Pasohlávky

Obec ve starých písemných pramenech jmenovaná Uherčice na Bílém břehu (odtud odvozen i pozdější německý název Weisstätten), patřila v roce 1276 dolnokounickému klášteru, který ji tehdy získal od staroboleslavské kapituly. Vesnice byla pravděpodobně kolonizačního původu a její osu tvořila komunikace, která se ve východní části rozšiřovala v náves, na níž stávala kaple. Někdy za válek 15. století zpustla a v první polovině 16. století byla znuvu osídlena nově příchozím charvátským obyvatelstvem (v soudobých pramenech je uváděna jako "Auerčice jinak Charváty"). V roce 1574 zde bylo 33 usedlíků a jeden obecní grunt. Po Bílé hoře ves propadla konfiskace a získal ji kardinál František z Ditrichštejna, který ji natrvalo připojil k vlasatickému statku, jenž příslušel k panství dolnokounickému. Za třicetileté války byla ves velmi zplundrována a patřila k nejzničenějším vsím celého břeclavského okresu. Z původních 43 osedlých válku přežilo jen 9 tj. 21 % předválečného počtu. Obnova vsi však probíhala velmi rychle a na počátku 18. století zde bylo už 48 osedlých. Při sčítání lidu v roce 1763 žilo v Pasohlávkách dokonce 80 rodin selských a 26 podružských s celkem 397 obyvateli. Nejvyššího počtu dosáhlo zdejší obyvatelstvo v roce 1930, kdy tu bydlelo 1 021 osob. Při posledním sčítání obyvatelstva v roce 1991 bylo v Pasohlávkách napočteno 672 obyvatel ve 172 trvale obydlených domech.

Před válkou žilo v Pasohlávkách převážné německé obyvatelstvo (93,6 %), které patřilo k nacionálně nejuvědomělejším v celém tehdejším mikulovském okrese. Proto bylo po válce odsunuto a jeho majetek byl konfiskován. Této konfiskaci propadlo z 1 594 ha půdy plných 1 549,3 ha a z 242 popisných čísel 230 domů. Přestože byla obec dobyta až na samém konci války a patřila k posledním okupovaným místům na Mikulovsku, tvrdě se o ni bojovalo a při bojích bylo zničeno 162 domů zcela a dalších 72 bylo těžce poškozeno. Proto přišlo v průběhu druhé půle roku 1945 a v roce 1946 do Pasohlávek jen 37 rodin. I přes dosídlení tedy počet obyvatel silně poklesl. V roce 1950 žilo v obci pouze 282 osob, tj. 27,6 % předválečného počtu.

Fara vznikla ve vsi zřejmě záhy po jejím založení a připomíná se již v roce 1276. V 16. století zde převládlo nekatolické náboženství a v roce 1612 se tu dokonce usadili novokřtěnci a zřídili si tady svůj společný dům. Byli odsud vypuzení - stejně jako všichni jejich souvěrci z celé Moravy - po vydání císařského výnosu namířeného proti všem nekatolíkům v roce 1622 (poslední zmínka o jejich komunitě je z roku 1620). Farní úřad byl v obci obnoven v roce 1885. Dnes spadají Pasohlávky pod děkanství mikulovské a jsou spravovány farářem drnholeckým.V obci je rovněž kazatelská stanice českobratrské církve evangelické příslušná k hustopečskému sboru, dnes však spravovaná v Břeclavi.

Na návsi původně stávala kaple sv. Ducha, která byla v roce 1675 přestavěna a pravděpodobně v této souvislosti zasvěcena sv. Anně. O tomto patriociniu se ovšem mluví až v roce 1691. Na kostel pak byla kaple rozšířena v roce 1811 a o sedm let později byla přistavěna věž. U kostela stojí ještě památkově chráněná plastika sv. Jana Nepomuckého z druhé poloviny 18. století.

Škola byla v obci zřízena v roce 1788 nová školní budova byla postavena v roce 1883. Dnes je v Pasohlávkách pouze mateřská škola a dvě třídy 1.-3. ročníku Základní školy drnholecké ostatní děti navštěvují úplnou Základní školu v Drnholci.

Obec užívala v minulosti v pečeti obecního znamení na němž blízkost Dyje symbolizoval rak a vinařství v obci vinařský nůž. Nový znak byl vsi udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny dne 19. června 1995. Znak zohledňuje i nástupnictví městečka Mušova: "Dělený štít v horní stříbrné polovině nad modrou vlnitou patou červený ležící rak; spodní polovina červeno-stříbrně polcená vpravo stříbrný vinařský nůž s hnědou střenkou, vlevo dřevěná loďka v níž vyrůstají z jednoho stonku dvě překřížené ratolesti zakončené žaludem, vše v přirozené barvě." Právě ona loďka s motivem dubových ratolestí se žaludy pochází ze starého mušovského znaku.

Prapor byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 23 z 19. února 1998. List tvoří dva pruhy - bílý a modrý. V žerďové polovině bílého pruhu je červený rak klepety k žerdi. Poměr stran listu je 2:3.