Žákava

Po levém břehu potoka Bradavy, kde se dnes říká v Líští, byly ve starých dobách páleny milíře dřevěného uhlí. Obec si také postavila cihelnu u Svárče při umrlčí cestě v blízkosti rybníka. Umrlčí cesta se jí říká proto, že Milínovští tudy vozili mrtvé k pochování na hřbitov v Žákavé, kde měli vyhrazenou část hřbitova. V cihelně se pálily cihly až do konce 19. století a obec měla z cihelny slušný příjem; v roce 1882 je uvedena částka 458 zlatých 10 a 1/2 krejcaru. A že se zde pálily dobré cihly, svědčí i to, že byly zakoupeny i na stavbu kostela v Mešně. Roku 1899 byla cihelna prodána ve veřejné dražbě za 232 zlatých. Tašky a krov byly dány na postavení kůlny pro hasičské nářadí, která ještě dnes stojí u čp. 61.

Obec Žákava byla jedna z prvních, kde byla zřízena obecná škola a to v roce 1796. Do ní chodilo 111 dětí - 56 hochů a 55 dívek. Tuto školu navštěvovaly též děti z Nezvěstic a Milínova. Roku 1872 byla povolena druhá třída, která byla umístěna nejprve v čp. 68 u domkáře Josefa Mošny a později od 1. září 1878 v nově upravené školní světnici v čp. 67 majitele Jana Šneberka, mistra tesařského. Protože dětí stále přibývalo, bylo povoleno v roce 1879 v Milínově zimní vyučování a v Žákavé zřízena 3. třída. Okolo staré školy byla zahrada, kde se také pěstovaly ovocné stromky. 18. října 1880 byl položen základní kámen ke stavbě nové školní budovy. Přítomni byli zástupci obce Milínov a velkostatku hraběte Valdštejna, zástupci Nezvěstic se nedostavili. Během roku 1881 byla škola postavena a ještě téhož roku vysvěcena. V té době byla docházka do školy nepovinná, děti chodily do školy od 6 do 12 let, nejvíce v zimní době. Ze staré školy zřídila obec byty pro chudé občany. V roce 1956 byla tato stará škola prodána za 3 500,- Kčs.Již v roce 1887 byla hlavně zásluhou učitele Tomáše Kuchynky založena čtenářsko hospodářská beseda jako druhá na okrese.Beseda založila knihovnu a kupovala různé stroje, které si pak členové půjčovali.

V roce 1893 byla založena „Kampelička“, úvěrní a záloženský spolek pro Žákavou a okolí. I zde měl velkou zásluhu učitel Tomáš Kuchynka. O jeho obětavosti a zápalu pro věc svědčí, že když se konal v Klatovech kurs o správném vedení Kampeliček, šel do Klatov pěšky, protože neměl peníze na vlak. Z Kampeličky se stal časem spolek, který byl pro Žákavou a celé okolí velkým přínosem, neboť poskytoval občanům laciný úvěr. V roce 1939 si Kampelička postavila novou budovu, kde měla úřadovnu, dále dva byty a vedle obecní úřad. Po zrušení Kampeliček a převedení obecního úřadu tuto budovu zakoupilo družstvo Jednota, které tam má dnes svoji prodejnu. Směrem k Apoleně, jejíž sloup stál na rozcestí Žákava, Nezvěstice, Spálené Poříčí a Milínov, byl v roce 1901 postaven železný most přes potok Bradavu. Dříve se jezdilo přes potok a dodnes se tam říká "Za brodem". Most stál 441 zlatých 81 krejcarů a byl zaplacen z půjčky u Kampeličky. Při velké průtrži mračen v roce 1925 byl tento most zničen. V roce 1926 pak nákladem okresu byly postaveny tři nové betonové mosty. V roce 1929 byl postaven most přes řeku Úslavu do Pokojnic za 120 000,- Kčs. Část byla hrazena příspěvkem majitelů pozemků, kteří mají pole za řekou, a to 50,- Kčs za 1 korec, zbytek pak výpůjčkou u Kampeličky.

V Dlouhém směrem ke Zdemyslicům v roce 1914 postavila správa státních drah štěrkovnu s lanovou dráhou, kde se vyráběl štěrk pro potřeby drážní. V roce 1920 zde byla postavena i velká pila, která rovněž pracovala pro potřeby dráhy.Tyto podniky zaměstnávaly 80 lidí z celého okolí. V roce 1927 pak byly zrušeny, jelikož prý byly pasivní a nevyplácely se. Po první světové válce došlo k parcelaci dvora hraběte Valdštejna, 111 ha polí si zakoupili občané a u dvora zůstalo 68 ha. Obec pak po delším jednání zakoupila 43,74 ha lesa na Babinách. Obec Žákava také vlastní 30 ha polí, které dříve pronajímala občanům. Celý katastr obce má 946 ha, z toho je 154 ha lesa.