V obci je velmi dobré zázemí pro sportovní činnost - dvě fotbalová hřistě (jedno zatravněné), pět kurtů pro tenis a volejbal, jedno nové hřiště pro plážový volejbal.

Hledat firmy v obci Dobronín
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Dobronín celá historie

Dnešní Dobronín vznikl 14. prosince 1948 sloučením dvou původně Němci osídlených vesnic Dobronína (Dobrenz) a Německého Šicendorfu (Deutsch Schützendorf). Osada Dobrenz je připomínána již v roce 1233, za první spolehlivou písemnou zmínku je však uváděn letopočet 1351. Ves byla součástí střítežského statku pánů z Lipé, sídlících na střítežské tvrzi. V roce 1441 obdrželi Dobronínští od Jana Leskovce z Haslavy výzmamné právo odůmrtě. V roce 1467 koupili Střítež a Německý Šicendorf s Dobronínem Trčkové z Lípy. Později obec připadla Kobíkům z Opatova (r. 1483 je zmiňován majitelem Zich Kobík), majitelům sousedního Německého Šicendorfu. V roce 1512 prodal Jan Kobík Dobronín Hynku Bočkovi Z Kunštátu a na Polné, ale o tři roky později patřila obec opět Trčkům z lípy. V roce 1536 prodal Jan starší trčka z Lípy Střítež s Dobronínem Jihlavě. V roce 1596 získala Jihlava také Štoky, čímž vzniklo panství Střítež - Štoky, kam náležel i Německý Šicendorf zatímco sousední Dobronín se v roce 1597 objevuje v kupní listině Hertvíka Žejdlice ze Šenfeldu jako součást panství Polná-Přibyslav (v polenském panství pak zůstal přes 300 let). Na počátku 20. století žilo v Dobroníně 640 obyvatel v 82 domech. V obci byl v roce 1892 založen Hospodářský spolek, Dělnická beseda vznikla o rok dříve (1891). Německý Šecendorf (nebo Šicndorf) koupil v roce 1625 jihlavský měšťan Jan Heidler z Bukova. Od roku 1678 byl v držení Pachtů z Rájova (Jan Antonín Pachta dal vystavět v lese u Stříteže lovecký zámek, který byl na památku nocování císaře Karla VI. v r. 1717 pojmenován Karlswald). V roce 1725 koupil panství Střítež s Německým Šicendorfem Filip Ludvík ze Sinzendorffu, v roce 1735 pak litoměřický biskup Mořic Adolf Karel Saský, který však zapříčinil jeho hospodářský úpadek. Po něm byl od roku 1748 majitelem kníže Josef Karel Palm z Guldelfingenu, ve Štokách dal vystavět nový zámek a sem přenést správu panství. Původně švýcarský šlechtický rod Palm-Guldelfingenů vlastnil statky do roku 1840, kdy je v dražbě koupili Hohenzollernové. V roce 1863 se panství stalo fideikomisním majetkem. Z původní továrny na výrobu provazů Jaroslava Pittnera v Německém Šicendorfu vznikly v roce 1876 sklárny a brusírna. V roce 1902 žilo v obci 613 obyvatel v 63 domech, v provozu byl tzv. "Chudý mlýn" (Klusáčkův mlýn, pila a výrobna lihovin. Dne 20. ledna 1871 byl zahájen provoz na severozápadní dráze, obcí projel první vlak. Pošta byla otevřena 1. srpna 1890. V roce 1896 vznikl Sbor dobrovolných hasičů, odbor Ústřední Matice Školské byl založen v roce 1901.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.