Cetechovice

Z druhé strany kopce pramení voda pro Chvalnov. Také ni kdy nevysychá a teče směrem k Brnu. Ze Studýnky Panny Marie teče voda do potoku Olšinka, pak do říčky Kotojedky a u Kroměříže do řeky Moravy. Ze západní strany se tyčí kopec Chlum. Láska Cetechovjanů k okolní přírodě a domovině se dochovala i ve verších:

Tam, kde prvně Tvoje malá očka světlo spatřila,

tam, kde prvně matka Tvoje vlásky hladila,

tam, kde prvně za ruku Tě vodila,

tam je domov Tvůj.

Tam, kde prvně škola na Tě volala,

tam, kde prvně dívčí ruka na Tě mávala,

tam, kde první láska k Tobě přišla kdes,

tam, kde se Tvá ústa prvně líbala,

tam je Tvoje rodná ves.

Vesnička ta pod Pláňavou, k horám přitulená,

z hor se na ni Vlčák dívá, od severu Brdo kývá,

a naproti k oblakům,

klene se náš milý Chlum.

Ať se vracíš odkud chceš,

vždycky on Tě první vítá,

a když už oko jeho obraz chytá,

řekneš si – jsem doma.

Katastr obce činí 748 ha, z toho je 454 ha zemědělská půda, 255,5 ha lesů, 2,3 ha vodní plochy a 7,3 ha zastavěné plochy. Ostatní plocha činí 29 ha. Obec má celkem 226 obyvatel, 70 obydlených domů, 37 rekreačních domů, 5 chat a 2 neobydlené domy Cetechovice jsou jedna z nestarších obcí okresu Kroměříž. První dochované zmínky jsou z r. 1131.

Obec byla několikrát prodána – celkem 36x. Nejstarší písemná zpráva o tvrzi, která stála v místě nynějšího zámku, je z r. 1482. Byla asi vodní tvrzí a patřila Janovským ze Strabenic.

Další významnější majitelé, kteří se v průběhu staletí vystřídali byli: Kokorští z Kokor, Páni z Víckova, Zástřizlové, Krčmové z Koněpas, Osečtí z Oseka, hrabě Rottal, Ledeničtí z Ledenic a Říkovští z Dobrčic.

Jednalo se o panství malé, dlouho zanedbané, které po celou dobu své existence střídalo různé majitele z řad převážně nižší šlechty.

V roce 1912 majitel Střílek, hrabě Albert Herberstein musel celé panství pro tísnivé finanční poměry prodat. Koupila je Pozemková banka v Praze a ta 1. července 1912 prodala velkostatek Cetechovice i se zámkem Josefu Šimonovi. Šimonova rodina obhospo-dařovala majetek až do roku 1948, kdy byl znárodněn. Po zlomu režimu byl v 90. letech majetek v rámci restituce opět navrácen rodině Šimonově.

V katastru obce jsou ložiska vápence (prognózní zdroj), kamene drceného a kamene štěpného. Těžil se zde i mramor, který byl velmi kvalitní a používal se na chrámové sloupy. Odtud název místní skály (na fotografii) – Mramůrka.

Mramor se zde začal těžit již v r. 1680 italskými dělníky. Olomoucký biskup tehdy dal z tohoto mramoru dělat portály v kroměřížském zámku a všechny veřeje u jeho dveří. Z cetechovského mramoru byly také udělány některé oltáře pro olomoucký dóm, pro kostel Sv. Jakuba v Brně, na Sv. Kopečku u Olomouce v Dubu a mnoho vlašských krbů pro šlechtické domy ve Vídni. Byli z něj také vytesány sochy a ballustráda pro hřbitov ve Střílkách.

Singulární les – daroval jej majitel, tehdejší hrabě, občanům do č.p. 90. Bylo to v 17. století, kdy vesnici zastihl mor, všichni vymřeli a hrabě potřeboval lidi na

práci. Měsíce jezdil po okolí a sbíral sedláky i nevolníky, nové osadníky, pro své panství. Byli to lidé převážně z Valaška a od té doby se zde zachovaly některé prvky valašského nářečí.

V období před Velikonocemi je smrtná neděle, kdy děti chodily po domech, říkaly říkanky a dostávaly výslužku. Zpívaly:

"Smrtná neděla, kam ses poděla.

Děla jsem seděla, děla jsem seděla svatému Jiří,

aby mně otevřel do ráje dveři.

Svatý Jiří vstává, zem odmyká

aby tráva růstla, travička zelená,

růžička červená, fiala modrá."

1996 provedena rekonstrukce nízkého napětí po celé obci

1997 provedena kabelizace SPT Telecom

1998 rekonstrukce a úprava místního hřbitova

1999 plynofikace obce.