Šanov

Karel Žďárský : Výklad jmen v hejtmanství rakovnickém

( Věstník musejního spolku král. města Rakovníka. 1916, č.5 )

V popise z r. 1512 čte se, že pan Petr má Václavy, Řeřichy, Šanov, Pšovlky a Hostokryje, pan Václav Satanéř má tu několik člověků. V Šanově je 22 osedlých, z nichž 19 drží Petr, slují Jan rychtář, Barta, Vaněk Šíma, Havel Puncalů, kovář Jan, Vaněk Dračovský, Jan Koutecký, krčmář Jíra, Vaněk Mikyska, Tůma, Petr, Nesvačil, Matěj Vondráků - příjmením Brambor, Říha, Ondřej Kníže, Vichová a Neradka. Satanéři náleží Jan Haze, Jan Machek a Vít Kačinec.

Bohuslav, syn někdy Sulislava z Trnovan, podědiv se r. 1275 s bratry svými o vsi Vrbici, Bedlono, Očihovec, Březnici, Hlubokou a Smrk, sám se usadil v Šanově a tu postavil tvrz. Roku 1392 seděli na Šanově Heřman a Jan Suchomel, bratři z Černčic; ostatní díly drželi Jan Kumpanec z Vidhostic s bratrem Alešem, farářem v Senomatech, Petr ze Šprimberka, Vaněk z Necek a Oldřich ze Šanova. Podílů šanovských pak postupně nabývali Hanek, Jan a Vilém, synové knížete Jana z Krakovce. Vdova po Hankovi, Klára, prodala pak Šanov Janu Kněžátkovi. V roce 1451 koupil ves s tvrzí Jan z Nadvídkova a v Šanově bylo šest dvorů kmetcích, na nichž seděli Mikuláš Zitek, Vaněk Pavlovic, Novák, Ondřej Nesvačil, Míka Holcovic a Ondřej Zajíc. V roce 1454 spadl dvůr poplužní v Šanově právem odúmrtním na krále a ten je dal Mikuláši, řečenému Jezmaso ze Šanova. Všechny díly pak skoupil Jan Jidášek z Jenče, který r. 1472 psal se ze Šanova. Po něm držel Šanov Václav Satanéř z Drahovic, který v r. 1525 je pustil Petru Holému z Chrástu. Ten je pro dluhy prodal Petru Šatnému z Brodce. V r. 1545 koupila ves Anna z Vřesovic a vrátila ho k Petrovicům, s kterými má Šanov společné další dějiny.

Koncem října 1620 položila se císařská armáda s 50.000 muži u sousedních Senomat a Šanov byl spálen docela. Jan Celer a jeho nástupkyně Marie Vchynská osadili z části Šanov v letech 1638 - 1646.

V r. 1651 bylo v Šanově 8 osedlých a 1 chalupa, vedle ještě 11 statků a 3 chalupy pusté. Celkem žilo tu 35 katolíků a 1 nekatolík, v letech 1652 - 1653 usadilo se nově 5 sedláků. Ota Jiří z Helversenu, od r. 1660 pán na Petrovicích, osadil pustiny všechny a přidělil je ke dvoru petrovickému.

V letech 1651 - 1700 zde byli osazeni :

1. Jakub Kopta, jinak Královský rychtář, 1693 Jan Volf

2. chalupa Němcovská pustá, 1680 Hans Švarc postavil novou

3. Adam Tichý, 1688 Václav Fišer

4. Karbulkovský pustý, 1655 Václav Kejla, 1680 syn Barta

5. Matěl Heker - chalupa pustá, 1662 vzal dvůr po Říhovi,

1689 syn Václav

6. Václav Kozel - chalupa pustá, 1670 Jan Kopta

7. Mertloský pustý , drží Jakub Kopta, 1680 Martin Tatzazer

8. Mužíkovský pustý, 1673 Hans Titlbach, 1709 Jiří Wildwald

9. Tomáš Koutecký, 1668 syn Jiří

10. Barta Šebek, od r. 1653 nově osedlý, 1670 Tomáš Šebek,

1673 Mikuláš Matějka, 1688 Martin Tichý, 1689 Jan Kačinec

11. Tomášovský pustý, drží Michal Tichý, 1664 Jiří Vrabec

12. Matěl Hasík, 1660 Matěl Tichý, 1688 Hanc Ecker,

13. Matěj Fousek od r. 1653 nově osedlý, 1673 Albrecht Zir, 1688 syn Michal

14. Filipovský pustý, 1655 Pavel Vrabec, 1709 Hanuš Wustl,

15. Martin Beran, 1660 Jan Pastor, 1689 Matěj Vrabec,

16. Jan Kačinec od r. 1652 nově osedlý, utekl, 1702 Jan Nachtigal,

17. Matěl Fousek starší, 1660 Jan Kačinec, polovici vzal Jan Pastor, 1702 Jan

Nachtigal,

18. Matěj Fišer od r. 1652 nově osedlý, 1660 Pavel Fišer, 1688 syn Pavel,

19. Čížkovský pustý, 1655 Řehoř Lesnitzer-krčmář, 1671 Jan Titlbach,

20. Jan Hora-kolář, 1688 Václav Truller,

21. Šimon Šandera, 1688 Adam Vrabec, 1690 Jan Wildwald, jinak Zajíc,

22. Jan Hasík od r. 1651 nově osedlý, 1688 František Slavík,

23. Matěj Kejla, syn Jiřík utekl, 1688 Pavel Zink,

24. Ondřej Pastor,1688 syn Václav,

25. vrchnost r. 1689 prodala panskou chalupu Michalovi Kalinovi,

26. panský mlýn slove Prkený o 2 kolech, 1623 pustý,

pak zvaný Joklův, roku 1709 prodala jej vrchnost Janu Frolichovi, 1741 Jan Titlbach, 27. mlýn panský slove Spálený o 2 kolech, povodeň

r. 1698 smetla pilu, vrchnost r. 1709 prodala jej Ondřeji Titlbachovi.

Od r. 1788 robotovalo 18 sedláků po 3 dnech v týdnu s koňmi,

k tomu v létě po 2 dnech ručně. 6 chalupníků po 3 dnech v týdnu

ručně. Na obci bylo 20, na kostelních pozemcích 6 a na selských

2 domkáři. Ti robotovali po 13 dnech ručně do roka.

r. 1915

Jména tratí : Boroviny, na Díle,na Dlouhých, Hradiště, na Hůrce,

Kačinec, Kněžský les, Kukle, Lhota, Skalka, Spálená jáma,

k Spálenému mlýnu. Rybníky Skopec,Šrámek a Vobůrka.

Václav Kočka : Dějiny Rakovnicka, r. 1936

( Šanov - panství petrovické, str. 511 )