Tašov

Ve druhé polovině 19. století míval Tašov až 230 stálých obyvatel; téměř výhradně to byli Němci. Ještě před koncem století však počet obyvatel začal klesat. V 50. letech 20. století tu /ilo něco přes 80 lidí, nyní se jejich počet pohybuje kolem stovky. Obyvatelstvo se živilo převážné zemědělstvím, v podhorských podmínkách orientovaným zvláště na lukaření a pastvu skotu. Děti docházely do školy ve dva kilometry vzdáleném Proboštově, kam byl Tašov i přifařen.

Převážná část zástavby sídla je protažená podél komunikace, odbočující v horní části návsi ze silnice Rýdeč-Malečov a klesající ve směru k Pro­boštovu. Nad hlavní průjezdnou silnicí zůstává zámeček, obklopený menší částí tradiční zástavby, jakož i zdařilá novostavba budovy obecního úřadu s prodejnou. Ústředním prostorem obce je klesající protáhlá obdélná zatravněná a několika druhy jehličnanů ozeleněná náves s kapličkou v horní části (účelové využita) a s malou vodní nádrží. V zástavbě návsi nalezneme několik dochovaných objektu lidového stavitelství (patrové domy zčásti roubené nebo hra/děné, s podstávkami. bedněnými štíty a vtaženými pavlačemi, zdobe­nými řezanými prvky). Dolní části obce dominuje mohutný obdélný /děný patrový objekt hostince. Stavební fond sídla doplňuje několik rekreačních domků. Pro Tašov je typický silný projev mohutného lesnatého masivu Kukly (679 mn. m.) s 55 m vysokou telekomunikační věží na vrcholu.

Mimo zástavbu obce, asi 0,7 km jihovýchodně, stojí osaměle na zales­něné vyvýšenině vlevo silnice na Rýdeč barokní pétiboká kaple s v. Marie Magdaleny z roku 1707. Centrální stavba, sklenutá kupolí, je nyní v dobrém stavebním stavu.

U křižovatky silnic Tašov-Rýdeč-Čeřeniště. l km jihovýchodně od Tašova. spatříme (ještě na tašovském katastru) malou skupinu stavení, zvanou Ovčárna (488 mn.m.). Několik většinou patrových domků v zahrádkách a malých ovocných sadech je vesměs bez větší architektonické a historické hodnoty.