Kostel svatého Floriána stojí u zdi hřbitova na částečně zalesněném návrší východně nad obcí. Pozdně barokní stavba byla vybudována roku 1848 na místě ruin původního filiálního kostela, který zde stával již v polovině 18. století.

Hledat firmy v obci Střítež, část obce Střítež
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Střítež celá historie

Strzjtes, Strzitez, Schritiz, Schrittens apod. jsou dřívější názvy Stříteže, původně jedné z obcí jihlavského německého jazykového ostrůvku. Vznikla na konci 13. století na důležité středověké komunikaci z Jihlavy na Německý (nyní Havlíčkův) Brod a Prahu. Rozkládá se na planině vymezené toky Zlatého a Měšínského potoka, na kterých vznikly dva velké rybníky - Pivovarský a Obecní.

V dřívějších dobách byla Střítež centrem panství. Správa byla vykonávána z hrádku nacházejícího se nad Pivovarským rybníkem (od r. 1570 až do r. 1935 zde byl pivovar). Když v roce 1346 došlo k dělení rodového majetku pánů z Lípy mezi čtyři bratry, jeden z nich, Jindřich, tehdy získal kromě Humpolce, Rataje také Střítež. Zápis o tomto aktu je první písemnou zprávou o existenci hradu i obce. Po Jindřichově smrti vládla na Stříteži jeho vdova Škonka. V roce 1365 již byl majetek v rukou Lichtenburků, avšak statek držel lénem Jan Štěrba ze Stříteže. Na konci století pak přešel jako věno do rukou Léskovců, kteří dali v roce 1412 Střítežským právo odúmrti.

Zanedlouho v době husitské prožila obec velké drama. Arnošt z Léskovce byl přívržencem strany podobojí a napadající majetky nedaleké katolické Jihlavy. Proto se Střítež stala v roce 1425 cílem ničivého nájezdu jihlavské posádky, při kterém byl poškozen i hrad. Někdy v roce 1436 získali panství Trčkové z Lípy, ale nepřátelství k Jihlavě zůstalo. O dvě desetiletí později dokonce tehdejší správce panství Vilém z Blanice zakázal svým sedlákům dovážet do Jihlavy potraviny a další zemědělské produkty. Mocné město si stěžovalo až u krále Jiřího z Poděbrad, který pak v roce 1467 vyzval majitele panství Mikuláše Trčku ke zjednání nápravy. V roce 1536 Jan Trčka z Lípy a na Vlašimi pak prodal Střítež právě Jihlavě.

Koupě však nepřinesla městu štěstí. Panství leželo v Čechách a Jihlavští tak získali hlas v českém sněmu. Když však zemský sněm v roce 1546 rozhodl zúčastnit se odboje proti Ferdinandu I., zavázal tím k účasti i Jihlavu. V tzv. šmalkaldské válce ale Ferdinand I. zvítězil a Jihlava, třebaže se střetu zúčastnila jen symbolicky, byla hospodářsky i politicky velmi potrestána. Za zmínku ještě stojí, že v roce 1612 ve Stříteži vypukl největší známý požár, který zničil celou obec. Město Jihlava tehdy přispělo pohořelým částkou 300 tolarů.

Po Bílé hoře získal Střítež jihlavský zbohatlík Jan Haidler z Bukové (1625) a následně Pachtové z Rajova (1683). Za nich byl nedaleko postaven pěkný lovecký zámeček Karlwald. Následoval Ludvík Filip ze Sitzendorfu (1725), litoměřický biskup Mořic Adolf, vévoda ze Sachsen-Zeits (1735) a hrabata z Palmů (1748). Tehdy došlo k velkému politickému i hospodářskému úpadku obce, protože ve 40. letech 18. století nově stavěná „císařská“ silnice Střítež minula, navíc v roce 1760 byla správa statku přenesena do nového „zámečku“ ve Štokách. Posledním majitelem se stal v roce 1840 kníže Karel Hohenzollern-Sigmaringen, který panství držel až do konce patrimoniální správy v roce 1848.

V roce 1787 měla obec 47 domů, v roce 1924 již 123. Ještě koncem 19. století tvořili Češi asi pětinu obyvatel, v dalších desetiletích se poměr národností rychle měnil: v roce 1900 zde žilo 496 Němců a 95 Čechů, ale v roce 1910 již 393 Němců a 144 Čechů. Opomenout nelze v této souvislosti ani odsun zdejších Němců po II. světové válce, který zásadně změnil život i charakter Stříteže.

Z novější historie stojí za připomenutí alespoň výstavba železniční tratě z Jihlavy na Německý (Havlíčkův) Brod v roce 1871, která nejen významně zasáhla do života obce, ale i do vzhledu celé okolní krajiny, především do nivy vodnatého Zlatého potoka protékajícího obcí. Obdobně o století později byl velkým zásahem do krajiny obce běžící úsek „pražské“ dálnice (otevřen v listopadu 1980).

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.