic narukovalo do války 150 mužů, z nichž 17 padlo a 10 se jich vrátilo jako legionáři. Je také zajímavé, že za válečnou dobu zemřelo, kromě padlých, celkem 42 mužů a 23 žen, leč za stejnou dobu narodilo se 32 chlapců a 33 děvčat, takže až překvapivé se celkový stav obyvatel výrazně nezměnil. Počet domků v roce 1918 měla obec 98 čísel v roce 1950 už 128.
Další veřejná sociální budova, zvaná obecně chudobinec, byla postavena v roce 1920 za vesnicí č. 99. Ve čtyřech světnicích bylo místo pro 25-30 nemajetných lidí.
Tak jako všude jinde přešlo dvacet mírových let, přišla II. světová válka po ní krátké mezidobí před nástupem totalitního režimu a s ním neblahý třídní boj a socializaci vesnice. Tato období probíhala ve všech vesnicích přibližně stejně a pro starší generaci ještě v živé paměti.
Do roku 1789 byly vesničky Myslejovice a Kobylničky přifařeny do Otaslavic, Křenůvky do Určíc. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Nábožensko maticí postaven nový kostel. Kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie a benedikován 3. května 1789 prostějovským děkanem P.Františkem Kellerem. K farnosti byly přičleněny obce Kobylničky a Křenůvky. Údajně měla farnost při založení 606 farníků z toho V Myslejovicích 313, v Křenůvkách 192 a v Kobylničkách 107.Kostel byl nově vymalován olomouckým malířem Františkem Přečkem r. 1891. Na stropě se nacházejí tři fresky. Narození Páně v presbytáři, kázání sv. Cyrila a Metoděje v lodi a nad kůrem sv. Cecilie. Varhany pocházejí z dílny F. Čapka z Křemže r. 1892. Obraz na hlavním oltáři – Zvěstování Panny Marie maloval r. 1871 František Tocháček. Druhý obraz Panny Marie Růžencové je z r. 1868 z dílny olomouckého malíře Bsírského. Křížová cesta pochází od Františka Havelky z Loštic r. 1846. Z barokní doby se zachoval také kalich, který pochází z r. 1705. Za celá léta svého bytí kostel prodělal své strasti, doby příznivé i nepříznivé. Střídali se duchovní správcové, kostelníci, ministranti i famíci. Kostel prodělal spoustu úprav i větších oprav. Jedna z posledních větších oprav se prováděla v letech 1969 — 70. Při této příležitosti, 4. července 1970 byla také sundána makovice s křížkem, poněvadž pokrývač zjistil, že makovice je prostřílena a tím také znehodnoceny dokumenty uložené tam v roce 1924. Oprava kostela ani uložení dokumentů se neobešlo bez různých politických šikan.Po smrti krumsínského faráře P. Jaroslava Ambrože, převzal řízení farnosti myslejovické, určický duchovní správce P. Jan Jiříček a tím také převzal řízení nynějších oprav kostela v Myslejovicích. Do makovice byly uloženy další dokumenty a pamětní spis o rozsahu 24 stran psaný nikou pana Antonína Konšela. Nechť se nám práce daří a je nám požehnána.
Fotogalerie obce Myslejovice

