Čertův kámen na Peperku, jedná se o přírodní útvar v oblasti chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Samotný kámen se nachází v nadmořské výšce 675 m. Nachází se nedaleko obce Velká Losenice a obcí Šlakhamry.

Hledat firmy v obci Velká Losenice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Velká Losenice celá historie

přelom 12. a 13. století

Pravděpodobné založení obce, vycházíme-li z historických skutečností jako je kolonizace této části Vysočiny odborníky na těžbu užitkových nerostů především z Německa z hornických revírů Durynska a Horního Saska doprovázenými množstvím rolníků s rodinami, kteří mýtili les a vytvářeli ornou půdu Tito měli údajně pocházet z bavorské Horní Falce a Durynska.

Proces kolonizace probíhal intenzívně především za posledních Přemyslovců. Je spojen zejména se jmény šlechticů:

- z české strany Jan z Polné

- z moravské strany Přibyslav z Křižanova

- později Smil z Lichtemburka

Přesné datum založení velkolosenického kostela sv. Jakuba Staršího lze jen stěží zjistit. Můžeme jej odvozovat podle stavebního slohu. Nejstarší částí kostela je přední loď, postavená v ranně gotickém slohu. Je možné, že kostel založili horníci při vzniku obce už během 12. století. Jedná se o jednu z nejstarších sakrálních staveb v našem regionu.

polovina 13. století

Vrcholí kolonizace území.

V r. 1252 byl ve Žďáře založen klášter, ten podporoval těžbu stříbrné rudy na Peperku (zápis v latinsky psané kronice žďárského kláštera Jindřicha Řezbáře). Probíhá podrobná geologická prospekce území (v jihlavském muzeu jsou dodnes uloženy mapy ložisek rud v oblasti od Havlíčkova Brodu přes Stříbrné Hory, Dlouhou Ves ke Štokům a k Jihlavě, za oblast těžby a zpracování stříbrné rudy je zde označena i Velká Losenice).

14. století

Velká Losenice figurovala jako významná osada v držení Čeňka z Ronova;

Léta 1352 – 1367 záznam v evidenci brodského děkanství;

Rok 1366 (za vlády Karla IV.) založil Zdeněk, pán na Ronově fundaci ve prospěch žďárského kláštera;

Rok 1366 ve Velké Losenici je doložen nejstarší hamr v naší oblasti;

(hamerník Otto z hamru ve Velké Losenici se zavázal odvádět žďárskému klášteru roční rentu tří kop grošů).

15. století

Je doloženo, že v roce 1405 byl název obce „Lossnitz“, což je důkazem silného poznamenání němectvím a dá se dovozovat, že se původně jednalo o německou osadu.

16. století

Rok 1502 dává Hynek z Kunštátu Velkou Losenici jako odúmrť městu Polné;

Rok 1547 se objevuje označení „Welika Losenicze“;

Rok 1556 doložena existence druhého hamru (hamernický mistr Nikl Chromý prodal svůj hamr);

Rok 1557 majitelem hamru se stal proslulý železářský řemeslník – kosař Grózl;

Rok 1594 poslední zápis o prvním hamru (byl prodán sázavskému mlynáři Havlovi za částku 300 kop grošů českých). V hamrech se v 16. století vyráběly šípy, radlice, lopaty, motyky, želízka sloužící k hornickým pracem, speciálními výrobky byly kosy a srpy, které měly dobrý zvuk i v Německu.

17. století

Rok 1616, 20. února došlo k zemětřesení s následnými krutými mrazy;

Léta 1597 – 1620 Velká Losenice je jako součást polenského panství v držení rodu Zeidlitzů ze Schönfeldu, po prohře na Bílé Hoře utekl Rudolf Zeidlitz do ciziny a jeho panství i se statky ve Velké Losenici a v Pořežíně bylo konfiskováno;

Rok 1621, 7. dubna velký požár, který zničil střechu kostela a roztavil i zvony;

Rok 1622 ulit a zavěšen nový zvon na losenické kostelní věži;

Rok 1623 koupil Polnou a Přibyslav kardinál František Dietrichstein za 150 tisíc zlatých;

Rok 1625 konfiskace Velké Losenice komisí pro královskou komoru;

Rok 1647 obsazení obce žoldnéřskými vojsky za 30leté války;

Rok 1696 vyčlenění losenické farnosti z polenské.

