Dobříč

Při dělení panství Kolovratů v roce 1443 připadl Dobříč k nedalekému hradu Libštejnu, ale roku 1513 byl znovu vrácen plaskému klášteru. O pět let později r. 1518 zapsal zdejší opat Ondřej Grof Dobříč, Kaceřov a dalších 12 vsí Albrechtovi z Gutštejna. Tohoto panství se v r. 1530 ujal Vilém Podmokelský, od něhož jej získal v r. 1539 Florián Gryspek.

Prameny uvádějí, že v r. 1558 byly v Dobříči 4 usedlosti; Jakuba Růžka, Matěje Lukšíka, Matouše Peterky a Jana Nováka. U vsi byly 4 rybníky.

Po konfiskaci kaceřovského panství Gryspeků přešel r.1623 Dobříč opět do držení plaských cisterciáků. Za třicetileté války byly zcela spáleny 3 statky. Po této dlouhé a nejisté válečnické době se začala stavět nová obydlí a obec se znovu zalidnila.

Vývoj počtu obyvatel Dobříče v posledních 150 letech zachycuje statistika takto (druhé číslo = počet domů v obci):

1843 1850 1870 1880 1890

243/28 250/? 260/38 280/36 303/42

1900 1910 1921 1930 1950

305/42 353/48 344/48 319/63 313/80

Podle berní ruly se v roce 1 ó54 hospodařilo v Dobříči na 61 strychů rolí a soupis dobytka vypadal takto: 4 ks potahu, 3 krávy, 8 jalovic, 9 ovcí a 8 sviní.

V roce 1713 bylo evidováno 7 hospodářů, šest z nich obhospodařovalo rozlohu nad 30 strychů rolí, jeden rozlohu menší. Celkový rozsah rolí čítal 272 strychy, pastvin bylo 22, luk 20 a lesů 70 strychů (strych, nebo také korec = 0,29 ha).

I po zrušení kláštera v r. 1785 patřil Dobříč k plaskérnu panství. To koupil v r. 1826 rakouský kancléř kníže Metternich.

V roce 1872 se obec dočkala silnice, která byla v té době stavěna z Plas přes Nebřeziny a Oboru do Kaceřova.

Dobříčské děti navštěvovaly v letech 1788 -1880 školu v Kaceřově (na tamějším zámku), po otevření obecní školy v Korytech v roce 1880 začaly docházet do sousedních Koryt.