Radošovice

První zmínky o Radošovicích jsou z r. 1243, kdy byla osada darována Bavory ze Strakonic maltézskému řádu, a poté r. 1251, v němž mu darování bylo potvrzeno. Podle slovanských názvů vesnic na Strakonicku se dá předpokládat, že území bylo kolonizováno již v průběhu 10. až 12. století a tak historie Radošovic je určitě starší neľ první doložený písemný záznam. Starší původ potvrzuje mladohradištní keramika z 10. - 12. století, která byla nalezena na zahradě zemědělské usedlosti s obytným stavením čp. 9. To je v přední části (v tzv. kožichu) obezděno, s nikou v průčelí, a se zděným pozdně gotickým špýcharem. K němu přiléhá zahrada poměrně pravidelného elipsovitého tvaru na výrazné vyvýšenině při středu dnešní obce. Je obehnána kamennou zdí, pod níž byly v některých místech zjištěny stopy valu.

Lidová architektura ve vsi: zachováno několik statků s volutami a pilastry z doby selského baroka 19. století, čp. 1 má ve fasádě letopočet MDCCCLXVI.

Sakrální památky: kaple P. Marie, pseudogotická stavba z r. 1887, na návsi, renovovaná zděná boží muka z r. 1797.

Řeka Volyňka, pramenící na východním svahu Světlé hory na Šumavě a ve Strakonicích ústící do řeky Otavy, obtéká obec z jihu a na západě. U Radošovic - v Radošovickém Podskalí - vytváří spolu s okolními skálami romantické údolí.

Kapsova Lhota - Již praobyvatelé Prácheňska měli obchodní styky s Římany, jak to dokazují nálezy mincí a jiných předmětů římského původu. Římané procházeli naší zemí k Baltu, kde si opatřovali jantar na šperky. Jedna z možných obchodních cest římských vedla údolím Milíkovického potoka přes Jedraž, Milíkovice, Svaryšov ke Kapsově Lhotě. Odtud pokračovala na Strakonice, přes Radomyšl na Blatnou a dál do vnitrozemí. Přístupnost území vedla i k usazování lidí v blízkosti cest. O vzniku osad nejsou žádné zprávy, lze ale předpokládat, že jak Kapsova Lhota, tak i Svaryšov, Milíkovice a Jedraž mají starší původ než počíná psaná historie. Jejich osud ve středověku byl jistě podobný jiným osadám či vesnicím. R. 1303 soudí se o „desátek“ ve vsích Třešovice a Lhotě (Kapsově) Oldřich, děkan ve Vltavotýně a spolu farář v Jiníně se strakonickým převorem Verembertem. O stavu Kapsovy Lhoty po třicetileté válce vypovídá berní rule panství strakonického z r. 1652, podle které „ve Lhotě Kapsové byli 4 rolnici dobří, 1 grunt zkažený a 2 domkáři“.

Sakrální památka: návesní kaple sv. Ludmily postavená kolem r. 1925. Starší vesnická zástavba: ukázkou jsou zde hospodářské stavení a sýpka z třicátých let minulého století.

Rybník na severozápadním okraji vsi vytváří s okolím hezký kout Kapsovy Lhoty.

Svaryšov - P. František Teplý v Dějinách města Volyně a okolí zmiňuje událost, kdy v září r. 1430 Táboři honili Němce (při jednom vpádu Němců z Bavor do Čech) „utíkajíce ode vsi Svaryšova, kterou zapálili“.

Sakrální památky: Kaple na návsi z r. 1885 je zasvěcena sv. Floriánovi, dříve sv. Jiřímu. Ve vsi zapaloval žhář chalupy, na ochranu proti ohni obyvatelé vsi zasvětili kapli patronu hasičů. Stará kaplička u vsi při silnici od Kapsovy Lhoty je zasvěcena sv. Martinovi. Lidovou architekturu tu představuje usedlost čp. 11 se štítem selského baroka z r. 1861 na návsi.

Milíkovice - r. 1452 je zmíněn zeman a panoš Jana Popela z Lobkovic Jan Svatomír z Milíkovic, který spolu s Odřichem z Turné jsou uvedeni pod „odpovědním listem“ císaři Fridrichu III. U soudní pře mezi Kateřinou z Lípy, majitelkou Drahonic, a Heraltem Říčanským ze Štěkně o hranice mezi Kuřimany a Sudkovicemi svědčil Havel, mládek z Milíkovic. Soudní rozhodnutí pře je ze dne 17. 6. 1551.

Kulturní památka: zemědělská usedlost čp. 9 se zdobenými štíty z poloviny 19. století.

Jedraž - statek (osada), kolem něj vedla stará obchodní cesta, pokračování Zlaté stezky na Strakonice. V písemné zmínce z roku 1531 je v poslední vůli vdovy Alžběty Postelové uveden odkaz čtvrtinového dílu domu dětem Šimka Halka z Diedraže (n. Dědraže, později Jedraže). Raz znamenalo mýto, což dává souvislost se středověkou obchodní cestou.