Adventní koncert v kostele
Adventní koncert v kostele
Kulturní dům
Světluškový průvod
Světluškový průvod
Hodová výstava
Hodová výstava
Drakiáda
Slavnostní otevření knihovny
Vánoční koncert v kosteleDemografické údaje
OBEC Myslejovice
Myslejovice č. 145, 79805, Myslejovice
Osoby
- Mgr. Ambros Zbyněk, starosta
Kontakty
- 582 357 325
- myslejovice@volny.cz
- www.myslejovice.cz
Vlajka
3 části obce:
Myslejovice č. 154dle domluvyMyslejovice č. 73dle domluvyMyslejovice č. 145dle domluvyMyslejovice č. 3Otevřeno
Historie obce Myslejovice celá historie
Podle pověsti měl na kopci Zámčisko svoje sídlo, hrad nebo tvrz, vladyka Myslej, po kterém nese i jméno naše vesnička Myslejovice. K nejstarším písemným zprávám o Myslejovicích je listina z roku 1088, která uvádí zmínky právě o vladykovi Myslejovi, který jako svědek potvrzuje kupní smlouvu sousednímu vladykovi.Druhá je zpráva z roku 1131, která uvádí na listině „soupis držby pozemků" náležejících biskupskému kostelu v Olomouci.
Další, již plně ověřené jsou listiny z roku 1350 po založení Zemských desek Karlem IV. a pak dále jsou postupně uváděny prodeje a změny majetky myslejovického vladyky. Těchto změn a majitelů bylo hodně. Roku 1390 se stávají Myslejovice majetkem Petra z Kravař, který je daroval nově vzniklému klášteru augustiniánů v Prostějově. Po zániku kláštera byly r. 1466 začleněny opět do Plumlovského panství. V roce 1590 přebírá Myslejovice knížecí rod Lichtensteinů. Tento rod vlastnil převážnou část myslejovického katastru (lesy všechny) po dalších téměř 350 roků. Při příchodu Lichtesteinů uváděno v Myslejovicích 35 domů. To se však blížilo stavovské povstání a následná Třicetiletá válka. Vesnice byla vypálena a v roce 1649 úplně vylidněna. Po podepsání Vestfálského míru byly Myslejovice znovu osazovány a v roce 1687 bylo obydleno již 45 čísel.
První školní budova byla postavena v roce 1798 a v té nynější se začalo vyučovat v roce 1889. Významnou budovou v 18.století byla Myslejovicích budova myslivny, kde bydlel a úřadoval revímík -správce lesů na katastru Myslejovic a to bylo přes tisíc hektarů. Této budově se obecně říkalo revír, který byl postaven v roce 1740, později v roce 1914 postaven nový revír s rozsáhlými kancelářemi. Na tomto „revíru" působilo celkem 18 revímíkú — později správců.
Ačkoli by se zdálo že Myslejovice jsou poněkud bokem od císařské silnice, přece jenom na ně dolehly strázně napoleonských válek — bitvy u Slavkova.V listopadu 1805 byly stanoveny dodávky píce, chleba, masa — hovězí dobytek a kořalky. Jelikož odvod nebyl včas proveden, vtrhli do vesnice ruští kozáci a vesnici vyrabovali.
Psát o tom kolik neštěstí na celém světě způsobil červený kohout není třeba, podoba neštěstí byla všude stejná. Ani Myslejovice nebyly požárů ušetřeny. Největší požáry byly r. 1838 a 1864. Ten další r. 1890 už likvidoval hasičský sbor v Myslejovicích , který byl založen v roce 1888. Také nemoci, zvláště cholera si vyžádala mnoho mrtvých r.1836 zemřelo 13 lidí a r. 1866 dokonce 38.
Těžký, ale přece mírový život přetrhla I světová válka. Z Myslejovic narukovalo do války 150 mužů, z nichž 17 padlo a 10 se jich vrátilo jako legionáři. Je také zajímavé, že za válečnou dobu zemřelo, kromě padlých, celkem 42 mužů a 23 žen, leč za stejnou dobu narodilo se 32 chlapců a 33 děvčat, takže až překvapivé se celkový stav obyvatel výrazně nezměnil. Počet domků v roce 1918 měla obec 98 čísel v roce 1950 už 128.
Další veřejná sociální budova, zvaná obecně chudobinec, byla postavena v roce 1920 za vesnicí č. 99. Ve čtyřech světnicích bylo místo pro 25-30 nemajetných lidí.
Tak jako všude jinde přešlo dvacet mírových let, přišla II. světová válka po ní krátké mezidobí před nástupem totalitního režimu a s ním neblahý třídní boj a socializaci vesnice. Tato období probíhala ve všech vesnicích přibližně stejně a pro starší generaci ještě v živé paměti.
Do roku 1789 byly vesničky Myslejovice a Kobylničky přifařeny do Otaslavic, Křenůvky do Určíc. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Nábožensko maticí postaven nový kostel. Kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie a benedikován 3. května 1789 prostějovským děkanem P.Františkem Kellerem. K farnosti byly přičleněny obce Kobylničky a Křenůvky. Údajně měla farnost při založení 606 farníků z toho V Myslejovicích 313, v Křenůvkách 192 a v Kobylničkách 107.Kostel byl nově vymalován olomouckým malířem Františkem Přečkem r. 1891. Na stropě se nacházejí tři fresky. Narození Páně v presbytáři, kázání sv. Cyrila a Metoděje v lodi a nad kůrem sv. Cecilie. Varhany pocházejí z dílny F. Čapka z Křemže r. 1892. Obraz na hlavním oltáři – Zvěstování Panny Marie maloval r. 1871 František Tocháček. Druhý obraz Panny Marie Růžencové je z r. 1868 z dílny olomouckého malíře Bsírského. Křížová cesta pochází od Františka Havelky z Loštic r. 1846. Z barokní doby se zachoval také kalich, který pochází z r. 1705. Za celá léta svého bytí kostel prodělal své strasti, doby příznivé i nepříznivé. Střídali se duchovní správcové, kostelníci, ministranti i famíci. Kostel prodělal spoustu úprav i větších oprav. Jedna z posledních větších oprav se prováděla v letech 1969 — 70. Při této příležitosti, 4. července 1970 byla také sundána makovice s křížkem, poněvadž pokrývač zjistil, že makovice je prostřílena a tím také znehodnoceny dokumenty uložené tam v roce 1924. Oprava kostela ani uložení dokumentů se neobešlo bez různých politických šikan.Po smrti krumsínského faráře P. Jaroslava Ambrože, převzal řízení farnosti myslejovické, určický duchovní správce P. Jan Jiříček a tím také převzal řízení nynějších oprav kostela v Myslejovicích. Do makovice byly uloženy další dokumenty a pamětní spis o rozsahu 24 stran psaný nikou pana Antonína Konšela. Nechť se nám práce daří a je nám požehnána.
Fotogalerie obce Myslejovice

