Koněšín

Historická datace obce byla až do začátku 20. století zahalena temnotou, neboť nebyl k dispozici dokument, který by se o obci zmiňoval. Roku 1905 se podařilo řediteli tehdejšího moravského archívu objevit starobylý opis zakládací listiny třebíčského benediktinského kláštera, v němž se nám dostává nejstarší listinné zprávy o Třebíči a okolních osadách. (Opis listiny se nacházel v třebíčském rukopise Kosmovy kroniky, která byla v 15. století majetkem třebíčského kláštera). Tato listina dokládá, že klášter byl založen v r. 1101 moravskými Přemyslovci, bratry Oldřichem a Litoldem. Listina obsahuje i seznam obcí, které byly klášteru darovány:

"Toto pak jsou jména dědin, jež jsme darovali Bohu a Panně Marii jakožto majetek tamních bratří, služebníků Páně: …Okartici (Okarec), Rakovo (zaniklá ves u Studence), Ivanče (Vaneč), Studenec, Konušín (Koněšín) s trhem a krčmáři, Měševo (zaniklá obec u Studence), Kozlané, Mališici (zaniklá ves u Koněšína), Hrděbořici (zaniklá osada u Koněšína), Radmíře (zaniklá ves u Koněšína), Lhotici (zaniklá osada u Koněšína), Babici (zaniklá ves u Smrku), Smrk, Brod (Vladislav), Nemojovici (zaniklá osada u Vladislavi), Hostákov … atd."

Koněšín žil čilým životem dávno před založením kláštera a byl tehdy nejdůležitější osadou na Náměšťsku (Náměšť mezi 78 místními jmény v listině uvedena není, proto se historikové domnívají, že osada toho jména pravděpodobně ještě neexistovala). Koněšín ležel ve středověku na významné obchodní cestě, která směřovala od Brna přes Rosice a Oslavany k Přibyslavicím a k Jihlavě a dále do nitra Čech. Koněšín byl dříve nazýván Konušín či Kunyšín, jehož jméno se odvozuje od osobního jména Koněša (latinský zápis v uvedené listině zní Komissin), což je snad domácká zdrobnělá podoba jména Konrád. Původ názvu obce je rovněž chápán jako odvozené slovo s příponou -in k podstatnému jménu koňach (koňák, koněša) ve významu jezdec, štolba, podkoní s provedením palatalizace (změkčení) ch na š před samohláskou i a přehláskou a na e. Vytvořené slovo znamenalo místo pro obchod s koňmi. Analogicky vznikla slova kravín, vepřín, včelín.

V obci se v té době konaly významné trhy. Tržiště se nacházelo na místě, kde se dosud říká Na Stadlích (na nedaleké vyvýšené rovince západně od dnešní obce), slovo vzniklo ze staroněmeckého slova Stadle, tj. městečko - nyní die Stadt(město). Povýšení některé osady na trhovou ves bylo výhradním knížecím právem, jenž míval z trhových poplatků značný příjem. Byla-li některá trhová ves darována klášteru, připadly trhové poplatky klášterní pokladně. Trhy se konaly v určitých obdobích, často byly spojovány s církevními slavnostmi, proto zde mohli třebíčtí řeholníci nejen nakupovat, ale i oznamovat venkovskému lidu vrchnostenská nařízení a důležité právní výroky. O trzích byly pořádány různé lidové radovánky, při nichž vystupovali kejklíři a šaškové, bylo zde uplatňováno i trestní právo vůči provinilcům.

Na koněšínském tržišti stávaly krčmy, soustřeďoval se tu obchodní ruch, prodávala se sůl, zbraně, látky, sukno, hedvábí, koření, kovy, šperky, obilí, mouka, slad, med, vosk, vlna, konopí, len, dobytek, koně, kožešiny, přebytky rybolovu, uzené a sušené ryby. S největší pravděpodobností se zde obchodovalo s otroky.

Nad Koněšínem bylo vybudováno pevné hradiště s náspy a příkopy, což dosvědčily nálezy keramiky. Hradiště bylo zřejmě i hlídkou, strážným bodem, odkud se vysílaly signály a informace o eventuálním pohybu nepřítele, a stávalo na místě nynějšího kostela.

Ke Koněšínu nepochybně patří také podzemní chodby, tzv. lochy (původ je možné odvodit z německého slova das Loch - díra, jáma, doupě). Podzemní chodby v Koněšíně vynikaly a patrně ještě vynikají svou rozsáhlostí. Byly vytesány v rule pod celým koněšínským návrším, vedly z hradiště až pod současnou faru a odtud k bývalé tvrzi (dnešní Hortův statek) a sloužily ve středověku i raném novověku ve válečných dobách k ochraně obyvatel i jejich majetku. Traduje se, že v době třicetileté války v letech 1618 - 1648 se tu obyvatelé ukrývali před Švédy. Někteří nejstarší obyvatelé obce vstoupili do podzemních chodeb coby zvídavé děti.

Ve 13. a 14. století vznikly u řeky Jihlavy hrady Kozlov (na levém břehu řeky Jihlavy) a Holoubek (na pravém břehu) nacházející se nedaleko Koněšína. Oba hrady byly jako sídla loupeživých rytířů rozhodnutím zemských stavů r. 1446 rozbořeny. Z Kozlova se do současné doby dochovaly jen příkopy, stopy po štítové zdi a zbytek hranolové věže. Na místě zříceniny hradu Holoubku se nyní nacházejí jen zbytky mohutné okrouhlé věže a zdi obdélníkového paláce se vstupním portálem.

Po založení Náměště nad Oslavou (kolem roku 1220) postupně ztrácí Koněšín svůj význam. Obec utrpěla v r. 1304 značné škody při vpádu rakouského a uherského vojska na Moravu. Roku 1557 je Koněšín vyčleněn z majetku třebíčského kláštera a stává se součástí náměšťského panství.