Zborovice

Připomeňme představitele významných moravských rodů jako Kryštofa Podstadského z Prusinovic, Kryštofa Říkovského z Dobrčic, v 18.století pak Maxmilianu Beatrici hraběnku z Rottalu a jejího syna Františka Adama, který dal původní tvrz přestavět na prostorný barokní zámek.

Od poloviny 19. století přešlo panství do rukou bohatých průmyslníků. Byl to Abraham Popper, který dal ve Zborovicích postavit cukrovar a v úrodném údolí se zasazoval o pěstování cukrové řepy, tehdy nové zemědělské plodiny.

V roce 1881 byla postavena Jonášem Friessem železniční trať ze Zborovic do Kroměříže pro převoz cukrovarnických řízků. Jonáš Friess dal také vybudovat tři rybníky jako zásobárnu vody pro cukrovar a důmyslnou soustavou studní táhl vodu do cukrovaru. Tyto rybníky, zvané Podlavčí, se staly místem odpočinku místních i přespolních občanů. Bývaly tu i skokanské můstky, možnost koupání a her i příležitost k večernímu posezení. Tam, kde je dnes zarostlá plocha různým býlím a křovinami, vybudoval Dr. Jindřich Friess golfové hřiště a tenisové kurty. Ty byly i v zámeckém parku a vedle domu paní Jarmily Šubčíkové (u hřbitova).

Obec byla několikrát povýšena na městečko s právem konat trhy a vařit pivo. Majitel panství vlastnil i pivovar - dnes je to stolařství Petra Tomečka, cihelnu, vlečku na nákladovém nádraží. Původně dřevěné stavby v obci lehly několikrát popelem, ale byly znovu vybudovány. Vedle zámku je nejzajímavější stavbou kostel sv. Bartoloměje, který stojí na místě bývalého hřbitova a stávala zde kdysi i hrobka hrabat z Rottalů. Ze sídla hrabat a průmyslníků se v roce 1947 stal Domov důchodců a později Ústav sociální péče pro dospělé (dnes Domov pro osoby se zdravotním postižením). Z cukrovaru pak továrna Pilana. Od roku 1995 má obec svůj znak a prapor.