Adventní koncert v kostele
Adventní koncert v kostele
Kulturní dům
Světluškový průvod
Světluškový průvod
Hodová výstava
Hodová výstava
Drakiáda
Slavnostní otevření knihovny
Vánoční koncert v kosteleDemografické údaje
OBEC Myslejovice
Myslejovice č. 145, 79805, Myslejovice
Osoby
- Mgr. Ambros Zbyněk, starosta
Kontakty
- 582 357 325
- myslejovice@volny.cz
- www.myslejovice.cz
Vlajka
3 části obce:
Myslejovice č. 73dle domluvyMyslejovice č. 145dle domluvyMyslejovice č. 3Otevřeno
Historie obce Myslejovice celá historie
Podle pověsti měl na kopci Zámčisko svoje sídlo, hrad nebo tvrz, vladyka Myslej, po kterém nese i jméno naše vesnička Myslejovice. K nejstarším písemným zprávám o Myslejovicích je listina z roku 1088, která uvádí zmínky právě o vladykovi Myslejovi, který jako svědek potvrzuje kupní smlouvu sousednímu vladykovi.Druhá je zpráva z roku 1131, která uvádí na listině „soupis držby pozemků" náležejících biskupskému kostelu v Olomouci.
Další, již plně ověřené jsou listiny z roku 1350 po založení Zemských desek Karlem IV. a pak dále jsou postupně uváděny prodeje a změny majetky myslejovického vladyky. Těchto změn a majitelů bylo hodně. Roku 1390 se stávají Myslejovice majetkem Petra z Kravař, který je daroval nově vzniklému klášteru augustiniánů v Prostějově. Po zániku kláštera byly r. 1466 začleněny opět do Plumlovského panství. V roce 1590 přebírá Myslejovice knížecí rod Lichtensteinů. Tento rod vlastnil převážnou část myslejovického katastru (lesy všechny) po dalších téměř 350 roků. Při příchodu Lichtesteinů uváděno v Myslejovicích 35 domů. To se však blížilo stavovské povstání a následná Třicetiletá válka. Vesnice byla vypálena a v roce 1649 úplně vylidněna. Po podepsání Vestfálského míru byly Myslejovice znovu osazovány a v roce 1687 bylo obydleno již 45 čísel.
První školní budova byla postavena v roce 1798 a v té nynější se začalo vyučovat v roce 1889. Významnou budovou v 18.století byla Myslejovicích budova myslivny, kde bydlel a úřadoval revímík -správce lesů na katastru Myslejovic a to bylo přes tisíc hektarů. Této budově se obecně říkalo revír, který byl postaven v roce 1740, později v roce 1914 postaven nový revír s rozsáhlými kancelářemi. Na tomto „revíru" působilo celkem 18 revímíkú — později správců.
Ačkoli by se zdálo že Myslejovice jsou poněkud bokem od císařské silnice, přece jenom na ně dolehly strázně napoleonských válek — bitvy u Slavkova.V listopadu 1805 byly stanoveny dodávky píce, chleba, masa — hovězí dobytek a kořalky. Jelikož odvod nebyl včas proveden, vtrhli do vesnice ruští kozáci a vesnici vyrabovali.
Psát o tom kolik neštěstí na celém světě způsobil červený kohout není třeba, podoba neštěstí byla všude stejná. Ani Myslejovice nebyly požárů ušetřeny. Největší požáry byly r. 1838 a 1864. Ten další r. 1890 už likvidoval hasičský sbor v Myslejovicích , který byl založen v roce 1888. Také nemoci, zvláště cholera si vyžádala mnoho mrtvých r.1836 zemřelo 13 lidí a r. 1866 dokonce 38.
Těžký, ale přece mírový život přetrhla I světová válka. Z Myslejovic narukovalo do války 150 mužů, z nichž 17 padlo a 10 se jich vrátilo jako legionáři. Je také zajímavé, že za válečnou dobu zemřelo, kromě padlých, celkem 42 mužů a 23 žen, leč za stejnou dobu narodilo se 32 chlapců a 33 děvčat, takže až překvapivé se celkový stav obyvatel výrazně nezměnil. Počet domků v roce 1918 měla obec 98 čísel v roce 1950 už 128.
Další veřejná sociální budova, zvaná obecně chudobinec, byla postavena v roce 1920 za vesnicí č. 99. Ve čtyřech světnicích bylo místo pro 25-30 nemajetných lidí.
Tak jako všude jinde přešlo dvacet mírových let, přišla II. světová válka po ní krátké mezidobí před nástupem totalitního režimu a s ním neblahý třídní boj a socializaci vesnice. Tato období probíhala ve všech vesnicích přibližně stejně a pro starší generaci ještě v živé paměti.
Do roku 1789 byly vesničky Myslejovice a Kobylničky přifařeny do Otaslavic, Křenůvky do Určíc. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Nábožensko maticí postaven nový kostel. Kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie a benedikován 3. května 1789 prostějovským děkanem P.Františkem Kellerem. K farnosti byly přičleněny obce Kobylničky a Křenůvky. Údajně měla farnost při založení 606 farníků z toho V Myslejovicích 313, v Křenůvkách 192 a v Kobylničkách 107.Kostel byl nově vymalován olomouckým malířem Františkem Přečkem r. 1891. Na stropě se nacházejí tři fresky. Narození Páně v presbytáři, kázání sv. Cyrila a Metoděje v lodi a nad kůrem sv. Cecilie. Varhany pocházejí z dílny F. Čapka z Křemže r. 1892. Obraz na hlavním oltáři – Zvěstování Panny Marie maloval r. 1871 František Tocháček. Druhý obraz Panny Marie Růžencové je z r. 1868 z dílny olomouckého malíře Bsírského. Křížová cesta pochází od Františka Havelky z Loštic r. 1846. Z barokní doby se zachoval také kalich, který pochází z r. 1705. Za celá léta svého bytí kostel prodělal své strasti, doby příznivé i nepříznivé. Střídali se duchovní správcové, kostelníci, ministranti i famíci. Kostel prodělal spoustu úprav i větších oprav. Jedna z posledních větších oprav se prováděla v letech 1969 — 70. Při této příležitosti, 4. července 1970 byla také sundána makovice s křížkem, poněvadž pokrývač zjistil, že makovice je prostřílena a tím také znehodnoceny dokumenty uložené tam v roce 1924. Oprava kostela ani uložení dokumentů se neobešlo bez různých politických šikan.Po smrti krumsínského faráře P. Jaroslava Ambrože, převzal řízení farnosti myslejovické, určický duchovní správce P. Jan Jiříček a tím také převzal řízení nynějších oprav kostela v Myslejovicích. Do makovice byly uloženy další dokumenty a pamětní spis o rozsahu 24 stran psaný nikou pana Antonína Konšela. Nechť se nám práce daří a je nám požehnána.
Fotogalerie obce Myslejovice

