Hledat firmy v obci Slavkov u Brna
Nabídka práce v okolí 30 km 1 237 firem
VANDA BYTOVÝ TEXTIL - Selská 997/56, Maloměřice, Brno18,41 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Bytový textil
STORGE-VELKOOBCHOD KVĚTIN - Pěstitelská 162/11, Dolní Heršpice, Brno18,44 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Květinářství
ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI Brno-Maloměřice a Obřany - Selská 32/66, Maloměřice, Brno18,45 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Městské úřady, magistráty
AUTOCENTRUM VYŠKOV - Tovární 803/8b, Vyškov-Předměstí, Vyškov18,49 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Autopůjčovny
ADI GLOBAL DISTRIBUTION - Havránkova 118/33, Dolní Heršpice, Brno18,55 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zabezpečovací zařízení - elektronické
LÉKÁRNA SELSKÁ - Selská 57/102, Maloměřice, Brno18,55 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Léčiva, speciální přípravky - prodej
HUSLÍK s.r.o. - Masná 527/7f, Trnitá, Brno18,59 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Malířské práce
SYMETRIE - Zábrdovická 15/16a, Zábrdovice, Brno18,60 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zdravotnické potřeby - prodej
BKR ČR, s.r.o. - Tovární 724/2, Vyškov-Předměstí, Vyškov18,64 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Střešní okna, světlíky
ČESKÁ POŠTA 22 Brno - Fryčajova 77/18, Obřany, Brno18,65 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Pošty
STABILA ČR, s.r.o. - Haluzice 163, Mouchnice18,65 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zkušební a měřící přístroje
ABB Brno - Škrobárenská 502/1, Trnitá, Brno18,65 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Průmyslová elektrická zařízení - výroba
POTRAVINY CBA Brno - Lužná 559/3, Komárov, Brno18,66 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod
PEKÁRNA CROCUS s.r.o. - Škrobárenská 511/3, Trnitá, Brno18,66 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod
BOHÁČEK RADEK - Franzova 996/65, Maloměřice, Brno18,66 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Oděvy - výroba konfekční
ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI Brno-Jih - Mariánské náměstí 152/13, Komárov, Brno18,66 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Městské úřady, magistráty
MĚSTSKÉ STŘEDISKO KRIZOVÉ SOCIÁLNÍ POMOCI PRO OSOBY V EXTRÉMNÍ SOCIÁLNÍ TÍSNI - Masná 134/3b, Trnitá, Brno18,67 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Domovy, ústavy
VMAUTOMATIZACE s.r.o. - Škrobárenská 507/12, Trnitá, Brno18,68 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Automatizace, řízení
ZŠ A MŠ Křtiny - Křtiny č. 24018,69 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Základní školy
ATTACK ART, s.r.o. - Cacovická 16/12, Husovice, Brno18,70 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Stavební firmy - kompletní činnost
Historie obce Slavkov u Brna celá historie
Město vstoupilo do světové historie díky vítězství francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta v grandiózní bitvě tří panovníků svedené dne 2. 12. 1805 v polích západně od Slavkova. Ve svém rozkaze, který Napoleon citoval následující den z tohoto zámeckého balkonu gardovým jednotkám, označil za místo krvavého střetnutí Austerlitz, což byl tehdejší název Slavkova. Pravděpodobný základ pro pojmenování Austerlitz se jeví v latinském tvaru „Nova sedes“, což značí „Nové sídlo“. Historikové se domnívají, že vznikl před koncem 12. století, kdy se území dostalo do držení řádu Německých rytířů. Chybným přepisem do češtiny, němčiny a latiny měnil se původní tvar na Novosedeliz (rok 1237), dále Nausedlicz (1322), Neusserlicz (rok 1343), Nausterlitz (rok1460) a Austerlitz (rok 1611). Posledně vzniklý název se objevuje až do roku 1918 a následně ještě v době německé okupace. Jméno Slavkov se poprvé připomíná v roce 1361 a pak až roku 1475. Název je odvozen od osobního jména Bohuslav, lidově Slávek. Vztahuje se pravděpodobně na nějaký blízký dvůr patřící stejnojmenné osobě. Z něj se buď z důvodu zániku či začleněním do struktury města přenesl i název Slavkov, takže se v 17. a 18. století vyskytují na zdejším aglomeraci obě jména vedle sebe. Pro rozlišení Slavkova od ostatních Slavkovů v Českých zemích byl přidán po roce 1918 dovětek u Brna.