18. století

Rok 1746, 6. března Velká Losenice se stala samostatnou farní osadou podepsáním zřizovací listiny Karlem, knížetem z Ditrichsteina a schválením biskupem Johannem Moritzem Gustavem;

Rok 1748 zemětřesení;

Rok 1785 vyměřování pozemků, tzv. Josefínský katastr.

19. století

Léta 1834 – 1860 působí pomocná školní stanice v Pořežíně, poté přidělena k losenické škole;

Léta 1886 – 1888 postavena nová trojtřídní škola;

Léta 1852 – 1867 působení Antonína Kolárského, vlasteneckého kněze na faře ve Velké Losenici;

Rok 1874, 15. ledna v domě č. p. 5 ve Velké Losenici otevřena c. k. Poštovní expedice s denní poselskou poštou;

Rok 1876 začátek výstavby silnice z Velké Losenice do Malé Losenice;

Rok 1886, 4. dubna zvolen zatímní šestičlenný výbor Sboru dobrovolných hasičů;

Rok 1888. 3. srpna vichřice strhla plechovou báň kostela, věž byla přikryta a završena jednoduchým jehlancem;

Rok 1889, leden definitivní založení Sboru dobrovolných hasičů.

20. století

Rok 1901 první zemřelí byli pochováni na novém hřbitově;

Rok 1911 pořízení nových věžních hodin; založení Spořitelního a záložního spolku;

Rok 1912 založení družstevního lihovaru;

Rok 1914, 19. května schválena stavba budovy pošty, která byla brzy nato postavena;

Rok 1919, 1. listopadu zřízení četnické stanice;

Rok 1921 první poválečné sčítání obyvatel (ve Velké Losenici žilo 951 obyvatel, v Pořežíně 173 obyvatel)

Rok 1923, 26. srpna zavěšení nových zvonů nahrazující ty, které sebral erár;

1930, 28. – 29. října mnoho sněhu hnaného silným větrem způsobilo velký polom v lesích, především v lesích lesního družstva;

Rok 1930, prosinec další sčítání obyvatel (ve Velké Losenici žilo 979 obyvatel, v Pořežíně 173 obyvatel; ve Velké Losenici bylo 181 domů a dvě samoty, v Pořežíně bylo 32 domů a dvě samoty);

Rok 1932 provedena elektrifikace obce;

Rok 1937, 17. května založení Sdružení katolické mládeže ve Velké Losenici;

Rok 1937, 16. července založení Sokola ve Velké Losenici;

Rok 1937. 18. července založení Orla ve Velké Losenici;

Rok 1938, 19. červen slavnostní odhalení pamětní desky K. H. Borovskému na domě jeho předků ve Velké Losenici č. p. 24;

Léta 1937 – 1940 postaven Katolický dům;

Rok 1939, 15. ledna zahájena výroba v družstevní mlékárně;

Rok 1940 přidělení Přibyslavského okresu k okresu Nové Město na Moravě;

Rok 1945, 10. května do obce vstoupily oddíly Rudé armády;

Rok 1953, 23. prosince zahájení provozu na nové železniční trati;

Rok 1956, 27. července ustavující schůze Jednotného zemědělského družstva ve Velké Losenici;

Rok 1958 zrušení matričního úřadu ve Velké Losenici;

Rok 1960 k Velké Losenici byly přiřazeny Nové Dvory;

Rok 1970, 25. února otevření obchodního střediska;