Adventní koncert v kostele
Adventní koncert v kostele
Kulturní dům
Světluškový průvod
Světluškový průvod
Hodová výstava
Hodová výstava
Drakiáda
Slavnostní otevření knihovny
Vánoční koncert v kosteleDemografické údaje
OBEC Myslejovice
Myslejovice č. 145, 79805, Myslejovice
Osoby
- Mgr. Ambros Zbyněk, starosta
Kontakty
- 582 357 325
- myslejovice@volny.cz
- www.myslejovice.cz
Vlajka
3 části obce:
Myslejovice č. 145dle domluvyMyslejovice č. 3Otevřeno
Historie obce Myslejovice celá historie
Podle pověsti měl na kopci Zámčisko svoje sídlo, hrad nebo tvrz, vladyka Myslej, po kterém nese i jméno naše vesnička Myslejovice. K nejstarším písemným zprávám o Myslejovicích je listina z roku 1088, která uvádí zmínky právě o vladykovi Myslejovi, který jako svědek potvrzuje kupní smlouvu sousednímu vladykovi.Druhá je zpráva z roku 1131, která uvádí na listině „soupis držby pozemků" náležejících biskupskému kostelu v Olomouci.
Další, již plně ověřené jsou listiny z roku 1350 po založení Zemských desek Karlem IV. a pak dále jsou postupně uváděny prodeje a změny majetky myslejovického vladyky. Těchto změn a majitelů bylo hodně. Roku 1390 se stávají Myslejovice majetkem Petra z Kravař, který je daroval nově vzniklému klášteru augustiniánů v Prostějově. Po zániku kláštera byly r. 1466 začleněny opět do Plumlovského panství. V roce 1590 přebírá Myslejovice knížecí rod Lichtensteinů. Tento rod vlastnil převážnou část myslejovického katastru (lesy všechny) po dalších téměř 350 roků. Při příchodu Lichtesteinů uváděno v Myslejovicích 35 domů. To se však blížilo stavovské povstání a následná Třicetiletá válka. Vesnice byla vypálena a v roce 1649 úplně vylidněna. Po podepsání Vestfálského míru byly Myslejovice znovu osazovány a v roce 1687 bylo obydleno již 45 čísel.
První školní budova byla postavena v roce 1798 a v té nynější se začalo vyučovat v roce 1889. Významnou budovou v 18.století byla Myslejovicích budova myslivny, kde bydlel a úřadoval revímík -správce lesů na katastru Myslejovic a to bylo přes tisíc hektarů. Této budově se obecně říkalo revír, který byl postaven v roce 1740, později v roce 1914 postaven nový revír s rozsáhlými kancelářemi. Na tomto „revíru" působilo celkem 18 revímíkú — později správců.
Ačkoli by se zdálo že Myslejovice jsou poněkud bokem od císařské silnice, přece jenom na ně dolehly strázně napoleonských válek — bitvy u Slavkova.V listopadu 1805 byly stanoveny dodávky píce, chleba, masa — hovězí dobytek a kořalky. Jelikož odvod nebyl včas proveden, vtrhli do vesnice ruští kozáci a vesnici vyrabovali.
Psát o tom kolik neštěstí na celém světě způsobil červený kohout není třeba, podoba neštěstí byla všude stejná. Ani Myslejovice nebyly požárů ušetřeny. Největší požáry byly r. 1838 a 1864. Ten další r. 1890 už likvidoval hasičský sbor v Myslejovicích , který byl založen v roce 1888. Také nemoci, zvláště cholera si vyžádala mnoho mrtvých r.1836 zemřelo 13 lidí a r. 1866 dokonce 38.
Těžký, ale přece mírový život přetrhla I světová válka. Z Myslejovic narukovalo do války 150 mužů, z nichž 17 padlo a 10 se jich vrátilo jako legionáři. Je také zajímavé, že za válečnou dobu zemřelo, kromě padlých, celkem 42 mužů a 23 žen, leč za stejnou dobu narodilo se 32 chlapců a 33 děvčat, takže až překvapivé se celkový stav obyvatel výrazně nezměnil. Počet domků v roce 1918 měla obec 98 čísel v roce 1950 už 128.
Další veřejná sociální budova, zvaná obecně chudobinec, byla postavena v roce 1920 za vesnicí č. 99. Ve čtyřech světnicích bylo místo pro 25-30 nemajetných lidí.
Tak jako všude jinde přešlo dvacet mírových let, přišla II. světová válka po ní krátké mezidobí před nástupem totalitního režimu a s ním neblahý třídní boj a socializaci vesnice. Tato období probíhala ve všech vesnicích přibližně stejně a pro starší generaci ještě v živé paměti.
Do roku 1789 byly vesničky Myslejovice a Kobylničky přifařeny do Otaslavic, Křenůvky do Určíc. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Nábožensko maticí postaven nový kostel. Kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie a benedikován 3. května 1789 prostějovským děkanem P.Františkem Kellerem. K farnosti byly přičleněny obce Kobylničky a Křenůvky. Údajně měla farnost při založení 606 farníků z toho V Myslejovicích 313, v Křenůvkách 192 a v Kobylničkách 107.Kostel byl nově vymalován olomouckým malířem Františkem Přečkem r. 1891. Na stropě se nacházejí tři fresky. Narození Páně v presbytáři, kázání sv. Cyrila a Metoděje v lodi a nad kůrem sv. Cecilie. Varhany pocházejí z dílny F. Čapka z Křemže r. 1892. Obraz na hlavním oltáři – Zvěstování Panny Marie maloval r. 1871 František Tocháček. Druhý obraz Panny Marie Růžencové je z r. 1868 z dílny olomouckého malíře Bsírského. Křížová cesta pochází od Františka Havelky z Loštic r. 1846. Z barokní doby se zachoval také kalich, který pochází z r. 1705. Za celá léta svého bytí kostel prodělal své strasti, doby příznivé i nepříznivé. Střídali se duchovní správcové, kostelníci, ministranti i famíci. Kostel prodělal spoustu úprav i větších oprav. Jedna z posledních větších oprav se prováděla v letech 1969 — 70. Při této příležitosti, 4. července 1970 byla také sundána makovice s křížkem, poněvadž pokrývač zjistil, že makovice je prostřílena a tím také znehodnoceny dokumenty uložené tam v roce 1924. Oprava kostela ani uložení dokumentů se neobešlo bez různých politických šikan.Po smrti krumsínského faráře P. Jaroslava Ambrože, převzal řízení farnosti myslejovické, určický duchovní správce P. Jan Jiříček a tím také převzal řízení nynějších oprav kostela v Myslejovicích. Do makovice byly uloženy další dokumenty a pamětní spis o rozsahu 24 stran psaný nikou pana Antonína Konšela. Nechť se nám práce daří a je nám požehnána.
Fotogalerie obce Myslejovice

