K založení muzea v Komárově došlo 8. dubna 1934 skupinou dobrovolných pracovníků. 1. září 1935 bylo muzeum slavnostně otevřeno v prostorách bývalého zámku. Dle nového muzejního zákona z roku 2006 bylo třeba zajistit chod muzea, postarat se o expozici
Hledat firmy v obci Komárov
Živé firmy v obci Komárov 60 firem
Buzulucká 108, KomárovOtevřenoBuzulucká 108, Komárovdle domluvySokolovická 260, Komárovdle domluvySokolovická 415, KomárovOtevřenoVše děláme s ocelovým odhodláním.nám. Otty z Losu 15, KomárovOtevřenonám. Míru 204, KomárovOtevřenoKomárov č. 373dle domluvy5. května 349, Komárovdle domluvy9. května 338, KomárovOtevřeno 24 hodinNa Horách 257, KomárovzavřenoKomárov č. 124zavřenoU Nádržky 489, KomárovOtevřenoBuzulucká 108, KomárovOtevřenonám. Jana Husa 36, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
Buzulucká 108, Komárovdle domluvySokolovická 260, Komárovdle domluvySokolovická 415, KomárovOtevřenoVše děláme s ocelovým odhodláním.nám. Otty z Losu 15, KomárovOtevřenonám. Míru 204, KomárovOtevřenoKomárov č. 373dle domluvy5. května 349, Komárovdle domluvy9. května 338, KomárovOtevřeno 24 hodinNa Horách 257, KomárovzavřenoKomárov č. 124zavřenoU Nádržky 489, KomárovOtevřenoBuzulucká 108, KomárovOtevřenonám. Jana Husa 36, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
Sokolovická 260, Komárovdle domluvySokolovická 415, KomárovOtevřenoVše děláme s ocelovým odhodláním.nám. Otty z Losu 15, KomárovOtevřenonám. Míru 204, KomárovOtevřenoKomárov č. 373dle domluvy5. května 349, Komárovdle domluvy9. května 338, KomárovOtevřeno 24 hodinNa Horách 257, KomárovzavřenoKomárov č. 124zavřenoU Nádržky 489, KomárovOtevřenoBuzulucká 108, KomárovOtevřenonám. Jana Husa 36, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
Sokolovická 415, KomárovOtevřenoVše děláme s ocelovým odhodláním.nám. Otty z Losu 15, KomárovOtevřenonám. Míru 204, KomárovOtevřenoKomárov č. 373dle domluvy5. května 349, Komárovdle domluvy9. května 338, KomárovOtevřeno 24 hodinNa Horách 257, KomárovzavřenoKomárov č. 124zavřenoU Nádržky 489, KomárovOtevřenoBuzulucká 108, KomárovOtevřenonám. Jana Husa 36, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
nám. Otty z Losu 15, KomárovOtevřenonám. Míru 204, KomárovOtevřenoKomárov č. 373dle domluvy5. května 349, Komárovdle domluvy9. května 338, KomárovOtevřeno 24 hodinNa Horách 257, KomárovzavřenoKomárov č. 124zavřenoU Nádržky 489, KomárovOtevřenoBuzulucká 108, KomárovOtevřenonám. Jana Husa 36, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
nám. Míru 204, KomárovOtevřenoKomárov č. 373dle domluvy5. května 349, Komárovdle domluvy9. května 338, KomárovOtevřeno 24 hodinNa Horách 257, KomárovzavřenoKomárov č. 124zavřenoU Nádržky 489, KomárovOtevřenoBuzulucká 108, KomárovOtevřenonám. Jana Husa 36, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
Komárov č. 373dle domluvy5. května 349, Komárovdle domluvy9. května 338, KomárovOtevřeno 24 hodinNa Horách 257, KomárovzavřenoKomárov č. 124zavřenoU Nádržky 489, KomárovOtevřenoBuzulucká 108, KomárovOtevřenonám. Jana Husa 36, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
5. května 349, Komárovdle domluvy9. května 338, KomárovOtevřeno 24 hodinNa Horách 257, KomárovzavřenoKomárov č. 124zavřenoU Nádržky 489, KomárovOtevřenoBuzulucká 108, KomárovOtevřenonám. Jana Husa 36, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
9. května 338, KomárovOtevřeno 24 hodinNa Horách 257, KomárovzavřenoKomárov č. 124zavřenoU Nádržky 489, KomárovOtevřenoBuzulucká 108, KomárovOtevřenonám. Jana Husa 36, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
Na Horách 257, KomárovzavřenoKomárov č. 124zavřenoU Nádržky 489, KomárovOtevřenoBuzulucká 108, KomárovOtevřenonám. Jana Husa 36, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
Komárov č. 124zavřenoU Nádržky 489, KomárovOtevřenoBuzulucká 108, KomárovOtevřenonám. Jana Husa 36, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
U Nádržky 489, KomárovOtevřenoBuzulucká 108, KomárovOtevřenonám. Jana Husa 36, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
Buzulucká 108, KomárovOtevřenonám. Jana Husa 36, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
nám. Jana Husa 36, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
nám. Míru 441, KomárovOtevřenonám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
nám. Míru 441, KomárovOtevřenoV Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
V Brance 487, Komárovdle domluvy5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
5. května 345, Komárovdle domluvynám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
nám. Otty z Losu 291, KomárovZavřeno
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
2 části obce:
46 ulic:
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Městys Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
