Hradešice

První zmínka o Hradešicích spadá do roku 1360. Tehdy je připomínán kostel Proměnění Páně jako farní v držení pánů z Janovic. Ten je dodnes dominantou vesnice. Dobu jeho vzniku dokazují zbytky gotických fresek na původní klenbě. Barokně přestavěn byl v polovině 18. století a později pseudorománsky přestavěna věž v západním průčelí a sakristie na severní straně. Za zmínku stojí hlavní rámový oltář z roku 1749 s obrazem Proměnění Páně, doba vzniku obrazu se datuje do roku 1915. Další zajímavostí je rozměrná dřevěná křtitelnice z doby kolem roku 1730, křížová cesta z konce 18. století.

Hradešický kostel se může pochlubit mramorovým figurálním náhrobkem rodiny Švihovských z roku 1625. Toho roku zde byla uložena k věčnému odpočinku Johanka Švihovská, manželka císařského rady a hejtmana Prácheňského kraje Bedřicha Švihovského. Ten vlastnil panství v Nalžovech a roku 1635 (některé prameny ovšem hovoří o roku 1628) byl i on pohřben do hradešické krypty. Syn Johanky a Bedřicha Ferdinand Václav Švihovský věnoval zdejšímu kostelu varhany a zvon. I on byl roku 1658 pohřben v Hradešicích.

Umístění kostela a kruhová zeď kolem hřbitova naznačují, že kostel měl kdysi obranný charakter.

Hradešická náves byla v roce 1995 zapsána do vesnické památkové zóny. Vesnická památková zóna vykazuje část nebo menší podíl kulturních památek nebo historického prostředí a na klatovském okrese jich je celkem pouze pět. V Hradešicích je takto označen roubený dům č. 14, u Císařů, a již zmíněný kostel.

Na návsi byla roku 1882 postavena kaplička zasvěcená Sv. Janu Nepomuskému. Přímo uprostřed návsi byl vztyčen památník obětem I. světové války.

Na severní straně návsi stojí barokní fara, která byla obnovena roku 1903. Dnes je sídlem obecního úřadu a knihovny.

Vedle fary nemůžete přehlédnout budovu bývalého hostince U Panušků, kde v roce 1880 zavedl hostinský Karel Panuška jako první v Čechách výrobu uherského salámu.

Při silnici směrem na Klatovy určitě nikdo nepřehlédne kapli Svatého Antonína Paduánského, která je zařazena mezi posvátná a poutní místa diecéze českobudějovické. První zmínka pochází z roku 1787. Od roku 1809 je součástí kaple novogotická hrobka rodiny Taaffů, pánů z Nalžov. Vedle kaple roste 400 let starý dub, nejstarší v kraji. Podle pověsti v těchto místech pobýval v 18. století poustevník.

V Hradešicích stávala svého času také hájovna a mlýn.

Hrávalo se zde také ochotnické divadlo, tato tradice byla v nedávné době znovuobnovena.