Chýšť

Pozdější majitel Vilem Kostka z Postupova jako pán Chlumeckého panství prodal 3. listopadu 1521 Chlumec, hrad, dvůr se všemi osadami mezi nimi i Chýšť, Újezd a Výkleky Vojtěchu z Pernštejna, který je postoupil králi Ferdinandovi I. Od roku 1547 až do roku 1611 bylo chlumecké panství a město Chlumec komorním pěstem královským. Císař Rudolf II. je na čas zastavil Janovi ze Vchýnic a Tetova, ale brzy bylo panství vykoupeno. Do rodu KINSKÝCH /rod pánů z Vrchnic a Tetova / se panství chlumecké spojené s panstvím Hradišťko, dostalo darováním do krále Matyáše v roce 1611. Rod Kinských se dostal k dědičnému držení s tou výjimkou, že honitba na panství bude vyhrazena císaři a že budoucně, kdyby bylo panství na prodej, aby králové čeští přede všemi jinými ke koupi pobídnuti byli a fary aby byly osazovány katolickými kněžími.

Roku 1620, když dobrodruh Václav Vchýnský vtrhl do kostela svaté Voršily, aby překazil bohoslužby k poctě Mistra Jana Husa, tak se lid zbouřil, ale vítězství první Poury zahladila Bílá Hora. Druhé povstání sedláků, v roce 1775 po zradě měšťanů utopili Wallisovi dragouni ve vlnách Chlumeckého rybníka.

Norbert Kinský založil Loretu v roce 1719 a do kláštera povolal piaristy a dal podnět k mariánským poutím do Lorety, Mlékosrb a Vlkova. Za Františka Ferdinanda Kinského (1721-1723) byl postaven zámek Karlova koruna.

V rodu Kinských zůstalo celé panství a později velkostatek až do roku 1945.

Druhá světová válka a nacistická okupace byly těžkou kapitolou v novodobých dějinách Pocidliní, jíž padlo za oběť mnoho lidských životů, třebaže se oblast nestala dějištěm větších bojů. V letech 1945-48 začala zásadní přestavba celé společnosti, jejímž počátkem bylo znárodnění větších podniků. Zvláště v Chlumci nad Cidlinou byl tento proces závažný, neboť teprve nyní zanikl velkostatek Kinských který ovládal hospodářský život Chlumecka 334 let.

Zásadní násilné změny po komunistickém puči v únoru 1948 zasáhly celou společnost.

K 1.1.1949 vstoupila v platnost komunistická územní organizace, která zrušila systém zemí a soudních a politických okresů. Byla nastolena soustava jednotných okresů a tzv. malých krajů. Chlumecko bylo postiženo, protože na úkor okresu Přelouč přišlo o jihovýchodní část území ( Bílé Vchynice, Chýšť, Hlavečník, Kolesa, Komárov, Labské Chrčice, Malé Výkleky, Přepychy, Strášov, Tetov, Újezd, Vápno).

Násilné změny se v zemědělském Pocidliní neobyčejně výrazně projevily na venkově. Již 18.3.1948 se v Kosičkách uskutečnilo setkání zástupců obcí okresu, kteří se usnesli zvýšit výrobu a dodávky zemědělských výrobků a zlepšit život na vesnicích.

V tomto počátečním a vesměs násilném období zakládání JZD chyběly zkušenosti z nové organizace zemědělské výroby a nedostávalo se ani pracovních sil, které dávaly přednost uplatnění v průmyslu. JZD vesměs dosahovala poměrně příznivých výsledků, ovšem jen díky hmotné podpoře komunistického státu na úseku výstavby a mechanizace. Koncem roku 1959 dosáhl socialistický sektor zhruba 96% podílu na zemědělství okresu.