Obce v okolí 30 km od obce Hošťalovice
Holotín
1,39 km
Kdy Holotín vznikl nevíme, ale jisté je, že už roku 1413 byl spojen se Svojšicemi. Současně s nimi a dalšími vesnicemi jej roku 1553 koupil Jiří Gerštorf a připojil k choltickému panství.
Bukovina u Přelouče1,75 km
Podhořany u Ronova2,88 km
Turkovice2,91 km
Lipovec3,01 km
Vyžice3,55 km
Svojšice3,67 km
Stojice3,75 km
Načešice3,89 km
Míčov-Sušice3,91 km
Urbanice4,36 km
Bousov4,63 km
Žlebské Chvalovice4,76 km
Sovolusky4,76 km
Starkoč5,08 km
Semtěš5,30 km
Kostelec u Heřmanova Městce5,44 km
Chrtníky5,77 km
Prachovice5,84 km
Lipoltice5,92 km
Vinaře6,04 km
Ronov nad Doubravou6,07 km
Poběžovice u Přelouče6,45 km
Svinčany6,58 km
Choltice6,68 km
Bílé Podolí6,69 km
Městys Bílé Podolí naleznete v podhůří Železných hor, 10 km od Čáslavi. Dominantou městysu je kostel sv. Václava.
Heřmanův Městec6,88 km
Litošice7,19 km
Vesnička Litošice leží v mírně zvlněné krajině na rozmezí polabské nížiny a prvních vrásnění Železných hor v průměrné nadmořské výšce 295 m na západním okraji Pardubického kraje, na hranici s krajem Středočeským.
Jedousov7,21 km
Třemošnice7,21 km
K nejdůležitějším památkám města se řadí hlavně barokní zámek se zemědělským dvorem, dále pak také zřícenina hradu Lichnice, která se nachází na skalnatém návrší v místní části Podhradí, kterou zde dal kolem roku 1250 postavit Smil ze Žitavy.
Úherčice7,28 km
Vrdy7,56 km
Obec Vrdy má bohatou historii a pyšní se celou řadou zajímavých historických památek. Nachází se v západní polovině východních Čech, přibližně 5 km východně od města Čáslav a 80 km východně od hlavního města Praha.
Brloh7,70 km
Biskupice8,01 km
Jeníkovice8,09 km
Klešice8,23 km
Obec Klešice leží na samém rozhraní Železných hor a Polabí, 2,5 km severovýchodně od Heřmanova Městce. Sakrální památky zastupují zděná boží muka s dvojitým křížkem nad prejzovou stříškou, zděná zvonička a křížek se sv. Janem Nepomuckým.
Žleby8,34 km
Zámek je obklopen přírodně krajinářským parkem, založeným roku 1849, který přechází v rozsáhlou oboru. Původní gotický hrad byl přestavěn barokně v 17. a 18. století a neogoticky v letech 1849 - 1878 (František Schmoranz).