Slavkovsko v dávné minulosti
Nejstarší hmotné památky připomínající příchod člověka na Slavkovsko pocházejí ze stanice paleolitických lovců mamutů z Křižanovic a jsou datovány 45t až 25 tisíci lety před naším letopočtem. Poměrně hustě byla tato oblast osídlena v rozmezí let 4500 až 3000 př. n. l., což dokazuje prastará malovaná keramika z Křenovic, Vážan nad Litavou a z Lovčiček. Ze samotného Slavkova pochází ostří rádla z mladší doby kamenné.
V bývalé zdejší cihelně byl získán bohatý nálezový materiál lidu zvoncových pohárů (2300 let př. n. l.), byly nalezeny kostrové hroby kultury únětické a doklady o lidu mohylovém (kamenné hroby s popelnicovými nádobami). O křižovatce prastarých kupeckých cest vedoucích Politavím ze Středomoří k Baltu a ze západu na východ svědčí nález depotu osmdesáti bronzových hřiven a poklad římských mincí z období vlády císařů Theodosia ll. (408-450 n. l.) a Julia Maioriana (457-461 n. l.). K archeologickým nálezům keltského a římského osídlení se řadí rozsáhlá pohřebiště z období stěhování národů a stopy slovanského osídlení v katastru města. Z období tzv. mladohradištního se datuje nález pokladu - mincí tzv. obolu mrtvých, kterých bylo téměř čtyřicet nalezeno v rozsáhlém kostrovém pohřebišti. Senzací byl nález mince krále Knuta Velikého (1016-1035) pocházející z londýnské mincovny. V 10. a 11. století bylo již údolí Litavy hustě osídleno.
Není tedy zcela vyloučeno, že dle pověsti nazývali Uhři za svého vpádu na Moravu Slavkov „Téhérvárem“ nebo i „Bělehradem“ (Bílým městem), což by svědčilo o existenci pevného sídla z vápna a kamene. To snad bylo za pozdějších válek zničeno a nahrazeno novým sídlem (Novosedlice), vzniklým kolonizací tohoto území řádem německých rytířů. Těm původně zeměpanské území přidělil markrabí Vladislav I. Jindřich do užívání koncem 90. let 12. století. Řád zde postupně vybudoval jednu z ekonomicky nejvíce prosperujících komend na Moravě. Mezi řádovými statky se osada připomíná v listině vydané králem Václavem I. roku 1237.
Město ve středověku
V podhradí se na křižovatce dávných kupeckých cest začala rozrůstat poddanská osada, která dala základ ulicovému půdorysu Slavkova. K českým usedlíkům postupně přibývali také Židé, kteří si jihozápadně komendy zbudovali vlastní gheto. Spojením křesťanské a židovské obce byl dán podnět ke vzniku silné hospodářské aglomerace povýšené králem Václavem IV. roku 1416 na město.
To bylo obehnáno pevným hradebním systémem se čtyřmi branami. Jeho centrum se pravděpodobně nacházelo v místech, kde nyní stojíme. Jednalo se o severozápadní část osnovy raně gotické městské lokace, zasypané později při zřizování zámeckého parteru. Její význam byl umocněn existencí gotického kostela sv. Jakuba Většího, připomínaného již v roce 1322, a dále přiléhající samostatnou městskou věží, jež plnila společnou funkci zvonice a hlásky. Chrám měl v 17. století 5 oltářů a na obecní věži visely 3 zvony. V 18. století však již byly obě stavby velmi sešlé. Farní kostel se v červenci 1757 z části sesul, a proto byl uzavřen. Před výstavbou jižního parteru pak došlo k jeho zboření. Zvony na věži několikrát pukly nebo se při požáru roztavily a musely být znovu přelity. Samotná věž vyhořela roku 1762, byla zbořena roku 1770. Zvony byly zavěšeny na tzv. Hodinové bráně, která k tomu byla upravena. Vybudováním jižní části zámeckého parteru zanikl i původní historický střed města a jeho funkci převzalo dnešní náměstí Františka Palackého. Spolu s kostelem a hláskou zanikl současně i městský hřbitov.
Zdroj: http://www.slavkov.cz
Demografické údaje
MĚSTO Slavkov u Brna
Palackého náměstí 65, Slavkov u Brna, 68401, Slavkov u Brna
Osoby
- Bc. Boudný Michal, starosta
Kontakty
- 544 121 111
- mesto@meuslavkov.cz
- www.slavkov.cz