Brnířov

Jméno obce dávají minulí kronikáři a historikové do souvislosti s nedalekým hradem. Výrobce zbroje „brnieř“ měl pravděpodobně na zdejšim potoce hamr a jeho pozemky bylo jeho „brnířovo“. Ostatně jen velmi málo místních názvů lze vysvětlit jinak než domněnkou či pověstí. Obec vznikla postupně při potoce, který pramení pod Dobrou horou (640 m) . První dochovaná zmínka o obci je z roku 1508 v souvislosti s prodejem hradu Rýzmberk. Berní rula (soupis odváděných daní) z let 1651 –55 uvádí v obci Brnířov 37 žijících občanů.(nepočítali se děti a čeleď), 7 sedláků, 5 chalupníků, 1 zahradník(domkář). V té době bylo okolí porostlé hlubokým tzv. Svatováclavským lesem. Obdělávané půdy bylo jen málo.Další záznam o obci je v prodejní smlouvě Rýzmberského panství paní Polixénou z Lobkovic „Lomikarka“ (vdova po nechvalně proslulém Lomikarovi). Zde je uváděn počet domů 22.

Ve Tereziánském katastru z roku 1713 se udává v obci Brnířov 17 hospodářů s obhospodařovanou půdou o rozloze 472 srychů (1 strych = 0,2877 ha), 1 kovář a 1 tesař. V záznamech Urbáře koutského (1725) a Josefského katastru (1789) je uvedeno již jmenovité osídlení jednotlivých domů. Pozemková kniha je vedena od 19 století a již přesně dokumentuje vlastnictví a prodeje nemovitostí a ostatního majetku.

Od roku 1854 stojí na návsi Kaplička sv. Martina.Výhodnost položení obce umožnila místním usedlíkům již od roku 1832 využívat pošty ve Kdyni, od roku 1871 telegraf a od roku 1888 železnici (trať Domažlice Klatovy). Na začátku 20. století je v obci 48 domů, ale jen 12 rodin se živí pouze zemědělstvím, ostatní provozují vlastní řemeslo nebo pracují v kdyňské továrně. Do bojů 1. světové války bylo povoláno 54 mužů, z nichž se 3 nevrátili.

Od roku 1919 byla v obci vedena kronika obce Brnířova, která podrobně popisuje život v obci do roku 1945. Válečná léta byla zpracována později. Několik základních dat z toho období:

V roce 1919 obec Brnířov udává 54 domů s 339 obyvateli (všichni Češi). V roce 1930 již 66 domů a352 obyvatel (z toho 2 Němci). V tomtéž roce bylo na návsi vysázeno 8 lipek k 80. výročí narození pana prezidenta Masaryka. Elektrifikace celého Brnířova se uskutečnila v roce 1922. Kulturní život probíhal zejména v dobrovolných spolcích (Včelařský spolek – 1905, Sbor dobrovolných hasičů – 1902). Za 2. světové války patřil Brnířov do protektorátu . Snaha o poněmčení příhraniční obce se protektorátním úřadům nezdařila. Nikdo z Brnířovských občanů nabídku na změnu příslušnosti nevyužil. Odboj v obci prováděla komunistická buňka především jen roznosem letáků. Ale i tato činnost z obavy před represemi brzy skončila. Osvobození americkou armádou uvítali všichni občané 4. května 1945.