Nové Dvory

Podle záznamu ve školských kronikách existoval kdysi dávno na řece Sázavě panský dvůr. Při velké povodni strhla dvůr voda, a na nynějším místě bylo vystavěno několik nových domů. Odtud název Nové Dvory. První písemná zmínka o osadě Nové Dvory je z roku 1444, kdy v Janovicích a ve Skrýšově u Polné vystupuje jako svědek při úlevách poddaných Petr Thalafusk z Nových Dvorů. Osada patřila až do roku 1850 k Polenskému panství. Při sčítání obyvatel v roce 1819 měla obec 36 čísel popisných a 221 obyvatel. V té době měla i vlastní školu, která byla též od roboty osvobozena. První zmínka o místní škole pochází z r. 1783, ale řádná jednotřídka byla zřízena teprve v roce 1837. Byla však umístěna v nevyhovujících prostorách. A tak r. 1838, za rychtáře Bartoloměje Grodla z č.p. 4 a konšela Jakuba Rosického z č.p. 13(též dohlížitel školní), obec rozhodla postavit školu novou. Dokladem o činnosti školy i obce je Pamětní kniha založená roku 1877. V roce 1930 měla obec 41 domů s 290 obyvateli. Nyní má 84 popisných čísel a 243 obyvatel.

Po správních reformách v polovině minulého století byla obec začleněna do soudního okresu přibyslavského a patřila tam až do roku 1945. Politický okres měla v letech 1850-1855 v Německém, dnešním Havlíčkově Brodě, od roku 1855 do 1868 v Přibyslavi, 1868-1884 v Polné a od roku 1884 v Chotěboři s vyjímkou let 1940-1945, kdy patřila do Nového Města na Moravě. Od roku 1949 je součástí okresu Žďár nad Sázavou. V roce 1960 byly Nové Dvory přičleněny jako osada k Velké Losenici. V roce 1992 obec získala zpět statut obce a od této doby funguje znovu jako samostatná obec Nové Dvory.

Dříve byla obec převážně zemědělská. Později začali pan Marek, tehdy jako jediný v republice vyrábět koňské vyorávače brambor a pan Doležal mlátičky, senomety, strouháky na řepu a další potřebné stroje pro zemědělce.

Pamětihodnosti:

Kaple v obci, Boží muka, stará tvrz a mlýn, zřícenina hradu Ronova, Červený mlýn na řece Sázavě.

Současnost:

Obec má svůj vlastní vodovod, starší kanalizaci, je plně plynofikována, poděl silnice jsou vybudovány chodníky, je vybudována celoplošná komunikační síť a veřejné osvětlení. Má dobrou polohu co se týče spojů, jak po železnici (zastávka Nížkov, asi 20 minut pěší chůze) tak po silnici (autobusovými spoji Žďár nad Sázavou – Přibyslav). V obci se nachází kaple, školní budova s knihovnou, Kulturní dům s obecním úřadem, Hasičská zbrojnice, požární nádrž, prodejna potravin, pohostinství, truhlářství, Zemědělské družstvo a opravna strojů, autobusová zastávka, telefonní budka, jeden soukromý zemědělec. Při cestě k vlakové zastávce se nachází bývalý mlýn zvaný „Červený mlýn“v údolí řeky Sázavy. Dále se zde nachází požární nádrž za vsí s altánem a další rybníky, zděná Boží muka na kopci Merk (567 m n.m.), překrásný výhled na cyklotrase z kopce za obcí odkud je krásný výhled na několik vrchů v okolí a především na hrad Lipnice nad Sázavou, a dále zajímavá stará tvrz a mlýn na říčce Loseničce, která teče ze severní strany obce. Na západní straně od obce při toku řeky Loseničky se nachází zřícenina hradu Ronov, na jižní straně katastru obce poměrně vysoká skála z niž je krásný rozhled na údolí řeky Sázavy a několik rekreačních chat. Přes katastr vedla stará železniční trať, aktuálně je zde v provozu cyklotrasa ze Sázavy do Přibyslavi. Lze si zajet od 5 km vzdálené Přibyslavi a navštívit celostátní hasičské muzeum v Přibyslavi. Přes obec vede státní cyklostezka č. 19 o celkové délce 240 km. Obec má vyznačenou svou kratší cyklostezku , která vede kolem staré tvrze a někdejšího mlýna v malebném údolí říčky Loseničky, má i malý vycházkový okruh z horní části obce kolem starých líp s křížem, nově zbudovaného Horního rybníka, požární nádrže s altánem zpět do obce. Jako další vycházkový okruh lze použít i výše zmíněné cyklostezky. V katastru obce jsou i rozsáhlé lesy, kde si přijdou na své i houbaři. V malebném údolí řeky Sázavy jsou v letních měsících na různých místech dětské tábory.

Osobnosti:

Z obce pochází několik význačných osobností:

- František Rosický z č.p. 13 – ředitel gymnázia v Roudnici a později zemský školský inspektor v Praze

- dr. B. Augustin z č.p. 35 – profesor theologie v Praze

- Josef Rosický z č.p. 13 – profesor učitelského ústavu v Jičíně

- Tomáš Halík z č.p. 1 – ředitel gymnázia ve Dvoře Královém

- Vojtěch Rosický z č.p. 13 – profesor gymnázia v Novém Bydžově

- František Augustin z č.p. 35 – farář a děkan v Olbramovicích