Rok 1971 otevření nového zdravotního střediska;

Rok 1972 vyasfaltována silnice do Pořežína;

Rok 1972, červen zahájení výstavby nové požární zbrojnice a kanceláří MNV;

Rok 1973, červenec zahájení výstavby obecního domu v Pořežíně;

Rok 1973 v zimě byla obnovena činnost divadelního kroužku, který převzal jméno „Lumír“;

Rok 1978 zahájena stavba mateřské školy

Rok 1980 přidružení dalších obcí pod Velkou Losenici (Sázava s osadami Česká Mez, Rosička, Kopaniny, Malá Losenice a Vepřová);

Rok 1981, 30. srpna otevření nové školy;

Rok 1986, 13. července oslava 100. výročí založení požárního sboru;

Rok 1990, 24. listopadu první svobodné obecní volby;

Rok 1991, 1. ledna osamostatnění obcí Malá Losenice, Rosička, Sázava, Vepřová;

Rok 1992, 1. ledna osamostatnění obce Nové Dvory;

Rok 1992 dokončena nová sedlová střecha na budově základní školy;

Rok 1993 dokončení stavby přivaděče vody do Pořežína;

Rok 1994 ukončení odebírání pitné vody přiváděné od Žďáru nad Sázavou vírským přivaděčem;

Rok 1996 Obnovení činnosti Lesního družstva obcí (LDO) Přibyslav a navrácení majetku podílnickým obcím;

Rok 1997 vodovod se vrací do vlastnictví obce, výstavba nových studní a vodojemu u cesty směrem na Račín;

Rok 1998 první etapa plynofikace obce;

Rok 1999 druhá etapa plynofikace obce (plynofikace budov v majetku obce);

Rok 2000 obnovení činnost Sokola, resp. zahájení činnosti TJ Velká Losenice

Rok 2001 založení Svazku obcí Přibyslavska, jehož je obec od založení členem; vybudováno nové fotbalové hřiště u ZŠ a tří tenisových kurtů;

Rok 2002 dokončeny inženýrské sítě v nové lokalitě rodinných domů U Pily;

Rok 2003 založení Svazku obcí Pod Peperkem (spolu s obcemi Hamry nad Sázavou, Nové Dvory a Sázava) dokončení výstavby víceúčelové sportovního zařízení U Pily;

Rok 2003, 6. června starosta obce převzal v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR souhlas s užíváním obecního znaku a praporu;

Rok 2003, 26. – 27. 7. sraz rodáků Velké Losenice a Pořežína spojené s posvěcením praporu a znaku obce;

Rok 2004 vybudován nový zdroj vody (o hloubce 45 m) na Peperku, založení Svazku obecních lesů Přibyslav, jehož je obec od založení členem;

Rok 2005 dokončení výstavby inženýrských sítí na ploše 4 ha pro drobnou průmyslovou výrobu,

Rok 2006 dokončena výstavba inženýrských sítí pro 27 rodinných domů v lokalitě Pod Peperkem;

Rok 2007 obec zakoupila budovu č. p. 256 ve Velké Losenici (budova bývalého pohostinství) a areál bývalého lihovaru ve Velké Losenici;

Rok 2007, 27. února obec se stává členem Místní akční skupiny (MAS) Havlíčkův kraj;

Rok 2007 dokončena výstavba osmi startovacích bytů v domě č. p. 256;

Rok 2008 dokončeny inženýrské sítě v lokalitě Na Šípech pro 25 rodinných domů;

Rok 2009 o letních prázdninách byla provedena rekonstrukce kuchyně a sociálního zařízení v budově základní školy;

Rok 2009, 18. září otevření nové knihovny s informačním centrem ve zrekonstruovaných prostorách budovy č. p. 256 ve Velké Losenici;

Rok 2009, 1. prosince otevření nového zdravotního střediska ve zrekonstruovaných prostorách budovy č. p. 256 ve Velké Losenici

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.