Hledat firmy v obci Hrušovany nad Jevišovkou
Živé firmy v obci Hrušovany nad Jevišovkou 98 firem
KOBLIHA STAVITELSTVÍ s.r.o. - Nádražní 218, Hrušovany nad Jevišovkouweb
Kompletní sortiment stavebních materiálů, míchací centrum omítek a fasádních barev, stavební práce-výstavba RD na klíč, rekonstrukce, zemní práce. Nacenění materiálu zdarma zákazníkům přímo na míru! Auto s hydraulickou rukou pro vaše pohodlí.
KVĚTINÁŘSTVÍ U CHUDĚJŮ, s.r.o. - náměstí Míru 89, Hrušovany nad Jevišovkouweb
Těšíme se na vaší návštěvu a budeme rádi, že vám budeme moci poskytnout zboží a služby dle vašich představ. Květinářství u Chudějů.
OBUV ILONA-HRUŠOVANY - Znojemská 710, Hrušovany nad Jevišovkouweb
Nohy nás nosí celý život, hýčkejte je kvalitní obuví.
ZŠ Hrušovany nad Jevišovkou - Nádražní 461, Hrušovany nad Jevišovkouweb
ČESKÁ POŠTA Hrušovany nad Jevišovkou - náměstí Míru 707, Hrušovany nad Jevišovkou
POLICIE ČR obvodní oddělení Hrušovany nad Jevišovkou - náměstí Míru 87, Hrušovany nad Jevišovkou
AGROCENTRUM HRUŠOVANY, spol. s r.o. - Mlýnská 408, Hrušovany nad Jevišovkou
ČESKÁ SPOŘITELNA Hrušovany nad Jevišovkou - náměstí Míru 29, Hrušovany nad Jevišovkou
AP MASCHINENBAU s.r.o. - Litobratřická 686, Hrušovany nad Jevišovkou
ŠŤASTNÁ PETRA MUDr. - Anenská 211, Hrušovany nad Jevišovkou
FLOP TOP SUPERMARKET Hrušovany nad Jevišovskou - Nádražní 164, Hrušovany nad Jevišovkou
LARDANEX s.r.o. - Pastviny 594, Hrušovany nad Jevišovkou
HRUŠOVANSKÁ LÉKÁRNA, spol. s r.o. - Nádražní 529, Hrušovany nad Jevišovkou
TEXL MICHAL - Poštovní 131, Hrušovany nad Jevišovkou
PENZION MONIKA - Poštovní 418, Hrušovany nad Jevišovkou
UBYTOVNA NA VĚTRNÉ - Větrná 944, Hrušovany nad Jevišovkou
SAPOUŠEK spol. s r.o. - Nádražní 232, Hrušovany nad Jevišovkou
KUČERA JIŘÍ-REVIZE VYHRAZENÝCH ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ - Nádražní 625, Hrušovany nad Jevišovkou
ZEMÁNKOVÁ MARTINA - Anenská 202, Hrušovany nad Jevišovkou
TÁBORSKÁ SOŇA - Poštovní 123, Hrušovany nad Jevišovkou
Historie obce Hrušovany nad Jevišovkou celá historie
Území na kterém se nachází dnešní město Hrušovany nad Jevišovkou patřilo k bezledovcovému pásu mezi severním vnitrozemským ledovcem a mohutným alpským ledovcem. V ranné době bronzové přicházely na toto území severoindogermánské kmeny, které později vystřídali Keltové. O jejich přítomnosti svědčí četné nálezy, které jsou umístěny na zámku v Mikulově, v Jihomoravském muzeu ve Znojmě a v Muzeu ve Vídni.
ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z HRUŠOVANSKÉ OBLASTI
Už z doby paleolitu, t.j. ze starší doby kamenné, máme památky, které dokazují existenci obyvatelstva na území Hrušovan. Byla zde objevena tři velká pazourková jádra s negativy odštípaných čepelí.
