Obec Výrava leží v Královéhradeckém kraji, 15 km severovýchodně od Hradce Králové. Výrava se skládá ze dvou částí: obce Výrava a obce Dolní Černilov. Obcí protéká Výravský potok a jižní stranou Libníkovický potok.

Hledat firmy v obci Výrava
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Výrava
Živé firmy - počet: 10, obec Výrava

HALMICH DANIEL - Výrava č. 152

HRUŠKA Výrava - Výrava č. 139

ING. VÁCLAV ŠÍPEK - Výrava č. 112

JOSEF HROCH - Dolní Černilov č. 7, Výrava

LETNÍ PARKET VÝRAVA - Výrava č. 83

OBEC Výrava - Výrava č. 116

PELLETIA INVEST a.s. - Výrava č. 150

PELLETIA-TEC s.r.o. - Výrava č. 150

RYCHLÝ TOM, s.r.o. - Výrava č. 80

ZD VLASTNÍKŮ VÝRAVA - Výrava č. 78

Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

ZD VLASTNÍKŮ VÝRAVA - Výrava č. 78

PELLETIA INVEST a.s. - Výrava č. 150

PELLETIA-TEC s.r.o. - Výrava č. 150

Historie obce Výrava celá historie

Počátky osídlení jsou známy z roku 1200. Od roku 1501 již existuje obec Výrava.

Obec je zastavěna rodinnými domky a zemědělskými usedlostmi. K obci patří osada Dolní Černilov s památnou zvoničkou a koupalištěm. V roce 1996 byla otevřena nová hospoda "U Hrubých," ke které v roce 1999 přibyl letní parket. Následně se v roce 2000 otevírá po rekonstrukci sociálníh zařízení stará hospoda. Pozemky na katastru obce převážně obhospodařuje družstvo vlastníků půdy ZD Výrava. Ze soukromých zemědělců dálé hospodaří p. Budínský a p. Kašpar. V roce 2001 se dokončily v obci pozemkové úpravy které se prováděly v souvislosti se změnami v územním plánu obce. Došlo k zarovnání pozemků hlavně kvůli změně tras polních cest při jejich rekonstrukci. V obci také poměrně dlouhou dobu působí sdružení dobrovolných hasičů. Podrobnější informace o působení této organizace naleznete pod záložkou SDH Výrava.

kaple sv. Jana Křtitele

Na místě staré kapličky na křižovatce silnic uprostřed obce byla postavena v letech 1906-1907 nynější kaple. V její věži byly v roce 1907 umístěny dva zvony. Za první světové války byl jeden zvon zrekvírován. Druhý zvon byl tajně sejmut občany Františkem Fulkou a Bohumilem Přibilem. Tento zvon nesl nápis: "Panně Neposkvrněné věnují katolíci Výravští" Arnošt Diepold, zvonař, Praha.V roce 1921 byl zakoupen občany druhý zvon. Tyto zvony však nevydržely dlouho jen do roku 1942 kdy byly 10. dubna zrekvírovány. Nové zvony byly pořízeny v roce 1966 a byly 9. října vyzvednuty na věž. Zárověň s touto událostí se konalo znovuvysvědcení kaple po rekonstrukci. Obřad provedl Mons. Václav Javůrek, kapitulní vikář z Hradce Králové. Asistoval Mons. Dr Jonáš, děkan od Sv. Ducha z Hradce Králové. Zvony nesou nápisy: "Pořízen nákladem občanů Výravských 1966" a "Válka vzala, láska znovu dala 1966." Zvony ulil mistr zvonař Šafařík, Lhota pod Strání.

Archeologické nálezy

Ačkoliv jsou archeologické nálezy ze sledovaného území známé již od poslední čtvrtiny 19. století neproběhl dosud ve sledované oblasti žádný odborný výzkum ani cílená terénní prospekce. A tak jedinou prokázanou aktivitou byla rekognoskace místa nálezu neolitické kamenné sekery provedená r. 1961 V. Vokolkem (Justová 1968).

Nálezové spektrum proto odpovídá obdobným souborům vzniklých příležitostnou aktivitou laiků. Mimo ojedinělé nálezy kamenných broušených nástrojů jsou zaznamenány pouze předměty z drahých kovů a mincovní depoty. Výjimku tvoří zpráva o středověkém (?) požářišti za hřbitovem, zachycená ovšem regionálním vlastivědným pracovníkem. Zcela chybí zprávy o drobnotvarých nálezech z obecných materiálů (např. štípaná industrie nebo keramické střepy) a nálezové okolnosti u známých artefaktů jsou značně kusé. Navíc většinu z nich známe jen z lakonických písemných zpráv, umožňujících pouze rámcové datováni.