Adventní koncert v kostele
Adventní koncert v kostele
Kulturní dům
Světluškový průvod
Světluškový průvod
Hodová výstava
Hodová výstava
Drakiáda
Slavnostní otevření knihovny
Vánoční koncert v kosteleDemografické údaje
OBEC Myslejovice
Myslejovice č. 145, 79805, Myslejovice
Osoby
- Mgr. Ambros Zbyněk, starosta
Kontakty
- 582 357 325
- myslejovice@volny.cz
- www.myslejovice.cz
Vlajka
3 části obce:
Myslejovice č. 3Otevřeno
Historie obce Myslejovice celá historie
Podle pověsti měl na kopci Zámčisko svoje sídlo, hrad nebo tvrz, vladyka Myslej, po kterém nese i jméno naše vesnička Myslejovice. K nejstarším písemným zprávám o Myslejovicích je listina z roku 1088, která uvádí zmínky právě o vladykovi Myslejovi, který jako svědek potvrzuje kupní smlouvu sousednímu vladykovi.Druhá je zpráva z roku 1131, která uvádí na listině „soupis držby pozemků" náležejících biskupskému kostelu v Olomouci.
Další, již plně ověřené jsou listiny z roku 1350 po založení Zemských desek Karlem IV. a pak dále jsou postupně uváděny prodeje a změny majetky myslejovického vladyky. Těchto změn a majitelů bylo hodně. Roku 1390 se stávají Myslejovice majetkem Petra z Kravař, který je daroval nově vzniklému klášteru augustiniánů v Prostějově. Po zániku kláštera byly r. 1466 začleněny opět do Plumlovského panství. V roce 1590 přebírá Myslejovice knížecí rod Lichtensteinů. Tento rod vlastnil převážnou část myslejovického katastru (lesy všechny) po dalších téměř 350 roků. Při příchodu Lichtesteinů uváděno v Myslejovicích 35 domů. To se však blížilo stavovské povstání a následná Třicetiletá válka. Vesnice byla vypálena a v roce 1649 úplně vylidněna. Po podepsání Vestfálského míru byly Myslejovice znovu osazovány a v roce 1687 bylo obydleno již 45 čísel.
První školní budova byla postavena v roce 1798 a v té nynější se začalo vyučovat v roce 1889. Významnou budovou v 18.století byla Myslejovicích budova myslivny, kde bydlel a úřadoval revímík -správce lesů na katastru Myslejovic a to bylo přes tisíc hektarů. Této budově se obecně říkalo revír, který byl postaven v roce 1740, později v roce 1914 postaven nový revír s rozsáhlými kancelářemi. Na tomto „revíru" působilo celkem 18 revímíkú — později správců.
Ačkoli by se zdálo že Myslejovice jsou poněkud bokem od císařské silnice, přece jenom na ně dolehly strázně napoleonských válek — bitvy u Slavkova.V listopadu 1805 byly stanoveny dodávky píce, chleba, masa — hovězí dobytek a kořalky. Jelikož odvod nebyl včas proveden, vtrhli do vesnice ruští kozáci a vesnici vyrabovali.
Psát o tom kolik neštěstí na celém světě způsobil červený kohout není třeba, podoba neštěstí byla všude stejná. Ani Myslejovice nebyly požárů ušetřeny. Největší požáry byly r. 1838 a 1864. Ten další r. 1890 už likvidoval hasičský sbor v Myslejovicích , který byl založen v roce 1888. Také nemoci, zvláště cholera si vyžádala mnoho mrtvých r.1836 zemřelo 13 lidí a r. 1866 dokonce 38.
Těžký, ale přece mírový život přetrhla I světová válka. Z Myslejovic narukovalo do války 150 mužů, z nichž 17 padlo a 10 se jich vrátilo jako legionáři. Je také zajímavé, že za válečnou dobu zemřelo, kromě padlých, celkem 42 mužů a 23 žen, leč za stejnou dobu narodilo se 32 chlapců a 33 děvčat, takže až překvapivé se celkový stav obyvatel výrazně nezměnil. Počet domků v roce 1918 měla obec 98 čísel v roce 1950 už 128.
Další veřejná sociální budova, zvaná obecně chudobinec, byla postavena v roce 1920 za vesnicí č. 99. Ve čtyřech světnicích bylo místo pro 25-30 nemajetných lidí.
Tak jako všude jinde přešlo dvacet mírových let, přišla II. světová válka po ní krátké mezidobí před nástupem totalitního režimu a s ním neblahý třídní boj a socializaci vesnice. Tato období probíhala ve všech vesnicích přibližně stejně a pro starší generaci ještě v živé paměti.
Do roku 1789 byly vesničky Myslejovice a Kobylničky přifařeny do Otaslavic, Křenůvky do Určíc. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Nábožensko maticí postaven nový kostel. Kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie a benedikován 3. května 1789 prostějovským děkanem P.Františkem Kellerem. K farnosti byly přičleněny obce Kobylničky a Křenůvky. Údajně měla farnost při založení 606 farníků z toho V Myslejovicích 313, v Křenůvkách 192 a v Kobylničkách 107.Kostel byl nově vymalován olomouckým malířem Františkem Přečkem r. 1891. Na stropě se nacházejí tři fresky. Narození Páně v presbytáři, kázání sv. Cyrila a Metoděje v lodi a nad kůrem sv. Cecilie. Varhany pocházejí z dílny F. Čapka z Křemže r. 1892. Obraz na hlavním oltáři – Zvěstování Panny Marie maloval r. 1871 František Tocháček. Druhý obraz Panny Marie Růžencové je z r. 1868 z dílny olomouckého malíře Bsírského. Křížová cesta pochází od Františka Havelky z Loštic r. 1846. Z barokní doby se zachoval také kalich, který pochází z r. 1705. Za celá léta svého bytí kostel prodělal své strasti, doby příznivé i nepříznivé. Střídali se duchovní správcové, kostelníci, ministranti i famíci. Kostel prodělal spoustu úprav i větších oprav. Jedna z posledních větších oprav se prováděla v letech 1969 — 70. Při této příležitosti, 4. července 1970 byla také sundána makovice s křížkem, poněvadž pokrývač zjistil, že makovice je prostřílena a tím také znehodnoceny dokumenty uložené tam v roce 1924. Oprava kostela ani uložení dokumentů se neobešlo bez různých politických šikan.Po smrti krumsínského faráře P. Jaroslava Ambrože, převzal řízení farnosti myslejovické, určický duchovní správce P. Jan Jiříček a tím také převzal řízení nynějších oprav kostela v Myslejovicích. Do makovice byly uloženy další dokumenty a pamětní spis o rozsahu 24 stran psaný nikou pana Antonína Konšela. Nechť se nám práce daří a je nám požehnána.
Fotogalerie obce Myslejovice

