Křenovice

Ve středověku patřily Křenovice ke svobodnému majetku pánů z Deblína a již na samém počátku 14. století zde existoval farmí kostel. Konec patnáctého a počátek 16. století probíhal ve znamení hospodářských změn. Došlo k bouřlivému vývoji v myšlení, víře, lidské mentalitě i životního stylu a politice. V téže době se Křenovice jako součást Slavkovského panství spojily s jedním z významných moravských rodů, hrabaty z Kounic. Slavkovské panství konce 16. století zahrnovalo celkem 10 vesnic. V této době se v Křenovicích nacházelo 61 osad.

17. století bylo obdobím nepokojů, zmatků a vojenských konfliktů. Křenovice v této době patřily mezi velké vesnice, větší na Slavkovském byly jen Hodějice a Rašovice. Třicetiletá válka připravila obyvatele Křenovic o zemědělské plodiny a dobytek. Z 61 usedlostí zbylo v roce 1645 v obci jen 6, Křenovice zůstaly zcela pusté. Co se týče materiálních ztrát, nedopadly Křenovice však nejhůře – daleko větší ztráty měly např.: Heršpice a Hodějice. Rok 1648 přinesl dlouho očekávaný mír, počet osad se postupně začal zvyšovat až na 31.

Počátek 70. let 18. století znamenal pro Křenovice nebývalý populační růst. V roce 1772 bylo zaznamenáno nejvíce obyvatel, kterého nebylo dosaženo znovu až do poloviny 19. století. Největší křenovské rodiny měly až šest žijících dětí. Neplatila však obecně tradovaná představa, že nejchudší měli nejvíce dětí. Nepochybný rozvoj obce v 18. století ilustruje také narůstající počet křenovských domů. Ten přesáhl v polovině století stav před třicetiletou válkou. Podle úředního soupisu bylo ve vsi celkem 71 domů. V roce 1788 navštěvovalo v Křenovicích celkem 127 dětí místní školu, kde se vyučovalo česky. Nová škola však bylo postavena až o pět let později knížetem z Kounic a nahradila tak starou školu „na Liškově“ č.68. Umístění školy ke kostelu symbolicky naznačilo přetrvávající spojení katolického náboženství a školní výuky.

Rok 1805 byl rokem války a vepsal se hluboce do života vesnice. Vpád cizích armád znamenal pro místní obyvatelstvo takový šok, že se o něm vyprávělo ještě po generacích. Sama bitva u Slavkova a její následky – hlad, epidemie, materiální škody – poznamenaly i další léta života obce. Ještě dlouho se Křenovští vzpamatovávali z bídy, kterou jim válka přinesla. V roce 1806 došlo k radikálnímu nárůstu zemřelých. Tento stav úzce souvisel s bitvou tří císařů. Největším problémem byla epidemie neštovic.

V prví polovině 19. století měly Křenovice 574 obyvatel ve 122 domech. Křenovští používali na svých polích staletími osvědčený trojpolní systém hospodaření, kdy se na polích střídá ozim, jař a úhor. Křenovice tak představovaly obec převážně zemědělského charakteru pouze s několika řemeslníky, kteří pracovali jen pro nejnutnější místní spotřebu. Tento obraz obce se v následujících desetiletích měnil jen nepatrně a velké politické změny ve 20. století na něj neměly žádný podstatný vliv. V průběhu 19. století byla postavena nová školní budova, byly provedeny rozsáhlé stavební úpravy kostela a byl založen nový hřbitov u trati severní dráhy. Nelze zapomenout ani na stavbu nové farní budovy v roce 1907, která předcházela vzniku samostatné farnosti. Pro vývoj obce byly velmi důležité i komunikace. Právě snadná dostupnost Křenovic byla jedním z důvodů rychlého rozvoje obce.

Realita 1. sv. války se projevila ve všech oblastech. Mnoho místních mužů bylo povoláno do armády a chyběla tak potřebná pracovní síla. Převratnou událostí obce se stala její elektrifikace v roce 1921, slavnostní otevření Spolkového domu v roce 1923, návštěva prezidenta T.G.Masaryka v roce 1924 a regulace potoka Rakovce v roce 1927.

V době nacistické okupace byly obyvatelé přinuceni zvykat si na nové nacistické pořádky, např.: používání německého ekvivalentu názvu obce, jenž měl podobu „Krenowitz“, nesměly se zdobit pomníky a sochy a v roce 1942 se obec musela zavázat k odběru časopisu „Die Wehrmacht“. Málokdo dnes možná ví, že během okupace se vážně jednalo o sloučení obcí Křenovice a Hrušky. Nejvíce obětí si válka vybrala z řad prostých občanů, kteří se ocitli v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. Celá řada Křenovických občanů byla nacisty perzekvována a vězněna ve věznicích či koncentračních táborech. Po válce vznikl v Křenovicích místní akční výbor Národní fronty a byl zřízen matriční úřad. Život společnosti výrazným způsobem poznamenala i měnová reforma provedená k 1.6.1953. Hospodářský život obce byl po roce 1948 značně rozvrácen procesem znárodnění.