Na území Výravy představuje první doklad přítomnosti člověka náhodný nález kamenné sekery z roku 1960. Obdobný nález uložený dle L. Domečky (1935) v místní škole není průkazný, protože školy sloužily v minulosti jako obvyklá úložiště obdobných předmětů z širšího okolí a školní sbírky bývaly v některých případech (prokázáno i ve Výravě) rozšiřovány i předměty ze značně vzdálených nalezišť. Následná pozdní doba kamenná je zastoupena vzácným opět ojedinělým nálezem silicitové (pazourkové) sekerky (viz přiložená tabulka).

Z období kultur lidu popelnicových polí je z katastru Výravy znám nález zlatého pokladu. Obdobné nálezy nejsou v této oblasti nikterak neobvyklé a souvisí patrně s těžbou zlata v oblasti horního toku Dědiny (Zlatého potoka). Poklad byl nalezen na přesně neznámém místě obecních pozemků. Zprávy o jeho dalším osudu se liší. Dle nejrozšířenější (a bohužel asi nejpravděpodobnější verze) byl prodán v Hradci Králové zlatníkovi. Jiná nejasná (patrně zmatečná) zpráva hovoří o jeho možném uložení (či alespoň jeho části) v Národním muzeu v Praze. Nicméně poslední publikovaný soupis (Lehrberger - Fridrich - Gebhard ? Hrala 1997) nález zVýravy ve fondech muzea neuvádí a pokládá ho za ztracený. Neméně problematická se v tomto ohledu jeví i existence zlatého plíšku s očkem ve sbírce jaroměřského muzea. I on pochází údajně z Výravy jak potvrzuje m.j. i soupis muzejních fondů zr. 1907 (PauI1907) a rovněž datace souhlasí (Vokolek 2003). Rozporný je pouze popis nálezu, kdy se ve starších zprávách o depotu výslovně hovoří o "svitcích zlatých drátů" a plíšek v literatuře figuruje jako tzv. "zlatá cetka" (poprvé Duška 1900), proto (ve shodě s míněním V. Vokolka) nelze jeho provenienci jednoznačně potvrdit.

Zhruba ve shodné době byl ve Výravě nalezen další zlatý předmět uložený dnes ve fondech hradeckého muzea. Roku 1895 zde totiž byla na neznámém místě objevena zlatá náušnice (typ se třemi bubínky, viz tabulka) z období raného středověku (doby hradištní). Přestože představuje důležitý doklad kontaktu se severní polskou oblastí je zcela navíc zcela ojedinělá svoji surovinou, protože všechny ostatní známé exempláře jsou stříbrné. Bohužel ani u této náušnice neznáme jakékoliv okolnosti nálezu. Do shodného časového horizontu se hlásí i nález měděné byzantské mince císaře Jakuba II. Otvor v ní však nevylučuje možnost, že byla po určitou dobu využívána jako přívěšek a pozbyla tím svoji monetární funkci.

Z období vrcholného středověku pochází první historické zprávy o osídlení dnešního výravského katastru. Ves vzniklá s okolními obcemi vyklučením části královského lesa se připomíná až roku 1406 (Profous 1957, 660-661, Horyna 1968, 499-500) a ani svým tvarem kolonizační údolní lánové vsi (charakteristické pro vsi 2. poloviny 13. a ve 14. století) tuto zprávu nevyvrací. Pro starší založení by pak mohla svědčit zpráva o nálezu spáleniště s tuhovou keramikou u výravského hřbitova, protože nádoby s přísadou tuhy v keramické mase jsou charakteristickým nálezem ze 13. století. Zdroj je však chápán jako dubiosní a zpráva nebyla dosud řádně ověřena. Navíc je do daného prostoru lokalizován i horní z obou výravských větrných mlýnů.

Následné nálezy mincovních pokladů jsou jen odrazem neklidné historie východních Čech (k tomu např. Nemeškalová-Jiroudková, 2002). Osada Dolní Černilov byla vysazena ve tvaru ulicové vsi až v rámci raabizačních reforem, r. 1769 v místě zvaném "Černilovská Pustina". Starší historické zprávy se tak týkají patrně jen sousedního Černilova (uváděného od 14. století i pod názvem Schlackendorf).

OBEC Výrava

Sídlo úřadu

Výrava č. 116, 50303, Smiřice

Osoby

  • p. Konečný Michal, starosta

Kontakty