Adventní koncert v kostele
Adventní koncert v kostele
Kulturní dům
Světluškový průvod
Světluškový průvod
Hodová výstava
Hodová výstava
Drakiáda
Slavnostní otevření knihovny
Vánoční koncert v kosteleDemografické údaje
OBEC Myslejovice
Myslejovice č. 145, 79805, Myslejovice
Osoby
- Mgr. Ambros Zbyněk, starosta
Kontakty
- 582 357 325
- myslejovice@volny.cz
- www.myslejovice.cz
Vlajka
3 části obce:
Historie obce Myslejovice celá historie
Podle pověsti měl na kopci Zámčisko svoje sídlo, hrad nebo tvrz, vladyka Myslej, po kterém nese i jméno naše vesnička Myslejovice. K nejstarším písemným zprávám o Myslejovicích je listina z roku 1088, která uvádí zmínky právě o vladykovi Myslejovi, který jako svědek potvrzuje kupní smlouvu sousednímu vladykovi.Druhá je zpráva z roku 1131, která uvádí na listině „soupis držby pozemků" náležejících biskupskému kostelu v Olomouci.
Další, již plně ověřené jsou listiny z roku 1350 po založení Zemských desek Karlem IV. a pak dále jsou postupně uváděny prodeje a změny majetky myslejovického vladyky. Těchto změn a majitelů bylo hodně. Roku 1390 se stávají Myslejovice majetkem Petra z Kravař, který je daroval nově vzniklému klášteru augustiniánů v Prostějově. Po zániku kláštera byly r. 1466 začleněny opět do Plumlovského panství. V roce 1590 přebírá Myslejovice knížecí rod Lichtensteinů. Tento rod vlastnil převážnou část myslejovického katastru (lesy všechny) po dalších téměř 350 roků. Při příchodu Lichtesteinů uváděno v Myslejovicích 35 domů. To se však blížilo stavovské povstání a následná Třicetiletá válka. Vesnice byla vypálena a v roce 1649 úplně vylidněna. Po podepsání Vestfálského míru byly Myslejovice znovu osazovány a v roce 1687 bylo obydleno již 45 čísel.
První školní budova byla postavena v roce 1798 a v té nynější se začalo vyučovat v roce 1889. Významnou budovou v 18.století byla Myslejovicích budova myslivny, kde bydlel a úřadoval revímík -správce lesů na katastru Myslejovic a to bylo přes tisíc hektarů. Této budově se obecně říkalo revír, který byl postaven v roce 1740, později v roce 1914 postaven nový revír s rozsáhlými kancelářemi. Na tomto „revíru" působilo celkem 18 revímíkú — později správců.
Ačkoli by se zdálo že Myslejovice jsou poněkud bokem od císařské silnice, přece jenom na ně dolehly strázně napoleonských válek — bitvy u Slavkova.V listopadu 1805 byly stanoveny dodávky píce, chleba, masa — hovězí dobytek a kořalky. Jelikož odvod nebyl včas proveden, vtrhli do vesnice ruští kozáci a vesnici vyrabovali.
Psát o tom kolik neštěstí na celém světě způsobil červený kohout není třeba, podoba neštěstí byla všude stejná. Ani Myslejovice nebyly požárů ušetřeny. Největší požáry byly r. 1838 a 1864. Ten další r. 1890 už likvidoval hasičský sbor v Myslejovicích , který byl založen v roce 1888. Také nemoci, zvláště cholera si vyžádala mnoho mrtvých r.1836 zemřelo 13 lidí a r. 1866 dokonce 38.
Těžký, ale přece mírový život přetrhla I světová válka. Z Myslejovic narukovalo do války 150 mužů, z nichž 17 padlo a 10 se jich vrátilo jako legionáři. Je také zajímavé, že za válečnou dobu zemřelo, kromě padlých, celkem 42 mužů a 23 žen, leč za stejnou dobu narodilo se 32 chlapců a 33 děvčat, takže až překvapivé se celkový stav obyvatel výrazně nezměnil. Počet domků v roce 1918 měla obec 98 čísel v roce 1950 už 128.
Další veřejná sociální budova, zvaná obecně chudobinec, byla postavena v roce 1920 za vesnicí č. 99. Ve čtyřech světnicích bylo místo pro 25-30 nemajetných lidí.
Tak jako všude jinde přešlo dvacet mírových let, přišla II. světová válka po ní krátké mezidobí před nástupem totalitního režimu a s ním neblahý třídní boj a socializaci vesnice. Tato období probíhala ve všech vesnicích přibližně stejně a pro starší generaci ještě v živé paměti.
Do roku 1789 byly vesničky Myslejovice a Kobylničky přifařeny do Otaslavic, Křenůvky do Určíc. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Nábožensko maticí postaven nový kostel. Kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie a benedikován 3. května 1789 prostějovským děkanem P.Františkem Kellerem. K farnosti byly přičleněny obce Kobylničky a Křenůvky. Údajně měla farnost při založení 606 farníků z toho V Myslejovicích 313, v Křenůvkách 192 a v Kobylničkách 107.Kostel byl nově vymalován olomouckým malířem Františkem Přečkem r. 1891. Na stropě se nacházejí tři fresky. Narození Páně v presbytáři, kázání sv. Cyrila a Metoděje v lodi a nad kůrem sv. Cecilie. Varhany pocházejí z dílny F. Čapka z Křemže r. 1892. Obraz na hlavním oltáři – Zvěstování Panny Marie maloval r. 1871 František Tocháček. Druhý obraz Panny Marie Růžencové je z r. 1868 z dílny olomouckého malíře Bsírského. Křížová cesta pochází od Františka Havelky z Loštic r. 1846. Z barokní doby se zachoval také kalich, který pochází z r. 1705. Za celá léta svého bytí kostel prodělal své strasti, doby příznivé i nepříznivé. Střídali se duchovní správcové, kostelníci, ministranti i famíci. Kostel prodělal spoustu úprav i větších oprav. Jedna z posledních větších oprav se prováděla v letech 1969 — 70. Při této příležitosti, 4. července 1970 byla také sundána makovice s křížkem, poněvadž pokrývač zjistil, že makovice je prostřílena a tím také znehodnoceny dokumenty uložené tam v roce 1924. Oprava kostela ani uložení dokumentů se neobešlo bez různých politických šikan.Po smrti krumsínského faráře P. Jaroslava Ambrože, převzal řízení farnosti myslejovické, určický duchovní správce P. Jan Jiříček a tím také převzal řízení nynějších oprav kostela v Myslejovicích. Do makovice byly uloženy další dokumenty a pamětní spis o rozsahu 24 stran psaný nikou pana Antonína Konšela. Nechť se nám práce daří a je nám požehnána.
Fotogalerie obce Myslejovice

