Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Hledat firmy v obci Horní Benešov
Živé firmy v obci Horní Benešov 51 firem
Školní 338, Horní BenešovTyršova 337, Horní BenešovZavřenoMasarykova 69, Horní BenešovZavřenoMasarykova 32, Horní BenešovZavřenoMasarykova 106, Horní BenešovZavřenoMasarykova 32, Horní BenešovZavřenoTyršova 596, Horní BenešovzavřenoLuhy č. 86, Horní BenešovzavřenoLuhy, Horní BenešovzavřenoLeskovská 566, Horní BenešovzavřenoNerudova 513, Horní BenešovzavřenoMasarykova 402, Horní BenešovBrzy otevíráKamenná 307, Horní BenešovBrzy otevíráNerudova 359, Horní BenešovBrzy otevíráLeskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Tyršova 337, Horní BenešovZavřenoMasarykova 69, Horní BenešovZavřenoMasarykova 32, Horní BenešovZavřenoMasarykova 106, Horní BenešovZavřenoMasarykova 32, Horní BenešovZavřenoTyršova 596, Horní BenešovzavřenoLuhy č. 86, Horní BenešovzavřenoLuhy, Horní BenešovzavřenoLeskovská 566, Horní BenešovzavřenoNerudova 513, Horní BenešovzavřenoMasarykova 402, Horní BenešovBrzy otevíráKamenná 307, Horní BenešovBrzy otevíráNerudova 359, Horní BenešovBrzy otevíráLeskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Masarykova 69, Horní BenešovZavřenoMasarykova 32, Horní BenešovZavřenoMasarykova 106, Horní BenešovZavřenoMasarykova 32, Horní BenešovZavřenoTyršova 596, Horní BenešovzavřenoLuhy č. 86, Horní BenešovzavřenoLuhy, Horní BenešovzavřenoLeskovská 566, Horní BenešovzavřenoNerudova 513, Horní BenešovzavřenoMasarykova 402, Horní BenešovBrzy otevíráKamenná 307, Horní BenešovBrzy otevíráNerudova 359, Horní BenešovBrzy otevíráLeskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Masarykova 32, Horní BenešovZavřenoMasarykova 106, Horní BenešovZavřenoMasarykova 32, Horní BenešovZavřenoTyršova 596, Horní BenešovzavřenoLuhy č. 86, Horní BenešovzavřenoLuhy, Horní BenešovzavřenoLeskovská 566, Horní BenešovzavřenoNerudova 513, Horní BenešovzavřenoMasarykova 402, Horní BenešovBrzy otevíráKamenná 307, Horní BenešovBrzy otevíráNerudova 359, Horní BenešovBrzy otevíráLeskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Masarykova 106, Horní BenešovZavřenoMasarykova 32, Horní BenešovZavřenoTyršova 596, Horní BenešovzavřenoLuhy č. 86, Horní BenešovzavřenoLuhy, Horní BenešovzavřenoLeskovská 566, Horní BenešovzavřenoNerudova 513, Horní BenešovzavřenoMasarykova 402, Horní BenešovBrzy otevíráKamenná 307, Horní BenešovBrzy otevíráNerudova 359, Horní BenešovBrzy otevíráLeskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Masarykova 32, Horní BenešovZavřenoTyršova 596, Horní BenešovzavřenoLuhy č. 86, Horní BenešovzavřenoLuhy, Horní BenešovzavřenoLeskovská 566, Horní BenešovzavřenoNerudova 513, Horní BenešovzavřenoMasarykova 402, Horní BenešovBrzy otevíráKamenná 307, Horní BenešovBrzy otevíráNerudova 359, Horní BenešovBrzy otevíráLeskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Tyršova 596, Horní BenešovzavřenoLuhy č. 86, Horní BenešovzavřenoLuhy, Horní BenešovzavřenoLeskovská 566, Horní BenešovzavřenoNerudova 513, Horní BenešovzavřenoMasarykova 402, Horní BenešovBrzy otevíráKamenná 307, Horní BenešovBrzy otevíráNerudova 359, Horní BenešovBrzy otevíráLeskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Luhy č. 86, Horní BenešovzavřenoLuhy, Horní BenešovzavřenoLeskovská 566, Horní BenešovzavřenoNerudova 513, Horní BenešovzavřenoMasarykova 402, Horní BenešovBrzy otevíráKamenná 307, Horní BenešovBrzy otevíráNerudova 359, Horní BenešovBrzy otevíráLeskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Luhy, Horní BenešovzavřenoLeskovská 566, Horní BenešovzavřenoNerudova 513, Horní BenešovzavřenoMasarykova 402, Horní BenešovBrzy otevíráKamenná 307, Horní BenešovBrzy otevíráNerudova 359, Horní BenešovBrzy otevíráLeskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Leskovská 566, Horní BenešovzavřenoNerudova 513, Horní BenešovzavřenoMasarykova 402, Horní BenešovBrzy otevíráKamenná 307, Horní BenešovBrzy otevíráNerudova 359, Horní BenešovBrzy otevíráLeskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Nerudova 513, Horní BenešovzavřenoMasarykova 402, Horní BenešovBrzy otevíráKamenná 307, Horní BenešovBrzy otevíráNerudova 359, Horní BenešovBrzy otevíráLeskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Masarykova 402, Horní BenešovBrzy otevíráKamenná 307, Horní BenešovBrzy otevíráNerudova 359, Horní BenešovBrzy otevíráLeskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Kamenná 307, Horní BenešovBrzy otevíráNerudova 359, Horní BenešovBrzy otevíráLeskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Nerudova 359, Horní BenešovBrzy otevíráLeskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Leskovská 487, Horní BenešovBrzy otevíráHusitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Husitská 380, Horní BenešovZavřenoTyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Tyršova 325, Horní BenešovZavřenoLeskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Leskovská ul., Horní BenešovBrzy otevíráB. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
B. Němcové 287, Horní BenešovBrzy otevírá
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
2 části obce:
38 ulic:
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Demografické údaje
Historie obce Horní Benešov celá historie
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.
Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.
Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 – 1992.
Fotogalerie obce Horní Benešov
Město Horní Benešov
Masarykova 32, Horní Benešov, 79312, Horní Benešov
Osoby
- Ing. König Pavel, starosta
Kontakty
- 554 773 080
- podatelna@hbenesov.cz
- www.hbenesov.cz
Vlajka
