Proseč pod Ještědem

Obec Proseč pod Ještědem tvoří vsi Proseč pod Ještědem, Domaslavice, Horka, Javorník a Padouchov. První zmínka o obci Proseč je činěna v roce 1547, kdy byl za vzpouru proti králi Ferdinandovi I. konfiskovány statky a majetek Adama z Vartenberka ve prospěch panovníka. Zápis v Deskách zemských vypočítává vsi příslušné k „Dubu zámku“ (Český Dub) a mezi nimi i Proseč společně s vesnicemi Padouchovem a Domaslavicemi (Javorník je zmiňován v roce 1548).

Panství Český Dub koupil v roce 1552 Jan z Oprštorfu (Oppersdorff) a zápis v Deskách zemských (vklad 1. 12. 1556) opět ve výčtu vsí příslušných k panství jmenuje krom jiných i Proseč. Jan z Oprštorfu se svými mladšími bratry Jiřím (+ 1577) a Vilémem (+ 1588) byl 24. 6. 1554 povýšen do stavu svobodných pánů a obdržel přídomek z Dubu a Frýdštejna. Když Jan z Oprštorfu v roce 1584 zemřel bezdětný, došlo po zdlouhavém, několikaletém dědickém řízení k situaci, kdy v roce 1589 přešel Český Dub na krátkou dobu na císaře Rudolfa II., ale ten panství vzápětí postoupil Bedřichovi a Jiřímu z Oprštorfu, synovcům zemřelého Jana a synům jeho bratra Jiřího.

Za jejich vlády byl v roce 1590 vytvořen urbář panství dubského a frýdštejnského a zde je mezi 49 příslušnými osadami zmiňována Proseč. Ačkoliv bratři Oprštorfové v roce 1590 potvrdili dubským měšťanům výsady a privilegia, rozhodli se následujícího roku prodat českodubské panství Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic (+1608). Vše nakonec získal Albrecht z Valdštejna jako poručník nezletilého a duševně chorého nejmladšího Zikmundova syna Jindřicha Jiřího. Valdštejn, z moci svého titulu vévody z Frýdlantu, vyčleněnil z panství Český Dub statek Domaslavice, jehož součástí byla i Proseč a jako frýdlantské léno ho prodal 6. 3. 1628 Pavlovi Cornazanimu a jeho manželce Anně Zuzaně. Té jako dědičce po zemřelém manželovi byl statek Domaslavice ponechán i po zavraždění Valdštejna v Chebu v roce 1634. Když Anna Zuzana Cornazaniová zemřela bez dědiců byl statek Domaslavice dán do dědičného držení Janovi Ludvíkovi hraběti z Isolani a opět připojen k jeho panství Český Dub, které získal z konfiskací po Valdštejnovi v roce 1635.

Protože hrabě Isolani neměl syna, dědily panství jeho dcery Anna Marie, Alžběta a Regina. Jedinou majitelkou se v roce 1648 stala Regina a díky jejímu odkazu se Český Dub stal majetkem kláštera sv. Jakuba ve Vídni, kterému náležel příštích téměř sto třicet let. Za panování císaře Josefa II. došlo ke zrušení některých klášterů.

Byl mezi nimi i vídeňský augustiniánský klášter u sv. Jakuba. Statek po té spravoval státní Náboženský fond Dolního Rakouska. Od něj koupili Český Dub knížata z Rohanu. Původem francouzský rod držel Český Dub a s ním i Proseč až do konce patrimoniální správy v roce 1850.