Z doby kultury zvoncových pohárůbyl v katastru města objeven kostrový hrob. Typickým znakem této kultury byla poloha pohřbeného ve skrčené poloze na boku (muži na levém a ženy na pravém) s rukama zkříženýma před obličejem.
Z doby existence lidu únětické kultury doby bronzové pochází nález pohřebiště. V roce 1925 při kopání v cukrovarském písečníku byl nalezen hrob 75 cm hluboký. V něm byly kosterní zbytky, tři zachovalé nádoby a další střepy. Nález byl kryt kamennou zídkou Podobné nálezy z tohoto období byly nalezeny na linii Znojmo – Dyje – Hodonice – Borotice – Hrušovany nad Jevišovkou. Hroby, jejichž stáří se odhaduje na 4 – 5 tisíc let, jsou na vyvýšených místech. Důvod umístění byl prostý. Území kolem řeky Jevišovky byla často zaplavována vodou z rozvodněné řeky.
Přítomnost Římanů na území města lze též dokázat zde nalezenými mincemi spadajícími svým původem do let 98 – 118 našeho letopočtu.
Z 5. století z doby stěhování národů pochází nález hrobu v němž byla nalezena úplná kostra. Na pravé ruce měla těžký zlacený náramek, na nohou dva spirálové kruhy z bronzu. Tento nález je uložen ve vídeńském muzeu.
Po odchodu Keltů z našich krajů kolem roku 60 před naším letopočtem se usadili ve zdejším kraji germánské kmeny. Zůstaly zde asi půl tisíciletí. O jejich přítomnosti hovoří četné nálezy v okolí Hevlína (nádoby, železná spona...)
V 5. století obývali oblasti jihu Moravy kočovní Hunové a Vandalové táhnoucí se k jihovýchodu. V období stěhování národů přišli do těchto končin Slované, kteří si podmanili zbytky původního obyvatelstva. Upevnili svou moc, sjednotili území a vytvořili slovanský stát Velkomoravskou říši.
V 9. století se na našem území usadili na čas Maďaři, později Poláci. Komu území na jihu Moravy patřilo v této době není spolehlivě dokázáno. Jistě víme, že Boleslav Chrabrý držel Moravu od roku 999 do r. 1003. Nelze také přesně a spolehlivě zjistit zda ji pro Přemyslovce získal kníže Oldřich nebo jeho syn Břetislav I. Součástí přemyslovského státu se stala Morava někdy v letech 1017 – 1029. začátkem roku 1030 je už spolehlivě přidělena k državám knížete Oldřicha – jako údělný kníže ji tehdy spravuje pětadvacetiletý Břetislav I. Ten se ujal vlády v celém státě roku 1034. Roku 1040 se rozpoutal boj mezi ním a římskoněmeckým císařem Jindřichem III. I když zradou českých předáků, kníže Břetislav prohrál, spojenectvím s Jindřichem III. se mu podařilo uspořádat zemi a hranici mezi českým státem a rakouskými zeměmi tvořila řeka Dyje. O ní hovoří kronikář Kosmas v Kronice české z let 1119 – 1125. Spor o hraniční území mezi sousedy byl vyřešen roku 1179 na jednání v Chebu, na němž byly pevně vytyčeny hranice. I přes stavbu českých ochranných hradů po obou stranách řeky (např. Vranov n. Dyjí, Bítov...) docházelo často k šarvátkám mezi sousedy na jedné i druhé straně řeky Dyje.
Od druhé poloviny 14. století stála v obci tvrz (připomíná se v letech 1378 – 1588), na jejíchž základech pravděpodobně vyrostl po roce 1699 dnes nefunkční a omšelý barokní zámek budovaný pány z Althanu. 28.4.1495 byly Hrušovany nad Jevišovkou králem Ladislavem II. Jagelonským povýšeny na městečko a obdržely právo užívat městský znak se dvěma proti sobě plovoucími rybami uvnitř.
