Jenišovice

Strahovského kláštera v Praze, kde se praví, že roku 1143 celá ves Jenišovice náleží tomuto klášteru.

Z toho tedy vyplývá, že naše obec existovala již ve 12. století. Mocným rodem Markvarticu, který vládl

rozsáhlým územím od pomezních hor až k rece Jizere a na východ k rece Kamenici, byl na míste

nekdejšího hradu vybudován klášter, který se nazýval Klášter Hradište. Sem potom byl povolán rád

cisterciácký. Tomuto klášteru potom náleželo celé území od Hradište až po svahy Kopaniny, tedy i

území naší obce. Klášter byl velkým pomocníkem vládnoucímu rodu tím, že zakládal nové osady, vábil

sem nové osadníky, kterí se pak stávali jeho poddanými a pomáhali tak dávkami a robotami

zabezpecovat blahobyt, jak pro vládnoucí rod, tak pro klášter.

Z historie dokladu se dovídáme, že opatové jmenovaného kláštera zakládali i plebenie neboli fary,

a sice v Jenišovicích a v Rychnove. První opat se pripomíná roku 1184. Z toho tedy mužeme

usuzovat, že od této doby území naší obce náleží klášteru hradištskému.Prvními osadníky byli Ceši, o

cemž svedcí názvy obcí jako:

Pacerice, Jenišovice, Odolenovice, Ohrazenice, Ždárek, Sestronovice...Jmenované obce pak tvorily

rychtu jenišovickou. K ní pozdeji byl pripojen i Rychnov, Rádlo a 4 lidé z Nudvojovic. Za husitských

válek byl klášter 30. dubna 1420 bratrstvem orebitským, pod vedením Hynka Krušiny z Kumburka,

obležen a spálen. Bratrstvo orebitu toho roku táhlo na pomoc ohrožené Praze a v ceste jim byl klášter,

odpurce husitství.

Roku 1436 pripadlo celé území rychty jenišovické Heníkovi z Valdštejna se sídlem na Vranove, ci

Skalách nad Jizerou. Od roku 1565, kdy nastalo rozdelení zboží vartemberských na Hrubém Rohozci,

patrí území naší obce pod Hrubý Rohozec. Roku 1628 kupuje zkonfiskované statky vartemberské, po

prohrané bitve na Bílé Hore, císarský dustojník Mikuláš Des Fours Walderode.V jejich majetku zustal

Rozozec až do roku 1945, kdy byl poslednímu majiteli Karlovi, prezidentským dekretem z 21. cervna

1945, pro zrádcovství a kolaboranství, zkonfiskován.

Cervený dvur, který byl poplužním dvorem k panství Hrubý Rohozec, prešel roku 1952 v majetek

JZD v Jenišovicích.

Jak vypadal obraz naší obce v dávné minulosti si mužeme dnes jen težko

predstavit. Podle dochovaných zpráv víme, že na návrší nad vsí stál drevený kostel,

který se pripomíná již roku 1348. Kolem kostela byl hrbitov, který byl zrušen roku

1839 a na jeho míste koncem minulého století byl zrízen park, který tu je dodnes.

Kostel je významná památka barokní architektury a dnes je prohlášen za památku

první trídy a je chránen památkovou pécí. Dne 5. kvetna 1831 uderil blesk do veže

kostela a požár znicil kryt a zvony. Nové zvony byly zakoupeny roku 1847 a vežní

hodiny zakoupila obec teprve roku 1882. V roce 1865 byly v prostranství u kostela

vysázeny lípy a kaštany.

Na novém hrbitove jsou pohrbeni prarodice národního umelce Petra Bezruce, Josef a Františka

Brožkovi z Hrubého Rohozce, dále pak kronikár Josef Dlask z Dolánek a Jan Cejnar z Frýdštejna. Též

je zde pohrbena Anna Vedralová, ošetrovatelka Karla Havlícka Borovského, jemuž k smrti dosloužila

29. cervence 1856.

Škola v Jenišovicích se pripomíná již na konci 17. století. Puvodne to byla drevená chalupa, patrící

kostelu, která se pronajímala k vyucování. Roku 1787 byla otevrena nová škola. Sem docházely deti z

dalekého okolí. V polovine 19. století školní budova již nevyhovovala a proto roku 1840 byla postavena

nová kamenná školní budova nákladem 5752 zlatých. Tato budova sloužila až do roku 1899, kdy byla

provedena generální oprava v cene 30 000 zlatých. Tato budova slouží dodnes i když dnes je v ní

umístena materská škola.

V roce 1960 se zacalo s výstavbou nové základní školy, která byla dokoncena roku 1962. V roce

1911 byla též v Jenišovicích založena telocvicná jednota Sokol.

V roce 1960 dochází ke sloucení obcí Jenišovice a Odolenovice v jednu obec se sídlem národního

výboru v Jenišovicích. Téhož roku byla také sloucena JZD obou obcí v jeden celek pod názvem "JZD

Družba Jenišovice" se sídlem v Jenišovicích. V roce 1963 pribylo v obci dlaždicského družstva Žula.

V roce 1957 byla provedena úprava silnice smerem k Turnovu a provedena úprava návsi. V roce

1971 byly dostaveny dva kravíny pro výkrm hovezího dobytka.

Po rozsáhlé rekonstrukci budovy fary, kde sídlil místní národní výbor, zde byla zrízena obradní sín

a dále pak úradovna MNV, knihovna a místnost pro matriku. Od roku 1950 se v obradní síni konají

snatky a jiné matricní události. V roce 1991 byl obecní úrad prestehován z budovy fary do prízemí

budovy materské školy. V této budove je sídlo obecního úradu do soucasné doby.

O kulturní život v obci se dríve starala osvetová beseda, v soucasnosti zajištují spolecenské akce

spolky v obci a obecní úrad. Porady k slavnostním akademiím a príležitostným oslavám pripravují

ucitelé základní školy a materské školy