Adventní koncert v kostele
Adventní koncert v kostele
Kulturní dům
Světluškový průvod
Světluškový průvod
Hodová výstava
Hodová výstava
Drakiáda
Slavnostní otevření knihovny
Vánoční koncert v kosteleDemografické údaje
Historie obce Myslejovice celá historie
Podle pověsti měl na kopci Zámčisko svoje sídlo, hrad nebo tvrz, vladyka Myslej, po kterém nese i jméno naše vesnička Myslejovice. K nejstarším písemným zprávám o Myslejovicích je listina z roku 1088, která uvádí zmínky právě o vladykovi Myslejovi, který jako svědek potvrzuje kupní smlouvu sousednímu vladykovi.Druhá je zpráva z roku 1131, která uvádí na listině „soupis držby pozemků" náležejících biskupskému kostelu v Olomouci.
Další, již plně ověřené jsou listiny z roku 1350 po založení Zemských desek Karlem IV. a pak dále jsou postupně uváděny prodeje a změny majetky myslejovického vladyky. Těchto změn a majitelů bylo hodně. Roku 1390 se stávají Myslejovice majetkem Petra z Kravař, který je daroval nově vzniklému klášteru augustiniánů v Prostějově. Po zániku kláštera byly r. 1466 začleněny opět do Plumlovského panství. V roce 1590 přebírá Myslejovice knížecí rod Lichtensteinů. Tento rod vlastnil převážnou část myslejovického katastru (lesy všechny) po dalších téměř 350 roků. Při příchodu Lichtesteinů uváděno v Myslejovicích 35 domů. To se však blížilo stavovské povstání a následná Třicetiletá válka. Vesnice byla vypálena a v roce 1649 úplně vylidněna. Po podepsání Vestfálského míru byly Myslejovice znovu osazovány a v roce 1687 bylo obydleno již 45 čísel.
První školní budova byla postavena v roce 1798 a v té nynější se začalo vyučovat v roce 1889. Významnou budovou v 18.století byla Myslejovicích budova myslivny, kde bydlel a úřadoval revímík -správce lesů na katastru Myslejovic a to bylo přes tisíc hektarů. Této budově se obecně říkalo revír, který byl postaven v roce 1740, později v roce 1914 postaven nový revír s rozsáhlými kancelářemi. Na tomto „revíru" působilo celkem 18 revímíkú — později správců.
Ačkoli by se zdálo že Myslejovice jsou poněkud bokem od císařské silnice, přece jenom na ně dolehly strázně napoleonských válek — bitvy u Slavkova.V listopadu 1805 byly stanoveny dodávky píce, chleba, masa — hovězí dobytek a kořalky. Jelikož odvod nebyl včas proveden, vtrhli do vesnice ruští kozáci a vesnici vyrabovali.
Psát o tom kolik neštěstí na celém světě způsobil červený kohout není třeba, podoba neštěstí byla všude stejná. Ani Myslejovice nebyly požárů ušetřeny. Největší požáry byly r. 1838 a 1864. Ten další r. 1890 už likvidoval hasičský sbor v Myslejovicích , který byl založen v roce 1888. Také nemoci, zvláště cholera si vyžádala mnoho mrtvých r.1836 zemřelo 13 lidí a r. 1866 dokonce 38.
Těžký, ale přece mírový život přetrhla I světová válka. Z Myslejovic narukovalo do války 150 mužů, z nichž 17 padlo a 10 se jich vrátilo jako legionáři. Je také zajímavé, že za válečnou dobu zemřelo, kromě padlých, celkem 42 mužů a 23 žen, leč za stejnou dobu narodilo se 32 chlapců a 33 děvčat, takže až překvapivé se celkový stav obyvatel výrazně nezměnil. Počet domků v roce 1918 měla obec 98 čísel v roce 1950 už 128.