Původní slovanský název Gruspan odvozený od osobního jména Hruš byl později zkomolen do německé podoby Grusbach, a to v souvislosti se změnami v osídlení i ve vlastnictví zdejšího majetku. Po vladycích z Bukoviny, z Hrušovan či Geblů z Hrušovan (z Kučerova) a po pánech z Vajtmile, z Pernštejna a Čertorejských z Čertorej připadly Hrušovany po bitvě na Bílé Hoře, kdy bylo hrušovanské panství konfiskováno a prodáno tajnému císařskému radovi Siegfridu Kryštofu Breunerovi, téměř na dvě století hrabatům z Althanu (1668 -1840). Dědictvím poté přešly do rukou hrabat z Hardeggu a v letech 1880 – 1945 hraběcímu rodu Khuen -Belassi.
K výraznějšímu rozvoji městečka dochází od poloviny 19. století, kdy se stalo majetkem právě pánů z Hardeku ( Kammel – Hardeggové) a dědičně od roku 1880 hraběcího rodu Khuen – Belassi. Kromě známého cukrovaru (původní objekt byl uveden do provozu roku 1851) byla postavena či zmodernizována řada dalších staveb, zřízena nemocnice, postavena nová školní budova a roku 1866 byla zahájena stavba železniční trati spojující Vídeň s Brnem z železničním uzlem právě v Hrušovanech nad Jevišovkou.
HRUŠOVANSKÉ PAMĚTIHODNOSTI
Pozdně barokní farní kostel sv. Štěpána Stavba kostela byla dokončena r. 1758 podle projektu Josefa Emanuela Fischera z Erlachu na místě budovy kostela připomínaného již r. 1339. Součástí vnitřního zařízení je obraz Umučení sv. Štěpána od Ignáce Weidlicha z. r. 1787, varhany postavené Josefem Silberbauerem r. 1786 s kartuší rodových znaků Althanů a Hardeků a novobarokní kalich s tepanou akantovou výzdobou od vídeňského zlatníka K.M. z r. 1847.
Ve věži je zavěšen zvonek s nápisem v azbuce z r. 1890, který do obce přinesli po r. 1945 novoosídlenci z Volyně. Do r. 1832 byl kostel obklopen hřbitovem, po němž se do dnešních dnů dochovaly klasicistní kamenné pomníky dnes přisazené ke kostelní zdi.
Sousoší Nejsvětější Trojice dominuje náměstí od r. 1711. Další barokní sochy, které dříve ve dvojicích vítaly návštěvníky na všech přístupových cestách, jsou dnes soustředěny v galerii u hřbitova.
Empírový trojkřídlý zámek- Byl vystavěn po roce 1669 Michale Adolfem hrabětem z Althanu, ale nestejně dlouhá boční křídla a plán z roku 1710 svědčí o složitějším vývoji. Vzhedem k okrouhlému vymezení areálu a vazbě na kostel Sv. Štěpána, lze předpokládat, že stojí na místě původní tvrze. Východní část, která měla r. 1710 arkádový ochoz, je možno považovat za dílo dalších majitelů Čertorejských z Čertorej z doby po r. 1572. Dlouhé jižní křídlo stojí na šikmém soklu a výškový rozdíl mezi nástupem a přízemní halou vyrovnává schodiště v předloženém přístavku. Na protější straně je rizalit a portikus, do něhož ústí obě ramena dvoukřídlého schodiště tvarovaná do segmentu. Místnosti v přízemí jsou klenuté, patro má strop plochý a fasády získaly svůj strohý vzhled při klasicistních úpravách po roce 1804.
Novodobé změny zajišťovaly potřeby ubytované vojenské posádky, která sice již zámek před časem opustila, ale zanechala ve stavu, který v současné době vyžaduje kompletní stavební rekonstrukci. V roce 2000 koupil Městský úřad Hrušovany nad Jevišovkou tento zámek a převedl do vlastnictví města. O jeho dalším využití po rekonstrukci rozhodne budoucnost.
