Sány jsou obec v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Leží necelých deset kilometrů jihovýchodně od Poděbrad. Žije zde 580 obyvatel.

Hledat firmy v obci Sány
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Sány 11 firem

9. května 16, Sányzavřeno

9. května 209, SányZavřeno

9. května 152, Sánydle domluvy

9. května 161, SányZavřeno

9. května 14, SányZavřeno

Jana Čapka ze Sán 264, Sánydle domluvy

9. května 58, SányZavřeno

Historie obce Sány celá historie

První písemná zmínka o obci pochází až ze 14. století, ale historie obce je daleko delší a Sány náleží mezi nejstarší obce na Poděbradsku. Je zde bohatě zastoupena kultura zvaná "poúnětická", známá z archeologických vykopávek hlavně keramických nádob, kovových předmětů a zejména lužické hory.

První písemná zmínka je z roku 1352, kdy podle konfirmačních knih patřily Sány s okolím, zejména s Badry, Žehuní a se zaniklou osadou Oškobrhy (u Vlkova) cisterciáckému klášteru v Mnichově Hradišti. V témže století vladyka z Dolan založil tvrz v místě dnešního statku čp. 3, někdy se uvádí i na pozemcích čp. 2, 4 a 42.

V době husitské sídlí na svobodném statku (zřejmě na statku s tvrzí) vladyka Jan Čapek ze Sán, slavný husitský válečník. Neblaze proslul svou účastí v bitvě u Lipan (1434), z níž se svými jezdci předčasně prchl a přivodil tak porážku Táborů a Sirotků. Jen s výjimkou Čapkova svobodného statku přešli po bitvě u Lipan Sány i s Kolínem do rukou slavného válečného kněze Bedřicha ze Strážnice. Čapkův statek vystřídal majitele, aby se nakonec dostal do rukou Jiřího z Kunštátu.

V tomto období, tedy ve druhé polovině 15. století, byly Jiřím z Kunštátu založeny umělé kanály a mlýny (Lánská struha, později zvaná Sánská a Bačovský náhon). Zejména se vzpomíná rybník Blato, ležící severozápadně od Poděbrad, který byl tehdy jedním z největších rybníků v Čechách.

V době husitské se obyvatelstvo přiklonilo k víře podobojí. To trvalo až do bitvy na Bílé hoře v roce 1620. Následná rekatolizace obyvatel trpěla nedostatkem kněží. Kostel zasvěcený svatému Ondřeji však v Sánech stál již od 13. století z dob cisterciáků. Roku 1787 bylo v obci zřízeno kaplanství a v roce 1856 povýšené na faru. Kostel nepostačoval, a tak byl v roce 1824 stržen a postaven nový a zároveň nynější kostel. Po vydání tolerančního patentu (1781) byl v Sánech také zřízen sbor evangelický, který neměl dost členů, a tak byly Sány přiděleny k faře libické.

Dlouhou tradici mělo i školství. Již v roce 1638 byla jedna místní budova vykoupena pro školu.

Na přelomu století prosluly Sány ve středních Čechách uvedením v život tzv. družstevní myšlenky. První důležitou družstevní organizací, která vznikla v roce 1897 byl spořitelní spolek a záložní spolek Kampelička. V roce 1900, kdy byla družstevní myšlenka již rozvinuta, bylo založeno Rolnické družstvo a v roce 1906 Hospodářské strojní družstvo. Rolnické družstvo postavilo sušárnu čekanky, později byla zřízena i družstevní pekárna, mlýn čistící stanice a lázně. Nejstarším místním družstvem však bylo roku 1889 družstvo Vodní a meliorační, jehož úkolem byly úpravy potoků.

V Sánech není žádná památka zapsaná do seznamu nemovitých kulturních památek České republiky, ani zde není vyhlášena plošná ochrana.

Přesto se zde nacházejí stavby, o nichž je nutné se zmínit:

Kostel sv. Ondřeje

Původně připomínán r. 1352, dnešní empír, z let 1824–25, vnitřek opraven roku 1900, vnějšek roku 1909. Obrácen k západu, jednolodní, obdélníkový, se segmentem uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží nad východním průčelím. Bosovanému hlavnímu průčelí vrcholí empírový trojúhelníkový štít.

Dnešní zařízení pseudorenesanční, z let 1900–07, s obrazy sv. Ondřeje na hlavním oltáři a sv. Prokopa od V. Markovského z roku 1826.

Tvrziště

Bylo založeno počátkem 14. století, na místě dnešního statku čp. 3. Na vyvýšenině obklopené příkopem a valem stála dřevěná budova opevněná ještě dřevěnou hradbou. Zachovaly se zbytky valů a příkopů.

Sánský kanál

Technická zajímavost, umělý kanál, původně snad zvaný Lánský, vybudovaný roku 1450 Jiřím z Kunštátu. Vytéká z Cidliny a ústí do Mrliny u Budiměřic. Je dlouhý 15 kilometrů. Jeho úkolem bylo odvádět vodu z Cidliny do rybníků, včetně Blata, tehdy jednoho z největších rybníků v Čechách, který neměl žádný jiný přítok.

Podle materiálu Památkového ústavu středních Čech je v Sánech několik hodnotných usedlostí a chalup. Především je to usedlost čp. 2 s kamenným sloupkovým vjezdem datovaným rokem 1820 na klenáku. Čp. 15 a 62 jsou hmotově tradiční domy zřejmě z 80. let 19. století, oba s hodnotnou stodolou. Čp. 37 s hmotově tradiční sýpkou asi z poloviny 19. století. Z drobných chalup lze jmenovat čp. 28, 64 a 65. Jsou to přízemní zděná stavení s tradičním dispozičním a hmotným řešením, většinou novodobě upravená.

Vybráno z obecní kroniky Paměti Sán, zřízené 1928, zejm. z přednášky Jana Hellicha.

Dále publikace Sány – Příspěvek k sociologii družstevnictví ve vsi od K. Galla, 1937)

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.