Další veřejná sociální budova, zvaná obecně chudobinec, byla postavena v roce 1920 za vesnicí č. 99. Ve čtyřech světnicích bylo místo pro 25-30 nemajetných lidí.
Tak jako všude jinde přešlo dvacet mírových let, přišla II. světová válka po ní krátké mezidobí před nástupem totalitního režimu a s ním neblahý třídní boj a socializaci vesnice. Tato období probíhala ve všech vesnicích přibližně stejně a pro starší generaci ještě v živé paměti.
Do roku 1789 byly vesničky Myslejovice a Kobylničky přifařeny do Otaslavic, Křenůvky do Určíc. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Nábožensko maticí postaven nový kostel. Kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie a benedikován 3. května 1789 prostějovským děkanem P.Františkem Kellerem. K farnosti byly přičleněny obce Kobylničky a Křenůvky. Údajně měla farnost při založení 606 farníků z toho V Myslejovicích 313, v Křenůvkách 192 a v Kobylničkách 107.Kostel byl nově vymalován olomouckým malířem Františkem Přečkem r. 1891. Na stropě se nacházejí tři fresky. Narození Páně v presbytáři, kázání sv. Cyrila a Metoděje v lodi a nad kůrem sv. Cecilie. Varhany pocházejí z dílny F. Čapka z Křemže r. 1892. Obraz na hlavním oltáři – Zvěstování Panny Marie maloval r. 1871 František Tocháček. Druhý obraz Panny Marie Růžencové je z r. 1868 z dílny olomouckého malíře Bsírského. Křížová cesta pochází od Františka Havelky z Loštic r. 1846. Z barokní doby se zachoval také kalich, který pochází z r. 1705. Za celá léta svého bytí kostel prodělal své strasti, doby příznivé i nepříznivé. Střídali se duchovní správcové, kostelníci, ministranti i famíci. Kostel prodělal spoustu úprav i větších oprav. Jedna z posledních větších oprav se prováděla v letech 1969 — 70. Při této příležitosti, 4. července 1970 byla také sundána makovice s křížkem, poněvadž pokrývač zjistil, že makovice je prostřílena a tím také znehodnoceny dokumenty uložené tam v roce 1924. Oprava kostela ani uložení dokumentů se neobešlo bez různých politických šikan.Po smrti krumsínského faráře P. Jaroslava Ambrože, převzal řízení farnosti myslejovické, určický duchovní správce P. Jan Jiříček a tím také převzal řízení nynějších oprav kostela v Myslejovicích. Do makovice byly uloženy další dokumenty a pamětní spis o rozsahu 24 stran psaný nikou pana Antonína Konšela. Nechť se nám práce daří a je nám požehnána.
Fotogalerie obce Myslejovice

Adventní koncert v kostele

Adventní koncert v kostele

Kulturní dům

Světluškový průvod

Světluškový průvod

Hodová výstava

Hodová výstava

Drakiáda

Slavnostní otevření knihovny

Vánoční koncert v kostele
OBEC Myslejovice
Myslejovice č. 145, 79805, Myslejovice
Osoby
- Mgr. Ambros Zbyněk, starosta
Kontakty
- 582 357 325
- myslejovice@volny.cz
- www.myslejovice.cz
Vlajka