Lesní zámeček Emín – Hrabata Khuen – Belassi využívala tento objekt v letech 1884 – 1896 a po jeho rekonstrukci, která proběhla ve 20 letech minulého století Dr. Edvaredm Khuenem až do druhé světové války. O zámečku je známo, že zde často pobýval významný evropský historik umění a zakladatel památkové péče, profesor vídeňské univerzity Dr. Max Dvořák. Právě zde navštěvovali profesora Dvořáka tehdejší významné osobnosti z oblasti historie a výtvarného umění. Dr. Dvořák zemřel v Hrušovanech nad Jev. a je pochován na místním hřbitově.
KHUENOVÉ A JEJICH HISTORICKÝ VÝZNAM
Historie cukrovarnictví na hrušovansku je úzce spjatá s dějinami velkostatku patřícího šlechtickým majitelům .Po smrti vlastníka Michala Heřmana z Althanu roku 1797 zdědila zadlužené panství dcera Maxmiliána, ta se provdala za hraběte Dominika z Hardeggu. Jejich dcera hraběnka Anna se provdala za úředníka Kammela. Spolu potom založili r. 1848 cukrovar, který byl uveden do provozu r. 1851, měl denní kapacitu 30 tun cukru, zaměstnával 40 pracovníků a při kampani v něm našlo práci až 300 lidí z okolí.Další dědic, syn Emanuely, Dr. Karel Khen-Belassi a členové jeho rodiny vedli cukrovar ve vlastní režiji a postupně zvýšili kapacitu až na 250 tun za den.
Další významný přelom nastal s připojením Hrušovan na železnici. Kapacita se postupně zvyšovala až na 500 tun za den.Výroba kostkového cukru se zde objevila již v roce 1904.
Význam Khuenů spočívá i v tom, že objevili talent mladého Alfonse Muchy, zaměstnali jej a stali se jeho mecenáši při studiích na výtvarných školách v Německu a Francii.
Největšího hospodářského rozvoje dosáhly Hrušovany nad Jev. v polovině 30. let 20. století, kdy byl m.j. zbořen původní cukrovar a na jeho místě vystavěn, roku 1936 cukrovar nový (dnes již též mimo provoz).
V blízkosti cukrovaru v té době byl postavena budova t.zv. Sokolovna, která nabízela bohaté kulturní vyžití obyvatel městečka i zaměstnanců cukrovaru. Bohatá byla i spolková činnost, včetně organizací české menšiny.
TRADICE CUKROVARNICTVÍ V HRUŠOVANECH NAD JEVIŠOVKOU POKRAČUJE
V roce 1970 byl na nedalekém návrší postaven, polskými odborníky, jeden z největších a nejmodernějších cukrovarů v republice, v Hrušovanech v pořadí již třetí. Kapacita se oproti předchozímu cukrovaru zdvojnásobila a tradice cukrovarnictví v Hrušovanech nad Jevišovkou zde zůstala podnes
DO DNEŠNÍCH DNŮ
I ve druhé polovině 20. století zůstaly Hrušovany n. J. přirozeným centrem této části jihomoravského příhraničí. Významné oživení i výrazný podnikatelský rozmach spojený se vznikem velkého množství živností, provozů a služeb, k němuž došlo po roce 1989, bylo korunováno 1. února. 1996, kdy byly Hrušovany nad Jevišovkou jmenovány městem.
Copyright © Město Hrušovany nad Jevišovkou
Všechna práva vyhrazena.
Demografické údaje
MĚSTO Hrušovany nad Jevišovkou
náměstí Míru 22, Hrušovany nad Jevišovkou, 67167, Hrušovany nad Jevišovkou
Osoby
- Ing. Volná Eliška, starosta
Kontakty
- 515 229 101
- info@hrusovany.cz
- www.hrusovany.cz