Drahoňův Újezd

Dle Drahoně z rodu Chotětínů, který měl týž erb, jakého užil r. 1266 Zdislav, maršálek dvora královského a který dvůr zde držel, nazýval se Újezd již na počátku století čtrnáctého Drahoňovým. Bylo však zde více statků a drželi je r. 1359 Ota a Beneš z Chrástu a Jan Drahoň, který později byl arcibiskupským purkrabím v Roudnici. K dílu Drahoně náležel dvůr, čtvrtý díl podací kostelního, dvůr poplužní i kmetcí a mlýn v Ječném a dvory v Pliskově a v Cekově. V dobu tu vyskytuje se i Ježek z Baštin z Drahoňova Újezda. R. 1379 byli v držení dvorů zdejších Drahoň, Anežka, Oldřich z Chrástu a Václav Drahoň z Ječného. K roku 1406 připomíná se zde Jan z Drahoňova Újezda a roku 1410 koupil zdejší jeden statek Vítek, nazývaný Krušic, přišlý z Chodouně, který plat z úročníka tamnímu chrámu odevzdal. Znenáhla slučovaly se usedlosti zdejší ve dva celky, jejichž držiteli byli r. 1412 Jindřich Drahoň a Petr, sirotci Lukášovi; od r. 1426-1435 vdova Anna a vladyka Drhan. V této době povstaly zde dvě tvrze, na každém statku jedna. Neměly však dlouhého trvání.

Jedna stávala asi v místech nynější školy a pozůstatky zdí a sklepu dvorce byly odkryty na počátku století dvacátého. R. 1466 seděl na této tvrzi Jan Vlk z Miletic, jehož syn Burian prodal tvrz, dvůr, hlas podací Václavu z Lobkovic, jenž r. 1531 odkázal tento statek svůj svému strýci Janu z Lobkovic. Ten vložil r. 1549 zboží zděděné v desky zemské a spojil je se Zbirohem. Odtud na tvrzi se nesidlelo a tvrz zašla.

Druhá tvrz stávala na druhém konci vesnice při cestě do Chotětína, tu, kde dosud „ve dvoře“ se říká. Tento statek byl větší a náležela k němu tvrz, část vsi, dvůr, hlas podací, ves Pliskov, dědiny v Ječném, v Cekově, statek v Terešově, v Němčovicích a v Přísečnici, mlýn a mlýniště pod Pliskovem. Držitelem statku toho byl Jan Vratislav z Mitrovic na Dobříši; nesídlil však zde. Po něm seděl zde asi roku 1535 syn jeho Jan, který obvěnil zde manželku svou a sídlil na tvrzi zdejší. Syn jeho Jiřík, hejtman na Chlumci, prodal vše, co zde měl, i se vším, co k tomu náleželo, r. 1585 Ladislavovi staršímu z Lobkovic, který vše to spojil se Zbirohem. Tvrz brzy zanikla a jen dvůr připojen až do konce devatenáctého století ke Zbirohu, načež rozprodán. R. 1652 nečiní se už o tvrzích zdejších zmínka; byly již zašlé. Bývalá sýpka s klenutými místnostmi jest zbytek této zašlé tvrze…

Tolik kronika, ve které je podrobně a pečlivě popsána doba první světové války, meziválečná a časy války druhé, světové, poválečný nástup komunismu a dění v obci až do roku 1983. Pokračování kroniky je připravováno.