Kařez

K obsluze závodu byly pořízeny parní stroje, pro dělnictvo bylo založeno (základy) 360 domků, všechny podle jednoho vzoru. Některé z nich se dochovaly až do dnešní doby, např. dnes známé „pětidomí", „sedmidomí" apod. Vedle těchto domů měly být postaveny byty úřednické, kanceláře, kostel, nemocnice, lázně aj. Měla tak vzniknout kolonie o 5.000 obyvatelích se jménem „Stroousberg - stadt". Nejrychleji byl postaven hostinec Borek u nádraží Zbiroh, který jako jeden z mála zachovaných budov stojí dosud. Roku 1879 byla válcovna zcela v chodu, v roce 1887, kdy po konkurzu koupil továrnu podnikatel Brandeis, přeměnil válcovnu na velkou slévárnu a strojírnu na výrobu obráběcích strojů. V roce 1920 za vedení již Brandejse ml. strojírnu zařídili na výrobu hospodářských strojů. Pracovalo zde 420 dělníků a 45 úředníků a vedoucích. Po špatném vedení různě měnících se ředitelů v době světové krize byla slévárna v roce 1931 zcela zrušena. Vedle tohoto „velkého průmyslu" byla v obci provozována drobná zámečnická živnost, kovářství a cvočkařství.

Jelikož bylo známo, že na severovýchodním okraji obce se nachází silná vrstva cihlářské hlíny a začínající podnikatel Štrousberg potřeboval ke svým velkolepým stavebním plánům veliké množství cihel, bylo třeba po primitivní výrobě místním cihlářem Santnerem myslet na výrobu ve velkém. Z Německa a Belgie byli pozváni cihláři, aby naučili naše dělníky pálit cihly na zemi. Tato výroba však nestačila, a tak byla postavena tzv. „panská cihelna", kde se pracovalo s větší kapacitou. Vedle této velké cihelny vznikly ještě menší (majitelé Svoboda, Srba), které však pro nedostatek hlíny činnost ukončily. Naposled zůstala v Kařeze v činnosti tedy jen „panská" cihelna, kde se zde po Štrousbergově krachu vystřídalo několik nájemců. Naposledy byla vedena rodinou Nejedlých a poslední cihly kařezské cihelny zajistil p. Nejedlý Čestmír na výstavbu již výše uváděné místní mateřské školky. Výroba cihel byla skončena 16. 11. 1974, poté zde byly vyráběny stropní panely pod vedením Zpč. cihelen n.p. Stod. Po zrušení i této výroby ve stávajících prostorách působí od roku 1993 firma Obnova vodních zdrojů p. Josefa Koloce se svou již známou čerpací stanicí pohonných hmot KOLOC oil.

Jako i v jiných okolních obcích byly i v Kařezu provozovány různé malé živnosti - ševcovské, krejčovské, pekařské, holičské, hostinské a v neposlední řadě smíšené obchody někdy i spojené s čerpací benzínovou pumpou.

V Kařeze najdeme i některé význačné a starobylé budovy. Jednou z nich je bývalá škola z roku 1830, kam za vzděláním od 1. do 5. ročníku docházely i děti z okolních vesnic. Vyučování zde probíhalo nepřetržitě až do roku 1984. Další školní rok začaly děti dojíždět do nově vystavěné ZŠ do Zbiroha. Školní vyučování bylo v Kařeze obnoveno opět v roce 1992, ovšem již ve stávající moderní MŠ z roku 1976, která byla po znatelném úbytku dětí v obci zbytečně veliká.

Další významnou budovou je sokolovna, která byla postavena s pomocí sokolské jednoty v roce 1923. Dokončená přístavba v roce 1974, provedená v akci ,,Z,, místními občany, dala budově nový vzhled. Sokolovna vždy byla stánkem veškerého sportovního a kulturního dění v Kařezu, ale v posledních deseti letech značně chátrala. Během řešení majetko - právních problémů nebyly investovány žádné prostředky do údržby a oprav tohoto objektu. Zastupitelstvu obce se podařilo po osmnácti měsíčním vyjednávání přesvědčit Sokolskou obci pražskou, aby bezúplatně tuto nemalou nemovitost převedla do majetku obce Kařez. V lednu r. 2005 byla podepsána darovací smlouva, a tím byly vytvořeny podmínky, aby sokolovna znovu plnila svou původní funkci stánku sportu, kultury a setkávání obyvatel naší obce. Současně s prováděním rozsáhlých oprav sokolovny bylo také budováno víceúčelové hřiště s umělým povrchem, které zásadně přispělo k rozvoji sportování v naší obci.

Dominantou obce je kostel sv. Jana Nepomuckého postavený v letech 1942 - 47, kdy v roce 1992 proběhla jeho celková venkovní oprava. Na návsi pak najdeme zvoničku z roku 1913.

Nesmíme ani zapomenout na drobné zemědělce, kteří ještě vedle svého malého hospodaření pomáhali větším sedlákům s pracemi. Po založení zemědělského družstva v padesátých letech vznikl postupem času velký zemědělský celek - JZD ČSSP Zbiroh, v němž vedle Kařeza byly zastoupeny další okolní obce. V současné době působí pod názvem Zbirožská a.s. Zbiroh.

I v dnešní době po obnovení soukromého podnikání v naší republice najdete v Kařeze několik drobných provozoven, živností, obchodů a samostatně hospodařícího rolníka. Většina obyvatel v produktivním věku však musí za prací dojíždět, ať do nedaleké nově vzniklé průmyslové oblasti v Žebráku či do Hořovic, Zbiroha, Holoubkova nebo Rokycan.