Z památek v obci najdeme kostel Navštívení Panny Marie. Pozdně barokní kostel pochází z roku 1783 a najdeme ho na návsi obce. Kostel je obdélný, jednolodní s plochým stropem, pouze polokruhovitě uzavřený presbytář je zaklenut valenou klenbou.

Hledat firmy v obci Deštnice, část obce Sádek
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 220 firem

Janov č. 483,24 km

Kounov č. 1964,85 km

Tuchořice č. 157,00 km

Veletice č. 11, Holedeč7,62 km

Nesuchyně č. 318,16 km

Nový Dvůr č. 023, Chrášťany9,13 km

Nerudova 1, Blšany10,23 km

Husova 3078, Žatec10,74 km

Bratří Čapků 2775, Žatec10,78 km

Studentská 1044, Žatec11,01 km

Volyňských Čechů 837, Žatec11,28 km

Volyňských Čechů 837, Žatec11,28 km

Lipenec č. 119, Lipno11,29 km

třída Obránců míru 311, Žatec11,36 km

Chmelařské náměstí 347, Žatec11,48 km

třída Obránců míru 243, Žatec11,59 km

Kadaňská 3034, Žatec11,76 km

náměstí Svobody 1, Žatec11,93 km

náměstí 5. května 127, Žatec12,01 km

Svatováclavská 1404, Žatec12,11 km

Historie obce Deštnice celá historie

První písemná zpráva o Deštnici je z r. 1368, kdy se stal jejím majitelem Jindřich z Bezděkova (Heinrich von Bezdiek). Tehdy pravděpodobně stála ve zmizelé osadě Nedvídkov (Nedwidkow) tvrz. Majitelé obou osad zřejmě náleželi témuž rodu, neboť r. 1392 byli uváděni Hrzek z Nedvídkova (též uváděn jako Hrzko nebo Hrčko) (Hrzko von Nedwidkow) a jeho dědic Mikoláš z Deštnice (Nikolaus von Teschnitz). Také byl Hrzek nazýván z Deštnice nebo z Nedvídkova. Ves Nedvídkov zanikla někdy v 17. století, bližší okolnosti nejsou známy. Písemné zprávy o tvrzi ani o její bližší poloze však v pramenech nejsou.

Na počátku 15. století vlastnili Deštnici Mikuláš Hrzek (Nikolaus Hrzko) (1401 až 1408) a po něm Hlaváč z Deštnice, který padl v r. 1424 v bitvě u Malešova. Po něm je uváděn v l. 1424 - 1434 jako majitel statku Tvoch z Nedvídkova, jehož Lounští zajali a věznili jako škůdce a nepřítele husitů. Tehdy je také poprvé připomínána Deštnická tvrz. Dalšími majiteli byli Jan Brebták (někdy též Bebták nebo Bublák) (Johann Beztak oder Oblak) (zřejmě koktavý člověk) z Nedvídkova a jeho bratr Pavel z Nedvídkova (Paul) (1443). Tito bratři prodali své dědictví dle dokumentů 15. března 1443 za 250 kop grošů Felixi Šťastnému z Tuchořic (Statny von Tuchorschitz) a jeho dědicům. K těmto statkům náležely tehdy Deštnice s dvorem, selskými dvory s nájmy a dvůr Nedvídkov, Újezd (zmizelá ves u Tuchořic) s poli, loukami, lesy a rybníky se všemi svobodami a plnou vládou, kromě vlastnictví lounských kněží a ročního nájmu 4 kop grošů, které Janu Štukovi z Pytkovic (Jahann Stuck von Pitkowitz) ku Deštnici náležely. (Archiv Český III, 527.) Rod z Nervákova byl později uváděn v pražském kraji (jeneč) (Jentsch), s Deštnicí byl ještě jednou zmiňován v r. 1454. V těchto letech zemřel v Deštnici Mikeš z Vraného (Mikesch von Wrana) a Vonslav z Beřkovic (Wonslaw von Berkowitz).

Na konci 15. století držel Deštnici Žibřid Strojetický ze Strojetic a po něm jeho syn Kašpar Strojetický ze Strojetic (Kašpar von Strojetit)(v letech od 1519 do 1533.Potom se zde rychle vystřídalo několik majitelů - r. 1533 Jan Mašťovský z Kolovrat (Johann Maschauer von Kolowrat), Jeroným Šlik z Holíče (Hieronymus Schlicck von Holitsch), potom přešlo zboží na Šebestiána z Weitmile (Sebastian von Weitmühl), v roce 1549 na Jindřicha ze Všetat (Heinrich von Wschetat-Schöbritz), kterého sestra Dorota (Dorothea) Deštnici prodala v roce 1552 Bohuslavu Felixi Hasištejskému z Lobkovic, který ji připojil líčkovskému panství (Herrschaft Litschkau). Ten proslul jako výborný hospodář a stoupenec Ferdinanda I. Na svém panství šířil protestantismus. Po smrti Bohuslava si panství rozdělili jeho synové Jan Valdemar a Bohuslav Jáchym. V té době však byla tvrz i dvůr následkem střídání majitelů v tak zchátralém stavu, že ji Lobkovicové dali rozbořit. Dnes není po tvrzi ani stopa a nelze také určit, kde stála.

Jan Valdemar (+1595) zůstal na Líčkově, ale brzy tonul v dluzích, takže byl nucen svůj majetek postupně zastavovat. Jeho největším věřitelem se stal Jiří Popel z Lobkovic (Georg Popel von Lobkowitz), který později koupil celé panství. R. 1593 se pokusil vyvolat opoziční hnutí ve sněmu. Tím proti sobě popudil císaře Rudolfa II., který jej dal zatknout a uvěznit nejprve na jeho vlastním radě Líčově, později v Kladsku a na Loti, kde r. 1607 zemřel. Do roku 1595 byly jeho državy zkonfiskovány a rozprodány. Dešťnici koupil Jan starší z Valdštejna (Johann der Aeltere von Waldstein auf Sedschitz), statky byly však brzy nato, pravděpodobně pro větší odlehlost, prodány měcholupskému panství (Michelober Herrschaf) při čemž zůstalo až do roku 1848. V roce 1623 byla zmiňována Děšťnice spolu se Sádkem, Lhotou, tronicemi a Veleticemi jako Měcholupům náležející ves a dvůr v té době ve vlastnictví Karla z Paaru. V r. 1690 koupil měcholupské panství Jaroslav z Vršovců a pak došlo ke střídání majitelů až do r. 1860, kdy koupil Měcholupy žatecký velkoprůmyslník a pivovarník Antonín Dreher, jehož potomci drželi Měcholupy až do r. 1945. Deštnický dvůr byl ještě v r. 1904 uváděn jako jeho majetek.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.