Hledat firmy v obci Pasohlávky, část obce Pasohlávky
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 253 firem

Pasohlávky č. 19081 m

areál bývalého státního statku 53, Nová Ves, Pohořelice3,91 km

Hlavní 141, Dolní Dunajovice5,99 km

Hlavní 142, Dolní Dunajovice6,02 km

Svatoplukova 277/2, Drnholec6,37 km

Výsluní 613, Drnholec6,92 km

Hrušovanská 46, Drnholec7,06 km

Dolní Věstonice č. 467,62 km

Průmyslová 1501, Pohořelice7,90 km

Troskotovice č. 1607,92 km

Novosedly č. 2387,99 km

Perná č. 3157,99 km

Novosedly8,11 km

Perná č. 3018,14 km

Komenského 335, Pohořelice8,82 km

Lipová 692, Vranovice8,89 km

Bavory č. 1609,22 km

Klentnice č. 789,49 km

Brněnská 1024, Pohořelice9,74 km

Klentnice č. 1459,88 km

Historie obce Pasohlávky celá historie

Po vzniku nové politické správy rakouské monarchie v roce 1850 se Pasohlávky staly součástí soudního a politického okresu. Mikulov, v jehož správě zůstaly až do vzniku okresu Břeclav v roce 1960. S tímto politickým začleněním prožila ves i okupaci německou armádou 8. října 1938 a konec války 7. května 1945. Vesnici zasáhly správní změny v souvislosti s výstavbou novomlýnských jezer. V důsledku připravované fyzické likvidace obce Mušov byl v roce 1976 v Pasohlávkách vytvořen společný Místní národní výbor obou obcí, který byl zrušen k 1. lednu 1980 po zániku Mušova. Právě do Pasohlávek (a také do Pohořelic) se přestěhovala část mušovských občanů.

Obec ve starých písemných pramenech jmenovaná Uherčice na Bílém břehu (odtud odvozen i pozdější německý název Weisstätten), patřila v roce 1276 dolnokounickému klášteru, který ji tehdy získal od staroboleslavské kapituly. Vesnice byla pravděpodobně kolonizačního původu a její osu tvořila komunikace, která se ve východní části rozšiřovala v náves, na níž stávala kaple. Někdy za válek 15. století zpustla a v první polovině 16. století byla znuvu osídlena nově příchozím charvátským obyvatelstvem (v soudobých pramenech je uváděna jako "Auerčice jinak Charváty"). V roce 1574 zde bylo 33 usedlíků a jeden obecní grunt. Po Bílé hoře ves propadla konfiskace a získal ji kardinál František z Ditrichštejna, který ji natrvalo připojil k vlasatickému statku, jenž příslušel k panství dolnokounickému. Za třicetileté války byla ves velmi zplundrována a patřila k nejzničenějším vsím celého břeclavského okresu. Z původních 43 osedlých válku přežilo jen 9 tj. 21 % předválečného počtu. Obnova vsi však probíhala velmi rychle a na počátku 18. století zde bylo už 48 osedlých. Při sčítání lidu v roce 1763 žilo v Pasohlávkách dokonce 80 rodin selských a 26 podružských s celkem 397 obyvateli. Nejvyššího počtu dosáhlo zdejší obyvatelstvo v roce 1930, kdy tu bydlelo 1 021 osob. Při posledním sčítání obyvatelstva v roce 1991 bylo v Pasohlávkách napočteno 672 obyvatel ve 172 trvale obydlených domech.

Před válkou žilo v Pasohlávkách převážné německé obyvatelstvo (93,6 %), které patřilo k nacionálně nejuvědomělejším v celém tehdejším mikulovském okrese. Proto bylo po válce odsunuto a jeho majetek byl konfiskován. Této konfiskaci propadlo z 1 594 ha půdy plných 1 549,3 ha a z 242 popisných čísel 230 domů. Přestože byla obec dobyta až na samém konci války a patřila k posledním okupovaným místům na Mikulovsku, tvrdě se o ni bojovalo a při bojích bylo zničeno 162 domů zcela a dalších 72 bylo těžce poškozeno. Proto přišlo v průběhu druhé půle roku 1945 a v roce 1946 do Pasohlávek jen 37 rodin. I přes dosídlení tedy počet obyvatel silně poklesl. V roce 1950 žilo v obci pouze 282 osob, tj. 27,6 % předválečného počtu.

Fara vznikla ve vsi zřejmě záhy po jejím založení a připomíná se již v roce 1276. V 16. století zde převládlo nekatolické náboženství a v roce 1612 se tu dokonce usadili novokřtěnci a zřídili si tady svůj společný dům. Byli odsud vypuzení - stejně jako všichni jejich souvěrci z celé Moravy - po vydání císařského výnosu namířeného proti všem nekatolíkům v roce 1622 (poslední zmínka o jejich komunitě je z roku 1620). Farní úřad byl v obci obnoven v roce 1885. Dnes spadají Pasohlávky pod děkanství mikulovské a jsou spravovány farářem drnholeckým.V obci je rovněž kazatelská stanice českobratrské církve evangelické příslušná k hustopečskému sboru, dnes však spravovaná v Břeclavi.

Na návsi původně stávala kaple sv. Ducha, která byla v roce 1675 přestavěna a pravděpodobně v této souvislosti zasvěcena sv. Anně. O tomto patriociniu se ovšem mluví až v roce 1691. Na kostel pak byla kaple rozšířena v roce 1811 a o sedm let později byla přistavěna věž. U kostela stojí ještě památkově chráněná plastika sv. Jana Nepomuckého z druhé poloviny 18. století.

Škola byla v obci zřízena v roce 1788 nová školní budova byla postavena v roce 1883. Dnes je v Pasohlávkách pouze mateřská škola a dvě třídy 1.-3. ročníku Základní školy drnholecké ostatní děti navštěvují úplnou Základní školu v Drnholci.

Obec užívala v minulosti v pečeti obecního znamení na němž blízkost Dyje symbolizoval rak a vinařství v obci vinařský nůž. Nový znak byl vsi udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny dne 19. června 1995. Znak zohledňuje i nástupnictví městečka Mušova: "Dělený štít v horní stříbrné polovině nad modrou vlnitou patou červený ležící rak; spodní polovina červeno-stříbrně polcená vpravo stříbrný vinařský nůž s hnědou střenkou, vlevo dřevěná loďka v níž vyrůstají z jednoho stonku dvě překřížené ratolesti zakončené žaludem, vše v přirozené barvě." Právě ona loďka s motivem dubových ratolestí se žaludy pochází ze starého mušovského znaku.

Prapor byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 23 z 19. února 1998. List tvoří dva pruhy - bílý a modrý. V žerďové polovině bílého pruhu je červený rak klepety k žerdi. Poměr stran listu je 2:3.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.