Hledat firmy v obci Hranice
Živé firmy v obci Hranice 673 firem
Sklený kopec 1718, Hranice I-Město, HraniceŽáčkova 2042, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoMasarykovo náměstí 6, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 243, Hranice I-Město, Hranicedle domluvySkalní 279, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyPod Nemocnicí 1514, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyJižní 1971, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 19, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyTesaříkova 536, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 18, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinJiráskova 2188, Hranice I-Město, HraniceBrzy otevíráNáměstí 8. května 367, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Žáčkova 2042, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoMasarykovo náměstí 6, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 243, Hranice I-Město, Hranicedle domluvySkalní 279, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyPod Nemocnicí 1514, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyJižní 1971, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 19, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyTesaříkova 536, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 18, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinJiráskova 2188, Hranice I-Město, HraniceBrzy otevíráNáměstí 8. května 367, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Masarykovo náměstí 6, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 243, Hranice I-Město, Hranicedle domluvySkalní 279, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyPod Nemocnicí 1514, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyJižní 1971, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 19, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyTesaříkova 536, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 18, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinJiráskova 2188, Hranice I-Město, HraniceBrzy otevíráNáměstí 8. května 367, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Tř. 1. máje 243, Hranice I-Město, Hranicedle domluvySkalní 279, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyPod Nemocnicí 1514, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyJižní 1971, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 19, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyTesaříkova 536, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 18, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinJiráskova 2188, Hranice I-Město, HraniceBrzy otevíráNáměstí 8. května 367, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Skalní 279, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyPod Nemocnicí 1514, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyJižní 1971, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 19, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyTesaříkova 536, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 18, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinJiráskova 2188, Hranice I-Město, HraniceBrzy otevíráNáměstí 8. května 367, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Pod Nemocnicí 1514, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyJižní 1971, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 19, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyTesaříkova 536, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 18, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinJiráskova 2188, Hranice I-Město, HraniceBrzy otevíráNáměstí 8. května 367, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Jižní 1971, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 19, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyTesaříkova 536, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 18, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinJiráskova 2188, Hranice I-Město, HraniceBrzy otevíráNáměstí 8. května 367, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Masarykovo náměstí 19, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyTesaříkova 536, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 18, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinJiráskova 2188, Hranice I-Město, HraniceBrzy otevíráNáměstí 8. května 367, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Tesaříkova 536, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyMasarykovo náměstí 18, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinJiráskova 2188, Hranice I-Město, HraniceBrzy otevíráNáměstí 8. května 367, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Masarykovo náměstí 18, Hranice I-Město, Hranicedle domluvyNám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinJiráskova 2188, Hranice I-Město, HraniceBrzy otevíráNáměstí 8. května 367, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Nám. Osvobození 118, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřenoK Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinJiráskova 2188, Hranice I-Město, HraniceBrzy otevíráNáměstí 8. května 367, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
K Nádraží 380, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno 24 hodinJiráskova 2188, Hranice I-Město, HraniceBrzy otevíráNáměstí 8. května 367, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Jiráskova 2188, Hranice I-Město, HraniceBrzy otevíráNáměstí 8. května 367, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Náměstí 8. května 367, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoTř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Tř. 1. máje 328, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoVrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Vrchlického 932, Hranice I-Město, HraniceOtevřenoŽáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Žáčkova ul., Hranice III-Velká, HraniceOtevřenoHranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Hranice VII-Slavíč č. 116, HraniceOtevřenoZahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Zahradní 507, Hranice IV-Drahotuše, HraniceOtevřeno
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
9 částí obce:
128 ulic:
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Demografické údaje
Historie obce Hranice celá historie
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesačního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova.
Město Hranice
Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, Hranice, 75301, Hranice 1
Osoby
- Bc. Vitonský Daniel, starosta
Kontakty
Vlajka
